Menu Zavřít

Jen ať svítí. V Česku za první letošní pololetí přibylo víc fotovoltaik než za celý loňský rok, roste i zájem o inteligentní elektrárny

24. 7. 2023
Doba čtení: 3 minuty
Autor: Depositphotos
  • V Česku se aktuálně nachází bezmála 130 tisíc fotovoltaických elektráren, vyplývá to z nově zveřejněných dat Solární asociace
  • Jen za letošní první pololetí jich přitom bylo nainstalováno o poznání víc než za celý loňský rok
  • Domácnosti mají zájem především o solární elektrárny s výkonem do osmi kilowatt-peaků. Vedle běžných fotovoltaik pak ve velkém poptávají i zařízení se zabudovanou umělou inteligencí schopnou například předvídat osvit panelů v daném místě a čase

Rodinných domů se střechami pokrytými fotovoltaickými panely v Česku aktuálně přibývá jak hub po dešti. Dokazují to mimo jiné čerstvá data Solární asociace, podle které bylo u nás jen za prvních letošních šest měsíců zprovozněno na 45 197 takovýchto elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. To je pro zajímavost o 69 procent zařízení víc, než kolik se jich stihlo nainstalovat za celý rok 2022. Ještě impozantněji nicméně toto číslo vyzní v meziročním porovnání, tedy s prvním loňským pololetím – zde je nárůst dokonce 383procentní. Celkem se tak na území ČR nyní nachází bezmála 130 tisíc fotovoltaik.

„Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ potvrzuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Zdaleka ne vše je ale natolik růžové, jak by se možná mohlo na první pohled zdát. Onen růst by podle něj mohl být ještě vyšší, nebýt některých zbytečných bariér: „Patří mezi ně složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů.“

Čím větší projekty, tím lépe

Podle Krčmáře bude do budoucna zapotřebí upřít pozornost spíše k rozsáhlejším projektům, neboť poptávka domácností po solárních panelech může s klesající cenou elektřiny rovněž začít upadat. Pokud by každopádně došlo k výraznému nárůstu celkového výkonu tuzemských fotovoltaických elektráren, znamenalo by to levnější elektřinu pro všechny, a nikoliv jen pro lidi žijící v rodinných domech s vhodnou střechou nad hlavou.

Slatinice chtějí dokázat, že energetická soběstačnost není utopie. Má zde vzniknout bioplynka, přečerpávací elektrárna i unikátní biotop
Přečtěte si také:

Slatinice chtějí dokázat, že energetická soběstačnost není utopie. Má zde vzniknout bioplynka, přečerpávací elektrárna i unikátní biotop

„Velké projekty ale potřebujeme také proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy. Velké korporace si stanovují vlastní cíle v oblasti životního prostředí, mezi něž často zařazují uhlíkovou neutralitu. Té dosáhnou přímým adresným nákupem elektřiny z obnovitelných zdrojů přes takzvané PPA kontrakty. Když ale nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí. Polsku například letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky, oproti českému půlročnímu,“ dodává šéf Solární asociace.

Není fotovoltaika jako fotovoltaika

Současný solární boom pociťují pochopitelně i samotné firmy. Zářným příkladem budiž tuzemská společnost SOMI, jež vyvíjí komplexní řešení fotovoltaických elektráren řízených pomocí umělé inteligence. Její chytrý algoritmus umí na základě údajů z přilehlých meteostanic předvídat osvit panelů v daném místě i čase, a tím tak i efektivitu celé fotovoltaiky. Současně s tím dokáže systém rovněž pomocí burzovních dat předpovídat cenu elektřiny za účelem využití těchto informací k případným nákupům a prodejům energie ze sítě do bateriového úložiště a naopak.

Během loňského roku nainstalovali v SOMI takovýchto elektráren celkem dvacet, za prvních šest měsíců se však jejich počet navýšil na úctyhodných tři sta. „Velký zájem mají firmy i města, která se připravují na spuštění nových dotačních titulů a chtějí být první na seznamech žadatelů o dotace,“ podotýká výkonný ředitel zmíněné firmy Václav Pávek. „Města zajímá nejvíce sdílená energetika, která by pomohla se snížením nákladů na energie veřejných budov a škol. Pomalu ale jistě se zvedá i poptávka SVJ. Největší boom nastane se spuštěním nových dotačních podmínek NZÚ v září,“ doplňuje.

Stížností domácností přibývá

Co se domácností týče, ty podle šéfa SOMI nejčastěji poptávají fotovoltaiku s výkonem do osmi kilowatt-peaků s možností rozšíření o tepelná čerpadla. A i když jejich zájem kontinuálně roste, začínají být ve stejnou chvíli i čím dál opatrnější. Ne vždy totiž proběhne instalace zcela bez potíží, a pokud se mezitím firma dostane do insolvence – tak jako se to stalo například s energetickým holdingem Malina Group –, bývá jejich následné odstranění velmi komplikované.

FIN24

Vyřeší Maroko evropskou energetickou krizi? Africká země sází na výstavbu obrovských solárních a větrných elektráren
Přečtěte si také:

Vyřeší Maroko evropskou energetickou krizi? Africká země sází na výstavbu obrovských solárních a větrných elektráren

Ministerstvo průmyslu a obchodu sice v návaznosti na stížnosti některých zákazníků začalo dle webu ČT24 firmy zabývající se montáží solárních panelů více kontrolovat a vydalo manuál, který by měl spotřebitelům pomoci vybrat si skutečně spolehlivého a ověřeného dodavatele, Pávek nicméně zdůrazňuje, že s neodbornými instalacemi se lze naneštěstí setkat i u certifikovaných společností.

„Certifikát dnes nedává patent na rozum a bohužel podle toho to občas vypadá. Lidé jsou naučení základnímu postupu instalace a při první nestandardní situaci si neví rady. Při výběru firmy, která má instalovat fotovoltaiku, je důležité vybrat takovou, která se ke svým klientům při prvních potížích neobrátí zády,“ radí na závěr.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).