Kryptoměnový svět se v posledních měsících otřásá v základech. Po pádu směnárny FTX koncem roku 2022 ztratil důvěru mnoha investorů, která se jen postupně navrací, a dostal se do hledáčku regulátorů. V současnosti čelí odvětví největší nejistotě a tlaku především ve Spojených státech. Tam bylo nejprve v hledáčku senátorky Elizabeth Warrenové a Senátní bankovní komise, které se formálním a neformálním tlakem podařilo zajistit ukončení činnosti hlavních bank kryptoměnové komunity – Silvergate a Signature.
Nyní jsou žhavým tématem zejména dvě probíhající soudní řízení, v nichž americká Komise pro cenné papíry (SEC) zažalovala dominantní americkou kryptoměnovou směnárnu Coinbase, která je dokonce kotovaná na americké burze NASDAQ, a globálně největší směnárnu Binance. Obě společnosti viní mimo jiné z provozování nelegální směnárny cenných papírů a ze zprostředkování obchodování neregistrovaných cenných papírů americkým občanům.
Tím se v USA otevírá starý problém, kdy dosud není zcela jasné, zda a v jakých případech se kryptoměna považuje za cenný papír a kdy na ni dopadne přísná regulace týkající se jejich vydávání. Do toho je směnárna Binance žalována i ze strany Komise pro obchodování s komoditními futures kontrakty (CFTC), která ji naopak viní z nelegálního zprostředkovávání obchodů s komoditními deriváty.
Řečeno jinak, jedna část amerických úřadů vidí v kryptoměnách hrušky (cenné papíry), zatímco ta druhá jablka (komodity). Potrvá přitom patrně ještě dlouho, než se celá situace vyjasní – nejspíše bude třeba počkat až do soudního rozhodnutí. A nic na současných zmatcích nemění ani zprávy o připravovaném bitcoinovém burzovně obchodovaném fondu (ETF), o jehož registraci požádala světoznámá investiční společnost BlackRock. To sice vedlo k raketovému růstu ceny bitcoinu až na dnešní úroveň oscilující kolem 30 tisíc dolarů za kus, přesto to nepřináší žádnou jistotu ohledně podoby dalšího fungování trhu kryptoměn na půdě USA. Reálně tedy hrozí, že Spojené státy o své dominantní postavení na tomto poli přijdou.
Příležitost pro Evropu a… Českou republiku?
Z důvodu výše popsaných zmatků se mnoho v USA působících kryptoměnových společností ohlíží po nové domovině. Dlouhodobě jsou lákány pobídkami zejména z Dubaje. Evropa je však v jejich hledáčku ještě výš, neboť nejenže představuje jeden z největších světových trhů, ale díky nedávno schválenému nařízení o trzích kryptoaktiv (MiCA) navíc nabízí společnostem i jasnou představu o tom, co je třeba pro jejich legální fungování na Starém kontinentu podniknout. Jinými slovy, vypadá to, že mnohými znevažovaný důraz Bruselu na regulaci trhu by nyní konečně mohl nést ovoce.
Příležitosti přilákat kryptoměnové společnosti se vedle Estonska nyní vehementně chopila především Francie. Co ale taková Česká republika, která je sama o sobě sídlem mnoha významných kryptoměnových společností (z těch největších lze zmínit například výrobce kryptoměnových peněženek Trezor nebo těžaře Braiins)? Můžeme i my být v této otázce aktivnější?
Potenciál by byl, ale s ním i spousta překážek
Tvrzení, že Česko hraje ve světě kryptoměn první ligu, není žádné klišé, nýbrž prostý fakt. Konec konců, bylo to právě v našem hlavním městě, kde se v červnu konala největší bitcoinová akce v Evropě – konference BTC Prague. Do české metropole se tehdy sjely největší špičky v oboru, a jelikož event sklidil obrovský úspěch, dočká se v příštím roce svého pokračování. Byla by tedy škoda, aby si země s takovým potenciálem nechala takovou příležitost proklouznout mezi prsty. Takže nezbývá než doufat, že podobných vlaštovek bude do světa kryptoměn z České republiky vzlétat víc a víc.
Na druhou stranu, kryptoměny jsou stále populární zejména po investorské a spekulativní stránce, což u nás naráží na zásadní překážky. České kryptoměnové firmy řeší dlouhodobě především problém s přístupem k bankovním účtům. Další potíže pak představuje odmítavý postoj depozitářů znemožňující založení regulovaných fondů.
S oběma inkriminovanými výzvami jsme se v Soft Vision na vlastní kůži nedávno setkali. Nakonec jsme vše vyřešili tak, že jsme kvůli nim založili regulovaný fond kvalifikovaných investorů na algoritmické obchodování s kryptoměnami v zahraničí.
Drobnou útěchou je, že ČNB si je podle všeho těchto problémů vědoma a snaží se je aktivně řešit – ať už přes organizaci diskuzí u kulatého stolu se zástupci kryptoměnových společností a bank, anebo vydáním nedávného stanoviska k možnosti investičních fondů investovat do kryptoaktiv. Nezbývá tedy než věřit, že se všechny uvedené snahy pozitivně projeví do místního podnikatelského prostředí a nebudeme jen zpovzdálí sledovat, jak se země jako Francie a Estonsko mění v podhoubí digitální ekonomiky.
ČLÁNKY DO MAILU