O víkendu (19. března) došlo ke spojení dvou největších švýcarských bank, když UBS oznámila akvizici v problémech se zmítající Credit Suisse za asistence vlády a centrální banky. Vyvrcholil tak řetězec událostí, které začaly už v roce 2021 oznámenými obřími ztrátami banky z expozice vůči zkrachovalým fondům Archegos a Greensil Capital.
Následné další negativní zprávy týkající se špatného nastavení procesů uvnitř banky, nezvládnutého risk managementu či přímo policejního vyšetřování vedení společnosti vedly ke ztrátě důvěry a odlivu klientských aktiv pryč z banky. Veškeré snahy managementu o restrukturalizaci, zastavení úprku klientů a záchranu situace vzaly za své po nárůstu nervozity v kontextu pádu Sillicon Valey Bank (SVB) a Signature Bank v první polovině března. Posledním hřebíčkem do pomyslné rakve pro Credit Suisse pak bylo prohlášení šéfa Saúdské národní banky, která byla s desetiprocentním podílem jejím největším akcionářem, že v případě potřeby inkriminované instituci již žádný další kapitál neposkytne.
Podle listu The Wall Street Journal byl odliv aktiv v týdnu od 13. do 19. března až 10 miliard amerických dolarů denně. Vzniklá situace tak již byla zřejmě neudržitelná a švýcarská vláda se rozhodla řešit situaci okamžitě a nečekat na akumulaci dalších ztrát. O záchranu situace se nyní pokouší UBS. Ta UBS, která dlouhá léta platila za úhlavního rivala Credit Suisse a která se v důsledku nedávných okolností teď stane za přibližně 73 miliard korun jejím jediným akcionářem.
Nutno dodat, že UBS uvedenou možnost již dříve odmítla. K její realizaci tedy byla, jinak řečeno, švýcarskou vládou v podstatě donucena. Centrální banka zároveň poskytne záruky za přibližně 216 miliard korun pro krytí případných ztrát ze získaného portfolia Credit Suisse a oběma zajistí téměř neomezený přístup k likviditě. Může tento krok opravdu situaci zachránit? A v jakém časovém horizontu?
Problém je to především pro zaměstnance
Převzetí ze strany UBS za asistence vlády by mělo snížit rizika spojená s případným nekontrolovaným pádem banky. Ze strany managementu UBS jsou pozitivní dopady z pohledu zisku na akcii očekávány do roku 2027, přičemž předpokládané úspory nákladů vzniklé spojením obou institucí jsou více jak 192 miliard korun ročně.
Tato zpráva sice může být pozitivní z pohledu akcionářů UBS, méně však pro současné zaměstnance Credit Suisse, a to vzhledem k očekávanému masivnímu propouštění po dokončení fúze. Zaměstnanci budou z jednou z nejvíce poškozených skupin celé kauzy. Je jich přitom přibližně 50 tisíc a pracují v pobočkách v 50 zemích světa.
Další poškozenou skupinou pak budou držitelé dluhopisů započítávaných do kapitálu Credit Suisse, jejichž hodnota dosahuje 16 miliard švýcarských franků (zhruba 387 miliard korun) a které budou úplně odepsány. Ztráty spojené s těmito dluhopisy a s propadem akcií nyní představují největší riziko rozšíření problémů i do jiných finančních institucí. Zároveň investoři budou bedlivě sledovat, zda se podobné problémy spojené se ztrátou důvěry nemohou objevit i u dalších bank.
Fúze nakonec trhy uklidní
Reakce představitelů ostatních centrálních bank na sebe nenechala dlouho čekat. Zástupci ECB i ČNB přispěchali, aby situaci a nervozitu uklidnili. Viceguvernér ČNB Jan Frait ujistil, že tuzemské bankovní domy mají dost velký polštář kapitálu na to, aby případný odliv klientů, a tedy finančních prostředků bezpečně ustály. Zároveň se nechal slyšet, že by jim v takové situaci sama ČNB pomohla rychlým dodáním likvidity. České banky nemají podle Fraita žádné významnější finanční vazby na Credit Suisse, díky čemuž se jejich klienti nemusejí ničeho obávat.
A ani já nevnímám, že by z proběhlých událostí vznikalo pro domácí bankovní systém či jednotlivé banky jakékoliv výraznější riziko. Důvody současných potíží jak v zámoří, tak u Credit Suisse jsou specifické a v českém prostředí se neobjevují. Tuzemské banky mají odlišný obchodní model založený z velké části na poskytování úvěrů a přijímání vkladů, zatímco investiční bankovnictví tvoří jen relativně malou část jejich aktivit. Riziko rozšíření krize do ekonomiky obecně vidím také jako omezené. A ačkoliv lze v nadcházejících dnech na trzích očekávat zvýšenou volatilitu, v rámci střednědobého horizontu věřím, že spojení dvou největších švýcarských bank tyto trhy nakonec uklidní. Tedy za předpokladu, že se neobjeví další problém.
ČLÁNKY DO MAILU