Touha po nesmrtelnosti nebo alespoň delším životě není rozhodně ničím novým, v posledních letech se však o ní ruku v ruce s rozvojem moderních technologií a nových lifestylových trendů hovoří čím dál častěji. Dlouhověkost láká vědce, miliardáře a pochopitelně i politiky. A výjimkou nejsou ani vůdci dvou nejmocnějších autoritářských států světa.
Jak uvádí web Business Insider, na nedávné vojenské přehlídce v Pekingu, která připomínala 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce, se odehrála nečekaná scéna. Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin byli zachyceni, jak hovoří o nesmrtelnosti. Záznam vznikl paradoxně ve chvíli, kdy oba stoupali po rampě k Bráně nebeského klidu.
„Za pár let bude možné s rozvojem biotechnologií neustále transplantovat lidské orgány, takže budete mladší, čím déle budete žít, dokonce se stanete nesmrtelným,“ řekl tlumočník Siovi. „Odhaduje se, že v tomto století by se lidé mohli dožít 150 let,“ reagovala čínská hlava státu, která zrušila ústavní limit na dvě funkční období, čímž si dvaasedmdesátiletý politik de facto otevřel cestu k doživotnímu vládnutí. Putin oproti tomu zase ve své zemi prosadil referendum, které mu dovolí zůstat u moci až do roku 2036.
Mezi nadějí a realitou
Vědci se stárnutím zabývají desítky let a neustále hledají způsoby, jak chránit buňky před degradací. Dosud ale nikdo nepřišel na způsob, jak smrtelnost překonat. V roce 2023 například profesor genetiky na Harvard Medical School David Sinclair publikoval pokusy na myších, podle nichž lze stárnutí částečně zvrátit buněčným „přeprogramováním“. Naznačil přitom, že totéž by jednoho dne mohlo být možné i u lidí.
A zatímco řada odborníků uznává, že má tento způsob určitý potenciál, důkaz o jeho aplikovatelnosti v případě lidské rasy zatím chybí. Konec konců, ani u myší se nepodařilo omladit celý organismus „na povel“.
Jiný směr vědecké obce zkoumá roli střevních bakterií. Dánští výzkumníci popsali, že lidé s mikrobiomem schopným vytvářet nové ochranné látky žijí déle. Objev vedl ke spekulacím, zda by bylo možné jednou „nastavit“ lidská střeva k produkci látek posilujících imunitu. Ale šlo pouze o korelaci, nikoli jasnou příčinnou vazbu.
A co se samotné transplantace orgánů jako cestě k dlouhověkosti týče, ta je aktuálně spíše pouhým sci-fi. Opakované zákroky narážejí na problémy s imunitou a experimenty s laboratorně pěstovanými orgány jsou jen pokusem, jak vyřešit nedostatek dárců. I proto se za velký úspěch považuje už třeba jen to, když pacient s geneticky modifikovanou prasečí ledvinou přežívá půl roku. Kvůli své vzácné krevní skupině by jinak na vhodného dárce čekal příliš dlouho.
Život nad stovku?
Podle řady expertů už lidstvo možná dosahuje biologického stropu. Studie publikovaná v roce 2024 v časopise Nature ukázala, že dramatické zvyšování doby dožití, k němuž došlo v minulém století, se v posledních dekádách zpomaluje. Mezi roky 1900 a 2000 se očekávaná délka života v USA zvýšila ze 47 na 77 let díky očkování, antibiotikům, hygieně a lepší výživě. Jenže v bohatých zemích, kde se většina lidí vysokého věku dožívá, už tempo růstu prakticky ustalo.
„Pokud vám někdo tvrdí, že ví, jak se dožít stovky, neposlouchejte ho. Neví, o čem mluví,“ uvedl pro Business Insiderhlavní autor zmíněné studie a biostatistik z University of Illinois v Chicagu S. Jay Olshansky. Jeho tým odhadl, že i v nejlepším scénáři se sta let dožije jen patnáctprocent dnešních žen a pět procent mužů. „Na druhou stranu máme spoustu lidí, kteří se dožívají 85 nebo 90 let. Stovka prostě nebude dosažitelná pro většinu,“ dodal Olshansky.
Ani to ale neodrazuje nejbohatší vrstvy společnosti, aby do výzkumu dlouhověkosti investovali. Třeba Google už v roce 2015 spustil svůj zdravotnický projekt Verily, který však dnes čelí propouštění. A do trendu longevity pumpují své miliardy také Jeff Bezos, jenž stojí za startupem Altos Labs, či Sam Altman – ten financuje Retro Biosciences. Obě firmy přitom mají ambici posunout hranice lidského života co nejdále.
