Umělá inteligence je v poslední době prakticky všude kolem nás. Velké i menší firmy z různých odvětví se předhánějí v tom, aby s pomocí AI zefektivnily své procesy a do implementace různých chytrých autonomních technologií investují miliardy dolarů. To samozřejmě přináší obrovské zisky mnoha dalším společnostem, bez nichž by umělá inteligence fungovat nemohla.
Jednou z firem, která na současném AI boomu výrazně vydělala, je podle CNN technologický gigant ze Silicon Valley Nvidia. Ten se koncem loňského října stal vůbec první společností v historii, jejíž hodnota překonala pět bilionů dolarů, tedy téměř 105 bilionů korun. Za tímto vývojem stála právě masivní poptávka po výkonných grafických procesorech, jež jsou nezbytné pro provoz umělé inteligence.
Začalo to čipy pro videohry
Vzestup Nvidie v posledních letech byl skutečně raketový. Od spuštění první verze chatbota ChatGPT, což v listopadu 2022 odstartovalo současný AI boom, vzrostly její akcie zhruba dvanáctinásobně. A stejně rychle se zvyšují rovněž tržby a zisky firmy – třeba v loňském posledním čtvrtletí meziročně poskočily o 60 procent, za čímž stojí i velký náskok před prakticky veškerou konkurencí. Zásadní otázka ale zní: lze vůbec takové postavení dlouhodobě udržet?
Vývoj akcií Nvidie v posledních pěti letech. Zdroj: Trading Economics
Generální ředitel Nvidie Jensen Huang založil svoji společnost v roce 1993, přičemž jejím hlavním cílem měla být výroba čipů pro videohry – takzvaných grafických procesorů. Firmě se dařilo víceméně už od začátku, když postupně přikupovala řadu důležitých subdodavatelů i konkurentů. Tím si Nvidia vybudovala významné postavení na trhu ještě před spuštěním ChatGPT a zároveň výrazně rozšířila svůj záběr.
V současnosti se tak kromě výkonných grafických procesorů zabývá mimo jiné i dodáváním kompletních serverových racků, což jsou celé skříně plné vzájemně propojených výpočetních jednotek. Tyto racky přitom neobsahují jen grafické procesory, ale i další specializované čipy – například pro síťovou komunikaci, rychlý přenos dat nebo práci s pamětí.
Zároveň Nvidia nabízí i softwarovou vrstvu – díky ní mohou vývojáři optimalizovat svůj kód tak, aby z používaného hardwaru dostali maximum. To v praxi znamená, že v Silicon Valley vznikl ucelený ekosystém, který dobře spolupracuje právě pro dosažení co možná nejlepšího výkonu umělé inteligence.
Důležitá partnerství po celém světě
Z hlediska zajištění svého budoucího úspěchu Nvidia vsadila na spolupráci s významnými partnery. Třeba loni v dubnu firma oznámila, že plánuje spolu s několika dalšími americkými společnostmi vybudovat infrastrukturu pro provoz umělé inteligence v celkové hodnotě 500 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun).
V září se pak management nechal slyšet, že hodlá investovat dalších pět miliard (asi 103 miliard korun) do vývoje datových center společnosti Intel. A jen o několik dní později bylo podepsáno strategické partnerství s tvůrcem ChatGPT OpenAI, jehož cílem je stomiliardová investice (přibližně dvou bilionů korun) do rozšíření kapacity AI datových center.
Stejně tak se ale Nvidia zaměřuje i na rozvoj nových a perspektivních technologií, jako jsou třeba roboti, kvantové počítače nebo autonomní vozidla. Loni za tímto účelem uzavřela partnerství s provozovatelem taxi aplikace Uber, které se má týkat výroby samořídících automobilů. Co se kvantových superpočítačů týče, na nich pro změnu spolupracuje rovnou s americkým ministerstvem energetiky.
Podobně i v Evropě Nvidia rozvíjí řadu projektů, zaměřených především na budování center pro umělou inteligenci, na nichž se podílí zdejší telekomunikační společnosti a také vlády jednotlivých zemí, konkrétně ty ve Francii, Německu, Itálii a Spojeném království. A opomenout nelze ani spolupráci s jihokorejskou vládou, jejíž součástí je dodávka a nasazení více než 260 tisíc čipů.
AI bublina? Nesmysl, tvrdí Huang
Z výše uvedeného popisu je jasné, že Nvidia v uplynulých letech rozhodně nezahálela a postarala se o to, aby se její výrobky a služby staly v daném odvětví téměř nepostradatelnými. Dokládá to ostatně i fakt, že podle společnosti International Data Corporation má kalifornská firma zhruba 81procentní podíl na trhu s čipy pro datová centra.
I přesto ale technologický gigant čelí rovněž několika výzvám. Jeho dominantní podíl na trhu totiž vede ke značnému tlaku na růst konkurence, kterou tvoří například výrobce čipů AMD. Zajímavostí přitom je, že původně větší AMD navrhlo Nvidii v roce 2006 fúzi, jednání ovšem ztroskotala kvůli tomu, že Jensen Huang se chtěl stát šéfem nově vzniklé firmy.
Dalším problémem pro Nvidii je ztráta významné pozice na lukrativním čínském trhu. Může za to nařízení americké administrativy, která z politických důvodů omezila vývoz špičkových čipů právě do druhé největší ekonomiky světa.
V neposlední řadě je pak potřeba zmínit, že současný vývoj okolo umělé inteligence může být podle některých lidí jen další tržní bublinou. Pokud by tomu tak bylo a pokud by došlo k jejímu prasknutí, výkonnost Nvidie by byla těžce poznamenána. Sám Huang je nicméně přesvědčen, že k takovému scénáři nedojde.
„Hodně se mluví o bublině umělé inteligence, z našeho pohledu ale vidíme něco úplně jiného. Jsme všude, od cloudu přes on-premise až po robotické systémy, edge zařízení, počítače, cokoli si vzpomenete. Věci prostě fungují a je to neuvěřitelné,“ řekl koncem loňského roku podle agentury Reuters.
