Polsko, Rumunko, Estonsko. A Česko… To je čtveřice nejatraktivnějších středo- a východoevropských (CEE) trhů z pohledu soukromých kapitálových investic do firem, jež nejsou kotované na burze. „Data za rok 2025 ukazují, že investiční trh ve střední a východní Evropě se postupně posouvá správným směrem. Fondům zaměřeným na region se podařilo získat 1,87 miliardy eur (45,3 miliardy korun), což je o 21 procent více než průměr předchozích pěti let,“ vypočítává pro Euro.cz Dariusz Pietrzak, partner ve společnosti Enterprise Investors, která platí za jednu z největších firem spravujících fondy soukromého kapitálu právě v regionu CEE.
„Ještě důležitější ale je, odkud kapitál přichází. Poprvé v takové míře ho dodávají samotní investoři ze střední a východní Evropy, kteří se na celkovém objemu podíleli 56 procenty. To je pro region zásadní zpráva. Místní zdroje by měly ve větší míře pomáhat financovat růst místních firem,“ nabádá.
Táhnou zejména zavedené podniky
Z oněch celkových 275 milionů eur, které české společnosti vloni získaly, putovala největší porce peněz do zavedených firem – konkrétně se jednalo o sumu 241,13 milionu (asi 5,84 miliardy korun). Další podstatnou část tvořily takzvané venture kapitálové investice, jejichž prostřednictvím tuzemské podniky vybraly na 34,15 milionu eur (necelých 828 milionů korun).
„Česko je v tomto ohledu dál než řada jiných zemí v regionu. Banky a poradci už pomohli zapojit část soukromého kapitálu do fondů, které investují do neveřejně obchodovaných firem,“ uvádí Pietrzak. Přesto čistě z hlediska absolutních čísel loňský rok až tak úspěšný nebyl – tedy ve srovnání s roky předešlými. V letech 2022 a 2023 totiž do Česka takto putovalo dokonce 565, respektive 537 milionů eur, zatímco předloni to bylo 326 milionů. Proč ten náhlý propad?
„Český trh je relativně malý, a proto mohou celkový objem investic výrazně ovlivnit jednotlivé větší transakce. V minulých letech například značně kolísala hodnota investic pocházejících z Velké Británie,“ objasňuje aktuální vývoj Guillaume Perigois, komunikační manažer Invest Europe.
„Pokud jde o počet podpořených firem, je pravda, že v případě Česka sledujeme soustavný pokles. Ten doprovází také celkové snížení počtu zaznamenaných transakcí, a to jak těch dohledaných z veřejných zdrojů, tak obchodů nahlášených správci fondů. Je však důležité dodat, že ačkoli jsou současné výsledky – z hlediska hodnoty investic i počtu podpořených firem – nižší než v roce 2022, stále se nacházejí nad dlouhodobým průměrem za období 2007 až 2025,“ zdůrazňuje Perigois.
Inspirace Chorvatskem?
Celková čtvrtá pozice v rámci CEE, do něhož se obvykle počítají především evropské státy bývalého východního bloku, sice v případě Česka nevypadá na první pohled nijak špatně, vezme-li však člověk v úvahu čísla relativní, zjistí, že má tuzemsko opravdu hodně prostoru pro další růst.
Zmíněné loňské investice totiž představovaly pouhých 0,08 procenta tuzemského HDP. Průměr celého CEE regionu byl přitom o 0,011procentního bodu vyšší. Ve srovnání s celoevropským průměrem jsou pak statistiky ještě nepříznivější, ten totiž dosahuje hodnoty 0,588 procenta hrubého domácího produktu. Tedy řečeno jinak, Česko sice patří mezi významné trhy podle absolutní hodnoty investic, s ohledem na velikost ekonomiky jako takové ale za zbytkem evropských zemí poměrně zaostává.
Řešení, jak tato čísla vylepšit, podle Pietrzaka existuje. Doporučuje inspirovat se zemí, kterou Češi dobře znají – ačkoliv trochu jinak, především jako oblíbenou dovolenkovou destinaci. „Je potřeba udělat další krok a více otevřít trh také institucionálním investorům, zejména penzijním fondům a pojišťovnám. Příklad Chorvatska ukazuje, že penzijní fondy mohou být pro tento typ investic důležitým zdrojem kapitálu. Česko by se tímto směrem mělo dál posouvat,“ míní partner Enterprise Investors, podle kterého celkově vloni směřovalo do firem v CEE 2,57 miliardy eur (62,19 miliardy korun), což je o osm procent méně než v roce 2024. Pokles dle jeho názoru souvisel zejména s chybějícími mimořádně velkými transakcemi.
