Češi každý týden pracují mnohem déle než třeba Němci, Nizozemci či Finové. Vyplývá to z nedávných dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat, který se zabýval tím, jaká byla v roce 2024 skutečná týdenní pracovní doba u lidí ve věku 20–64 let s plným i částečným úvazkem. Z výsledků průzkumu vyplývá, že Evropané sice průměrně pracují 36 hodin týdně, mezi jednotlivými zeměmi ovšem panují značné rozdíly.
Konkrétně Češi loni v práci týdně strávili 37,8 hodiny, což je o 5,7 hodiny více než u zmíněných Nizozemců pracujících 32,1 hodiny. To je zároveň nejmenší údaj ze všech zemí EU. Výrazně víc ale „dřeme“ i v porovnání s většinou ostatních států západní a severní Evropy. Třeba Němci, Rakušané a Dánové průměrně pracují 33,9 hodiny, Norové 33,7 a Finové 34,9 hodiny týdně.
Kolik hodin týdně pracujete?
Mnohem většími pracanty naopak jsou, tedy alespoň podle statistických údajů, lidé ze zemí východní Evropy. Nejvíce času prací stráví poněkud překvapivě Řekové (39,8 hodiny), následovaní Bulhary (39,0 hodiny), Poláky (38,9 hodiny) a Rumuny (38,8 hodiny). Slováci pracují přibližně stejnou dobu jako my – zhruba 37,9 hodiny týdně.
Počet zkrácených úvazku roste, stále je jich ale málo
Důvodů, proč Češi pracují mnohem více než jejich západní sousedé, je podle analytiků hned několik. Důležitým faktorem je například to, že zdejší nezaměstnanost zůstává na jedné z nejnižších úrovní v celé Evropské unii, což vede k dlouhodobě napjaté situaci na trhu práce.
„Tuzemské firmy stále čelí výraznému nedostatku pracovní síly, takže zaměstnanci si více berou přesčasy, ať už z finančních důvodů, nebo kvůli tlaku zaměstnavatelů. Typickým příkladem jsou třeba mladí lékaři, kteří běžně absolvují vysoký počet přesčasových hodin. Pracovní dobu přitom ovlivňuje i legislativa, jež v některých zemích západní Evropy omezuje přesčasy přísněji než u nás,“ vysvětluje pro Euro.cz marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.
Další zásadní důvod přidává analytik trhu práce ze společnosti Alma Career Czechia Tomáš Ervín Dombrovský: „Za vyšším počtem odpracovaných hodin v Česku hledejme na evropské poměry u nás stále výrazně podprůměrný podíl lidí pracujících na částečný úvazek. V posledních letech sice díky určitým formám podpory ze strany státu postupně znatelně roste, takže aktuálně dosahuje 9,5 procenta ze všech zaměstnaných oproti pouhým šesti procentům před třemi lety, průměr v zemích EU je ale kolem 20 procent.“
Firmy se budou muset přizpůsobit
Fakt, že čeští zaměstnavatelé místo zkrácených úvazků využívají spíše přesčasy, potvrzuje i další statistika Eurostatu. Podle ní pracovalo loni v zemích EU 6,6 procenta lidí déle než 49 hodin týdně. V Česku se přitom dlouhé přesčasy týkaly zhruba každého čtrnáctého zaměstnance, což představuje mírný nadprůměr. I přes tyto údaje ale odborníci očekávají, že se délka pracovní doby bude v Česku v příštích letech snižovat, za čímž má stát třeba aktuální demografický vývoj.
„Podíl částečných úvazků v Česku bude s největší pravděpodobností dále postupně narůstat, a to třeba kvůli potřebě lepšího zapojení lidí pečujících o malé děti či nemocné příbuzné, což jsou z 98 procent ženy. Zároveň je ale snížený úvazek velmi důležitý nástroj pro udržení lidí ve vyšším produktivním věku na pracovním trhu. Vzhledem k tomu, že nejsilnější populační ročníky takzvaných Husákových dětí se během příštích 15 let dostanou ke hranici více než 60 let věku, bude pro některé firmy naprosto nezbytné zajistit, aby jim tito lidé hned neodcházeli do důchodu,“ zdůrazňuje Dombrovský.
Zmíněný trend nárůstu částečných úvazků se ale nemusí týkat jen starších či pečujících lidí. Podle odborníků se může jednat i o vítaný firemní benefit pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí v práci trávit tolik času. „U části zaměstnavatelů, zejména v kancelářských profesích, sledujeme snahu pracovní dobu zkracovat. Do budoucna tedy očekáváme mírný tlak na kratší pracovní dobu, na druhou stranu ale kvůli přetrvávajícímu nedostatku pracovní síly nepůjde o rychlý ani plošný trend,“ uzavírá Kouba z Grafton Recruitment.
