Svůj první obchodní den na Wall Street zakončil kalifornský Cerebras s tržní kapitalizací těsně pod hranicí sto miliard dolarů (více než dva biliony korun), čímž se přiblížil gigantům, jako jsou například Meta či Alibaba, které tuto magickou úroveň dokonce překonaly. Čemu za to vděčí? Co je na této americké společnosti založené před deseti lety v Silicon Valley tak zajímavého? A proč je mnohými označována za žhavého konkurenta Nvidie?
Odpověď tkví v jejím procesoru, který se od klasického GPU od Nvidie v řadě věcí liší už na první pohled. Má totiž velikost jídelního talíře, díky čemuž jde o největší čip v celém odvětví, jak uvedl Feldman v rozhovoru pro CNBC. V něm zároveň dodal, že větší architektura dokáže zpracovat více informací za kratší dobu a výsledky dodává rychleji.
Procesor firmy Cerebras Systems
A právě odlišný přístup k výpočetnímu výkonu má být hlavní zbraní v souboji s Nvidií. Ta dosud dominovala trhu především díky svým GPU fungujícím jako univerzální pracovní stroje, jež excelují při trénování rozsáhlých modelů umělé inteligence. S nástupem takzvané agentní AI je však důležitější inference, tedy schopnost modelů využít naučené informace k odpovídání a rozhodování v reálném čase.
Pro tuto fázi je vhodnější méně výkonný čip, takzvaný ASIC, který je naprogramován pro konkrétnější úkoly. Cerebras jeden takový má, a sice WSE-3. Inkriminovaný čip je 57krát větší než největší GPU a obsahuje 50krát více tranzistorů. Zároveň není k jeho produkci potřeba tak sofistikovaná technologie jako v případě nejpokročilejších AI čipů, jejichž výrobní proces zvládá jen TSMC na Tchaj-wanu.
Z výrobce procesorů cloudová firma
Ačkoliv se Cerebras řadu let soustředil na prodej svých procesorů dalším firmám, v poslední době stále více funguje i jako poskytovatel cloudových služeb. Tím se dostává do přímé konkurence s hráči jako Google, Microsoft, Oracle nebo CoreWeave. Příkladem je v lednu oznámená cloudová smlouva s OpenAI v hodnotě 20 miliard dolarů (téměř 410 miliard korun), která má trvat do roku 2028.
„U našeho produktu je poptávka tak obrovská, že naším největším problémem je dnes schopnost ji uspokojit. Přidáváme tolik výrobních i datových kapacit, kolik můžeme, přesto máme vyprodáno až do roku 2027,“ zmínil finanční ředitel společnosti Bob Komin.
Další hráči v IPO závodě
Zatímco velcí hráči si vyvíjejí vlastní specializované ASIC čipy, Cerebras, do něhož investoval i Intel, soupeří především s firmami, které je navrhují pro externí zákazníky. K jeho hlavním rivalům patří Groq, D-Matrix nebo také SambaNova Systems, mezi jejíž zákazníky jsou například Hugging Face a již zmíněná Meta.
A co nedávné veleúspěšné IPO Cerebrasu znamená pro odvětví jako takové? Odborníci si od něj slibují především to, že se díky němu ke vstupu na burzu odhodlají i další velké firmy zaměřené na AI infrastrukturu a specializované ASIC čipy. Jedním z kandidátů je například jihokorejská společnost Rebellions, která letos v březnu získala 400 milionů dolarů (zhruba 8,5 miliardy korun) od investorů včetně Samsungu při valuaci 2,34 miliardy dolarů (téměř 50 miliard korun).
Ještě větší pozornost investorů nicméně přitahují jiná, dobře známá jména, jejichž potenciální vstup na burzu do značné míry zastiňuje řadu dalších připravovaných emisí. Konkrétně jde o firmy OpenAI a Anthropic – odborníci se domnívají, že v těchto případech by mohla veřejná nabídka akcií dokonce znamenat přepsání současné dynamiky technologických trhů jako takové.