Nejbohatší muž světa Elon Musk je bezpochyby velmi výraznou osobností se spoustou příznivců i odpůrců. Ani ti druzí mu ale rozhodně nemůžou upřít, že jeho život je velmi zajímavý a odehrává se v něm spousta působivých úspěchů i velkých nezdarů, které dokážou snadno přitáhnout pozornost takřka celého světa. Stačí si ostatně vzpomenout na rok 2025.
Hned na jeho začátku Musk vystoupal prakticky až do Bílého domu, kde často stál po boku staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jejich velmi blízký vztah se ovšem záhy velkolepě rozpadl, načež si oba začali přes sociální sítě posílat velmi ostré a nepřátelské vzkazy.
Stejně zajímavý byl podle listu The Wall Street Journal (WSJ) uplynulý rok i v Muskových firmách. Tržní hodnota Tesly sice dosáhla nového maxima, avšak dodávky elektromobilů klesly druhý rok po sobě, za čímž stály zejména špatné výsledky v Evropě. A živo bylo také ve společnosti xAI, jejíž umělá inteligence Grok o sobě prohlásila, že je „mechanický Hitler“, a publikovala spoustu rasistických, antisemitských či nacistických příspěvků. I tento problém ovšem Musk dokázal překonat, načež se nyní snaží pro xAI získat investice ve výši několika miliard dolarů, aby mohla firma konkurovat OpenAI a Googlu.
Všichni jsme na mimozemském Netflixu
Právě bouřlivý vývoj událostí (nejen) v posledním roce je jedním z důvodů, kvůli nimž si sám Musk myslí, že všichni žijeme v simulaci. Tuto odvážnou teorii poprvé vyslovil už na technologické konferenci v roce 2016. „Lidstvo je zjevně na cestě ke hrám, které budou nerozeznatelné od reality. Zdá se mi tedy, že pravděpodobnost, že se nacházíme ve skutečné realitě, je zhruba jedna ku miliardě,“ řekl tehdy zakladatel SpaceX.
Svoji myšlenku následně zopakoval ještě mnohokrát – konkrétně třeba loni v prosinci, kdy podle Financial Times uvedl, že šance, že žijeme v simulaci, je „docela vysoká“. Právě s tím totiž podle něj souvisí fakt, že pokud by naše realita doopravdy byla simulací, byla by tato simulace zastavena, pakliže by začala být pro diváky nudná.
„Můžeme se na to dívat tak, že jsme seriálem na mimozemském Netflixu, a tento seriál bude pokračovat pouze tehdy, pokud bude naše sledovanost dobrá. Co se týče předpovídání budoucnosti, domnívám se, že nejpravděpodobněji dojde k těm nejzajímavějším věcem ze všech. Máme totiž jediný cíl – udržet náš život zajímavý,“ vysvětlil vlastní teorii výstřední vizionář.
Kromě událostí ve svém životě se americký miliardář snažil tuto teorii obhájit i s pomocí dění okolo současného šéfa Bílého domu: „Prezident Trump svoji funkci napoprvé neobhájil, druhé funkční období získal až o čtyři roky později. Je to jako klasický dějový oblouk – zpočátku vzestup, následně sestup a poté opětovný vzestup. Pokud byste se drželi mé teorie, že nejzajímavější výsledek je nejpravděpodobnější, pak přesně toto byl nejpravděpodobnější výsledek.“
Domněnku o životě v simulaci každopádně Musk nevztahuje jen k událostem minulým, ba naopak se ji snaží využít i pro odhad dalšího vývoje. Třeba pro letošní rok si americký podnikatel stanovil některé velmi ambiciózní cíle, kam patří mimo jiné zahájení sériové výroby mozkových čipů, zvýšení produkce autonomních taxíků Cybercab a dosažení plné opakované použitelnosti rakety Starship. Splnění všech těchto milníků bude velmi náročné, avšak Musk opakuje, že by k tomu mělo dojít právě proto, jelikož se jedná o tu nejzajímavější variantu budoucnosti.
Musk bude dále bohatnout
Bez ohledu na to, co si o Muskově teorii o „mimozemském Netflixu“ mohou lidé myslet, faktem je, že s čím dál větší pravděpodobností se tento rodák z jihoafrické Pretorie letos stane vůbec prvním člověkem na světě, jehož jmění dosáhne hodnoty jednoho bilionu dolarů (téměř 21 bilionů korun). Tomu by mohl pomoci třeba očekávaný vstup SpaceX na burzu, ale i prosincové rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Delaware, který Muskovi umožnil získat odměnu v podobě akcií Tesly, jež mají v současnosti hodnotu kolem 140 miliard dolarů (asi 2,9 bilionu korun).
Představit si takto velké množství peněz je velice obtížné. Vědět, jak je smysluplně utratit, je dozajista ještě těžší, ne-li nemožné. Ostatně, možná jsou to právě podobné úvahy, které Muska přivádějí k myšlence, že skutečně všichni žijeme v simulaci, dodává WSJ.
