Poptávka po špičkových odbornících v oblasti pokročilých technologií roste po celém světě. Firmy i země soutěží o inženýry a výzkumníky, kteří mohou posunout hranice oborů, jako jsou kvantové výpočty, umělá inteligence a inovace ve zdravotnictví. Finsko se v této globální „válce o talenty“ snaží prosadit jako atraktivní destinace zejména pro odborníky ze Spojených států, zároveň ale míří i na talenty z Indie, Brazílie a dalších částí Evropy.
Tamní iniciativa přichází v době, kdy technologičtí pracovníci ve Spojených státech čelí vlnám propouštění, pracovního vyčerpání i složité vízové administrativě. Děje se tak přitom navzdory tomu, že podle pravidelného průzkumu KPMG považuje konkurenci v oblasti AI talentů za vážný problém sedm z deseti šéfů největších firem.
Lepší work-life balanc
Je sice pravdou, že co se přetahování odborníků na AI týče, zůstávají USA v tomto ohledu i nadále na vedoucí pozici, jak uvádí zpráva BCG Talent Tracker 2024. Do budoucna by tomu nicméně mohlo být jinak.
Finská technologická scéna se dlouhodobě těší velmi dobré pověsti. Země, jejíž populace čítá kolem 5,6 milionu obyvatel, se navíc profiluje i jako místo, kde mohou američtí technologičtí pracovníci najít lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, aniž by museli obětovat svoji kariéru – na rozdíl od tlaku na neustálé vysoké pracovní nasazení typické pro Silicon Valley.
„Samozřejmě, někdy mohou nastat dlouhé pracovní dny, ale práce má vysokou hodnotu a je chráněna zákonem. Lidé nesmí pracovat v průměru více než 40 hodin týdně,“ říká pro Business Insider šéfka programu Work in Finland Laura Lindemanová.
Zdůrazňuje, že tamní zaměstnavatelé dbají na dodržování správného work-life balancu a že i lidé pracující v technologickém sektoru odcházejí z práce včas. Ostatně, i to je jeden z důvodů, proč bývá Finsko tradičně hodnocené jako nejšťastnější země světa.
„Společnost i kolegové vás respektují jako člověka a uznávají váš nárok na volný čas,“ potvrzuje Američanka Jordan Blake Banksová, která se do země přestěhovala kvůli studiu a dnes pracuje jako konzultantka v Deloitte v Helsinkách.
Zájem roste
Stát spolupracuje s více než třiceti technologickými firmami a univerzitami, aby podpořil otevřené pozice pro zahraniční pracovníky. Ti se mohou ucházet o práci ve společnostech, jako je třeba Oura Health, která vyvíjí chytrý prsten Oura, nebo kvantový startup QMill. Lindemanová také upozorňuje, že zájemci mohou oslovit firmy a univerzity i v případě, že žádná volná místa zveřejněna nejsou, protože někteří zaměstnavatelé jsou ochotni vytvořit pro vhodného kandidáta zcela novou pozici.
Nutno přitom podotknout, že vyřízení následných formalit bývá rychlé. Kandidáti mohou po obdržení pracovní nabídky požádat o speciální vízum prostřednictvím finského programu Fast Track, přičemž pracovní a pobytové povolení lze získat během pouhých dvou týdnů. Nárok na pracovní povolení mají navíc i manželé a manželky pracovníků s vízem.
Není proto divu, že zájem Američanů o přestěhování se na sever Evropy pozvolna roste. Jak dokládají vládní statistiky, vloni Helsinky udělily občanům USA celkem 85 speciálních povolení k pobytu, tedy meziročně zhruba o 40 procent více. Stejně tak se zvyšuje počet povolení k pobytu i pro americké výzkumníky, a to z pětatřiceti v roce 2024 na loňských šestačtyřicet.
Kulturní výzvy
Co se platů týče, ty jsou ve Finsku dle Banksové sice nižší než v USA, v otázce dostupnosti služeb, jako je například zdravotnictví, vzdělávání či péče o děti, se ale Spojené státy s touto severskou zemí měřit nemohou. Rodičům zde nedělá problém řešit během dne rodinné povinnosti nebo si vzít dlouhou dovolenou.
Osvojení finštiny není pro práci nutné, protože v technologickém sektoru dominuje angličtina. Je však pravdou, že neznalost místního jazyka může v běžném životě působit izolovaně. Rezervovanější povaha Finů zpočátku znamená kulturní výzvu, přiznává Banková, díky proaktivnímu přístupu ale nakonec i tuto bariéru překonala a po absolvování integračního programu získala finské občanství. „Měla jsem odvahu si o to říct,“ dodává na závěr.
