Uložení jaderného odpadu může Česko přijít až na 225 miliard. Dosud stát uváděl polovinu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Uložení jaderného odpadu může Česko přijít až na 225 miliard. Dosud stát uváděl polovinu

,

Stát po kritice Evropské komise zpřesnil odhady nákladů, na které Česko přijde bezpečné uložení radioaktivních odpadů. Konečné částka může být až dvojnásobná oproti doposud uváděným číslům.

Před dvěma lety poslalo Česko Evropské komisi aktualizovanou Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, kterou musely vypracovat všechny členské státy. Bruselští úředníci dokument do Prahy vrátili s dvěma drobnými, ovšem důležitými připomínkami.

Státu jednak vytýkali, že nestanovil kritéria pro sledování pokroku při realizací vlastních plánů nakládání s odpadem. Především však nebylo jasné, jak Česko dospělo k částce 111 miliard korun, které podle koncepce padnou na výstavbu hlubinného úložiště. To byla v podstatě jediná částka, která se v souvislosti a radioaktivním odpadem doposud uváděla.

Souhlasíte s návrhem na společné česko-slovenské úložiště jaderného odpadu?

Pod hrozbou řízení proti České republice ministerstvo průmyslu a obchodu koncepci přepracovalo. V upraveném dokumentu, který má server Euro.cz k dispozici, tak doznala kapitola číslo 10. „Ekonomické aspekty“ podstatného rozšíření.

Koncepce sice stále uvádí, že náklady na výstavbu, provoz a uzavření hlubinného úložiště by mohly přijít na 111 miliard korun. Upřesňuje však, že jde o částku vypočítanou pouze pro již existující jaderné elektrárny Dukovany a Temelín při životnosti 40 let a tři plánované nové reaktory o šedesátileté životnosti.

Pokud by se životnost existujících bloků prodloužila na 60 let, což je velmi pravděpodobné, bude potřeba uložit odpadů mnohem více a náklady by se vyšplhaly až na 130 miliard korun v cenách z roku 2011.

Především však dokument nově obsahuje odhad celkových nákladů, tedy nejen na samotné hlubinného úložiště. Podzemní sklad sice spolyká nejvíce peněz, má ovšem primárně sloužit pro vysoce radioaktivní odpad, který ve velké většině tvoří vyhořelé jaderné palivo.


Přečtěte si:

Kraví hora je nevhodná. Drábová kritizuje výběr lokality pro jaderné úložiště


Je však potřeba postarat se také o nízko a středněaktivní odpad, který se už ukládá v úložištích Richard a Bratrství, a po roce 2055 se počítá i s výstavbou nového úložiště. A zadarmo není ani dočasné skladování vyhořelého paliva v areálu Dukovan. Při sečtení všech nákladů dospěli ministerští úředníci k částce 129 miliard korun pro existující elektrárny. S připočtením tří nových reaktorů by to bylo až 225 miliard.

Veškeré náklady jsou hrazené z takzvaného jaderného účtu, na který přispívají všichni producenti radioaktivního odpadu. Naprostá většina příspěvků připadá na ČEZ. Vlastník obou elektráren platí 55 korun za každou megawatthodinu elektřiny vyrobenou v jaderném reaktoru.

V případě nových reaktorů by tedy významně vzrostly nejen náklady, ale i množství vyrobené elektřiny a s tím i příspěvky na jaderný účet. Na druhou stranu kritici jaderné energetiky dlouhodobě kritizují 55korunový poplatek jako příliš nízký.

Přečtěte si:

Finové ukazují, jak postavit úložiště jaderného odpadu na 100 tisíc let

Jak se bourá jaderná elektrárna:

Němci likvidují zdroj, který sloužil jen 13 měsíců

Začátek demolice chladící věže v červnu 2018.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze