Stromy vědí, kde je zlato. Těžaři toho chtějí využít - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Stromy vědí, kde je zlato. Těžaři toho chtějí využít

, tre,
Stromy vědí, kde je zlato. Těžaři toho chtějí využít
Zdroj: CC0 via Pixabay

Testy prokázaly, že kořeny stromů vstřebávají některé minerály, a mohou tak pomoci s objevy cenných prvků včetně zlata. Australští těžaři s metodou uspěli i tam, kde obvyklá analýza povrchu a podzemní vody žádnému vydatnému nalezišti nenasvědčovala. Těžaři jsou připraveni objev ve velkém zúročit.

Stromy jako pomocníci s hledáním zlata jsou součástí hledačského folklóru a na toto téma bylo provedeno i několik studií. Dosud však bez praktického výstupu.

Teď ale obstála metoda testování stromů, která byla v případě několika vzorků úspěšnější než tradiční analýza povrchu a podzemní vody, uvádí reportáž The Economist.


Jsou skutečně magické: houby zpomalují chřadnutí mozku


Reportáž zmiňuje úspěch australské průzkumné společnosti Marmota v blízkosti těžební oblasti Aurora Tank. Tým Marmoty se inspiroval dřívějšími pokusy australské národní vědecké agentury na stejné téma. Průzkumníci sebrali listy stromů v těsné blízkosti známého ložiska a poté další vzorky v různých vzdálenostech od ložiska. Některé ze sesbíraných vzorků vykazovaly výrazné anomálie svědčící o přítomnosti zlata, zatímco běžné předchozí testy ničemu takovému nenapovídaly.

„Obvyklé analýzy vzorků povrchu říkaly, nevrtejte tady, výsledky testů s listy stromů ale říkaly, vrtejte,“ řekl Economistu výkonný šéf Marmoty Colin Rose. A tak se šlo vrtat.


Organismy na dně oceánu mohou léčit i rakovinu. Kvůli těžbě jim hrozí zánik


Vrt prokázal pět metrů mocnou žílu s průměrným obsahem 27 g zlata na tunu v hloubce asi 30 metrů pod povrchem. Zhruba metrová vnitřní vrstva žíly měla dokonce obsah 105 g na tunu. Za „dobrou míru“ se přitom považuje obsah 5 gramů na tunu.

Marmota hodlá v průzkumu pokračovat. V širším okolí společnost objevila další čtyři potenciální ložiska, z nichž dřívější testy potvrzovaly jen jednu.

O tom, že stromy v převážně suchých oblastech s kořenovým systémem zasahujícím do velké hloubky jsou schopné nasát stopy zlata či prvků ukazujících na ložiska zlata, jako jsou antimon nebo bismut, a přivést je až do listoví, se vědělo, připomíná web MarketWatch. Některé stromy dokonce konzumují půdu, aby extrahovaly minerální živiny, které je pak možné vystopovat v listech.

Znamená to tedy, že průzkum s pomocí stromů přestává být jen vědeckou kuriozitou a stává se začátkem nové zlaté horečky? Tak jednoduché to nejspíš nebude. Samotné vyhodnocování vzorků listů je složité. Různé stromy ukládají zlato různými způsoby, takže by bylo třeba vždy sledovat na každém potenciálním nalezišti stejné druhy stromů. Vhodnou možností je akát, ale v Austrálii jich roste na tisíc druhů. Navíc míra, s níž se prvky ukládají do listů, se liší podle ročních období.

Dále čtěte:

Sto bilionů dolarů za gram. Nejdražší substancí je antihmota

Ohodnoťte tento článek
Diskuze