Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Víte, jak sedět, aby vám práce nezničila zdraví?

Nedostatek pohybu a špatné pracovní podmínky vážně ohrožují naše zdraví. To sice všichni…

Můžeme od nového roku očekávat zdražení povinného ručení?

Povinné ručení se díky mnoha změnám v pojišťovnictví bude nejspíše nadále zdražovat.…

Výměna výtahu a potřebná povolení

Životnost výtahu v bytových domech je 15–25 let (doba životnosti je ovlivněna prováděnou…

Od Microsoftu po Hrušku. V odměňování zaměstnanců existují propastné rozdíly

David Tramba 17. listopadu 2017, 12:04  -  David Tramba
17. listopadu 2017, 12:04

Škoda Auto, ČEZ, Unipetrol, Metrostav či Plzeňský Prazdroj. To jsou nejen tradiční opory české ekonomiky, ale také společnosti, které své zaměstnance umějí velmi slušně zaplatit. Nadprůměrně vysoké mzdy vyplácejí též silné globální značky, namátkou uveďme ABB, Siemens, Bosch, Coca-Cola a Honeywell.

Komu se naopak raději vyhnout? Týdeník Euro porovnal výši mezd ve více než dvou stovkách významných společností působících na českém trhu. Ze srovnání vyplývá, že na svých zaměstnancích často šetří firemní skupiny známých českých byznysmenů. Platí to jak v případě Andreje Babiše a Daniela Křetínského, tak třeba i pro majitele podniku Brano Pavla Juříčka či vlastníka Madety Milana Teplého.

Stejně tak data týdeníku Euro ukazují, že v loňském roce rostly mzdy špatně placených zaměstnanců rychleji než v případě těch dobře ohodnocených. Letos tento trend dále zesílil. Česko si tak jen upevní pověst rovnostářské země s poměrně malými rozdíly v příjmech chudých a bohatých, čímž vyniká i mezi státy Evropské unie.

Nejhůř platí Hruška

Vůbec nejlépe své zaměstnance umějí zaplatit globální IT koncerny. Například české pobočky společností IBM a Microsoft platí v průměru - včetně odměn a bonusů - přes 150 tisíc korun měsíčně. Těsně za nimi následuje Řízení letového provozu ČR s průměrnou loňskou mzdou přes 147 tisíc korun měsíčně a konzultační firma McKinsey se 138 tisíci.


Jak najít vhodnou práci? Doporučení známého si oblíbili i zaměstnavatelé


Mnohem více firem se nachází v rozmezí 50 tisíc až 70 tisíc korun za měsíc. Takovými platy své zaměstnance odměňují velké banky, mobilní operátoři i některé z hlavních energetických společností. Výrobní podniky se pohybují v širokém rozmezí od 20 tisíc do 40 tisíc korun za měsíc. Na samém „chvostu“ mzdových tabulek se nachází gumárna Rubena a podle dat za rok 2015 také výrobce elektronických součástek AVX či zpracovatel mléka Madeta.


Výši čisté mzdy si vypočítejte v mzdové kalkulačce:


Tito dva, podobně jako další horcí kandidáti na nejhůře platícího zaměstnavatele, včas nezveřejnili finanční výsledky za loňský rok. Podle údajů z roku 2015 se na úplném konci umístily dva obchodní řetězce -Ahold s průměrnou hrubou mzdou 17 800 korun a Hruška s 14 200 korunami za měsíc.

Své loňské výsledky zatím nezveřejnila ani největší a nejznámější montovna v Česku - Foxconn CZ. Také ta vyplácí svým zaměstnancům podprůměrnou mzdu, v předminulém roce se jednalo o zhruba 24 tisíc korun. A teď jedno malé rýpnutí do odborů: nejsilnější tlak na růst mezd vyvíjejí paradoxně ve Škodě Auto, kde mzdový průměr včetně odměn přesahuje 48 tisíc korun. Ve většině ostatních montoven musejí dělníci na takový příjem pracovat dva měsíce, někdy i déle.

Z dostupných čísel vyplývá poměrně nelichotivý závěr pro mnohé podniky s českými vlastníky: zahraniční majitelé platí mnohem štědřeji.

Povídejte se na srovnání mezd v jednotlivých oborech:

Zahraniční vlastníci přitom bývají zpravidla kritizováni, že masivně stahují vydělané peníze z Česka. Loni se jednalo o rekordních 289 miliard korun. Z našeho srovnání ovšem vyplývá, že i tak umějí podniky v zahraničním vlastnictví - kromě nejjednodušších montoven - své české zaměstnance slušně ocenit. Třeba v případě výrobců autodílů se měsíční mzda včetně odměn pohybuje od 28 tisíc do 38 tisíc korun měsíčně. Průměr ve firmě Valeo Autoklimatizace, která má v Česku rozsáhlé vývojové kapacity, dokonce převyšuje 48 tisíc. Také další podniky s vlastními vývojovými centry platí nadprůměrně dobře, viz třeba sesterské podniky Robert Bosch a Bosch Diesel s průměrnou mzdou lehce nad 40 tisíc korun.

Levná práce u oligarchů

Proti nim působí některé „české“ podniky jako skrblíci. Například ve firmách Brano, SOR Libchavy a Karsit Holding se průměr loni pohyboval v blízkosti 23 tisíc korun za měsíc. Výrobce autobusů SOR, náležející do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského, tak silně zaostává za konkurenčním podnikem Iveco z Vysokého Mýta, kde měsíční průměr převyšuje 33 tisíc korun.

Problém se evidentně netýká jen autoprůmyslu. Poslední finanční analýza podnikové sféry, kterou zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, upozorňuje na rozdíl v odměňování lidí. Průměrný měsíční plat v podnicích pod zahraniční kontrolou loni vyšel na 34 778 korun, v podnicích pod státní či městskou kontrolou to bylo 32 500 a ve firmách s českými vlastníky už jen 30 825 korun.


Zabržděné Česko. Nasazení Němců doženeme za 40 let


Čím je rozdíl způsoben? Zřejmě souvisí s tím, že pro byznysmeny typu Andreje Babiše a Daniela Křetínského je prioritou vydělat peníze na další expanzi, nikoli se podělit o zisk se zaměstnanci. Naopak mezinárodní koncerny si dobře umějí spočítat, kolik ušetří na tom, že nemají výrobní závod umístěný v Německu či Francii, ale v „nízkonákladovém“ Česku. Bez problému proto jsou schopny nabídnout třeba mzdu okolo 1500 eur; dobře vědí, že Němec by ve stejné pozici požadoval minimálně dvojnásobek.

Faktor velikosti firmy a vlastnické struktury stojí, podobně jako regionální umístění, za vysokými rozdíly ve vyplácených mzdách. Uveďme alespoň jeden příklad: podle analýzy firmy Trexima loni brala horní desetina nejlépe placených nástrojářů a obráběčů okolo 40 tisíc korun za měsíc, naopak nejhůře placení se museli spokojit s příjmem okolo 17 500 korun hrubého.

Vysoké rozdíly v platech vykazují také potravinářské podniky. Nejhůře své zaměstnance platí pekárny a zpracovatelé masa a mléka. Tradičně jsou terčem kritiky podniky z holdingu Agrofert -Kostelecké uzeniny, Vodňanská drůbež, Penam a další. Média opakovaně upozorňovala na fakt, že vodňanská drůbežárna má za nabízenou mzdu problém sehnat české zaměstnance a stále více spoléhá na levnější pracovní sílu z Rumunska a Ukrajiny.

Škodovka vs. odbory. Navzdory tomu, že Škoda Auto platí své zaměstnance na české poměry mimořádně dobře, nejsou odboroví předáci spokojeni a požadují nejméně desetiprocentní růst tarifních mezd.

Férové je však dodat, že někteří čeští byznysmeni své zaměstnance platí ještě hůř než Andrej Babiš. Příkladem může být masokombinát MP Krásno vlastněný Karlem Pilčíkem, případně mlékárny Madeta podnikatele Milana Teplého. Podle posledních dostupných čísel za rok 2015 vycházel mzdový průměr v Madetě na 20 395 korun.

Veselá a smutná odvětví

Z informací o mzdách lze vyčíst i to, že ještě v loňském roce se růst zdaleka netýkal všech firem a odvětví. Ve srovnání s předchozím rokem mzdy v některých sektorech, a sice v těžebním průmyslu, stavebnictví, hutnictví a těžkém strojírenství, stagnovaly. OKD, Vítkovice, Skanska, Strabag, Slovácké strojírny i další firmy z uvedených oborů navíc redukovaly početní stavy svých zaměstnanců.

Mnohem více se loni dařilo podnikům z automobilového průmyslu, kde slušným tempem rostly mzdy i stavy zaměstnanců. Škoda Auto se loni rozrostla o 1900 zaměstnanců, Continental Automotive o tisícovku. Výrobce nákladních aut Tatra Trucks zvýšil mzdy o 18 procent. Pozitivním překvapením je, že o více než deset procent zvyšovali mzdy i někteří dosud nevalně platící zaměstnavatelé v oboru maloobchodu a potravinářství.

Stejný trend podle mluvčího pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz Tomáše Dombrovského pokračuje rovněž letos a dále nabírá na síle. „Právě nejhůře placené zaměstnance lze nejsnadněji přetáhnout jinam, stačí jim i menší navýšení mzdy. Naopak IT specialisté a technici jsou často ochotni uvažovat o změně, až když jim někdo nabídne aspoň o 30 procent víc“ říká Dombrovský.

Špatně placená dřina. Jihočeský mlékárenský podnik Madeta patří mezi špatně platící zaměstnavatele. V roce 2015 zde na zaměstnance vycházela v průměru mzda 20 395 korun hrubého.

Český pracovní trh trpí nedostatkem zájemců napříč obory - od skladníků po softwarové architekty. Podniky se proto pouštějí do licitování; kdo nabídne nejvyšší plat a nejlepší pracovní podmínky, ten vyhraje. Podle zkušenosti ředitele personálně poradenské společnosti Hays Czech Republic Ladislava Kučery snad jedině manažerům rostou mzdy jen minimálně. V jejich případě je totiž zájemců o volná místa dostatečně.

Markantní také bývá rozdílný přístup k původním a nově nabíraným pracovníkům. Tomáš Dombrovský upozornil, že nástupní mzdy se oproti loňsku zvýšily o 15 procent, zatímco průměrná mzda roste jen polovičním tempem. To znamená, že někteří zaměstnavatelé (často se jedná o obchodní řetězce a velkosklady) diskriminují své dlouholeté zaměstnance. Ti, jakmile to „praskne“, mohou podlehnout demotivaci a začít si hledat práci jinde. Férový přístup zvolil například Lidl, který od března zvýšil pokladním mzdu o čtvrtinu na zhruba 25 tisíc korun. Zvýšení se týkalo nově nabíraných i stávajících pracovníků. Rovné podmínky nabízí také IKEA. Takto férově se však chová - v maloobchodě i v jiných oborech - jen malá část firem.

Odblokovaný růst výplat

Během celého období let 2009 až 2016 rostly průměrné mzdy jen zhruba o tři procenta ročně, po odečtení inflace o dvě. V letošním prvním pololetí již Český statistický úřad vypočítal růst mezd na 6,5 procenta (bez inflace čtyři). Znamená to, že se vracíme k vyššímu tempu růstu životní úrovně, na které jsme byli zvyklí před rokem 2008.

Potvrzuje to i prognóza Hospodářské komory zveřejněná v minulém týdnu. Podle ní ekonomické oživení a s ním spojený nedostatek pracovních sil vydrží i do příštího roku. Letošní růst hrubých mezd podle této předpovědi dosáhne 7,4 procenta a v následujícím roce dále zesílí na 8,6 procenta.

Vedle všeobecného nedostatku způsobilých zájemců o práci stojí za akcelerací růstu výplat také veřejný sektor. Stát nabírá další zaměstnance, a stále častěji se tak o lidi přetahuje se soukromými podniky. „Růst výdělků táhne v České republice již několik let platová sféra,“ zdůrazňuje analytička trhu práce Kateřina Duspivová z Hrmy Trexima. Obvykle to vypadá tak, že stát zvedne platy na přelomu roku a soukromý sektor na to reaguje později během jarních a letních měsíců.

Letošní růst mezd se doslova utrhl ze řetězu. „V tomto roce pozorujeme, že se tempo růstu mezd zrychlilo, mzdy se někde navyšují i dvakrát nebo třikrát ročně. Navíc řada společností ještě přesouvá dosud variabilní složky mzdy - různé bonusy a příplatky - do základu,“ říká Alžběta Honsová z personální agentury Randstad.


Kde brát, když nejsou lidi?


Nejvíce se letos podle informací Randstadu navyšují mzdy v automobilovém průmyslu, logistice, v centrech sdílených služeb a obecně u nekvalifikovaných výrobních dělníků. Růst mezd naopak vázne v potravinářství, hutnictví a některých strojírenských oborech, tedy v odvětvích, kterým se ani v současném prostředí ekonomické expanze příliš nedaří.

Naplněný sen keynesiánů i marxistů

Pozici špatně platícího zaměstnavatele se snaží ze sebe setřást v úvodu zmíněný Ahold. „V letošním roce jsme již dvakrát přistoupili ke zvýšení mezd zaměstnancům pracujícím v provozních pozicích v prodejnách. V prosinci budeme předávat zaměstnancům po celé republice nové mzdové výměry a budeme moci říct, že jsme za uplynulých 12 měsíců navýšili mzdy v prodejnách o 32,5 procenta,“uvedl mluvčí Aholdu Jiří Mareček.


Roboti vezmou práci mladým. Bez technického vzdělání bude práce málo


Dokonce i poslední statistická data dokládají, že nůžky mzdových rozdílů se spíše zavírají, než otvírají. Ve druhém čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá mzda o 7,6 procenta na 29 346 korun, zatímco medián (tedy příjem průměrně placeného zaměstnance) narostl o 8,2 procenta na 24 896 korun.

Výsledkem je tedy skóre, ze kterého by měli radost John Maynard Keynes i Karel Marx. Téměř úplná zaměstnanost, nabídky práce na každém rohu, slušný růst mezd a tendence ke snižování sociálních rozdílů. Stále však platí, že dobré zprávy končí ve chvíli, kdy začneme české mzdy přepočítávat na eura a srovnávat se s realitou na západ od nás.

Přečtěte si také:

Komentář: Kdo platí, ten jede. Otázka je, kam

Nedostatkové zboží: brigádník. Odměny vzrostly až o 15 procent

Všichni ji chtějí, ale není pro každého. Kdo má na to pracovat z domova?

Šest hodin a polední spánek. Úlevy zaměstnancům zvýší produktivitu



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Čtěte také

Komentáře

Finance
Dnes slavíme 17. listopadu, obchody zůstanou otevřené
Hypotec?ni? sazby leti? nahoru. Ceny bytu? poprve? vystoupaly nad 3 miliony
Jak moc je opravdu výhodné vaše stavební spoření
10 morových ran české krajiny: sucho a chemie
Jen obyčejná bolest hlavy, nebo migréna?
Auta
Los Angeles zavádí nákladní dopravu na vodík
Subaru poslalo na trh nejrychlejší WRX STI v historii. Nás to bohužel zajímat nemusí
Toyota Corolla přichází ve 12. generaci. Prohlédněte si historii nejprodávanějšího auta světa
Na výstavu Czechbus do Holešovic míří autobusy dvaceti značek
Vše, co jste chtěli vědět o dvouspojkové převodovce DQ200
Technologie
AMD přidává dvě nebo tři hry zadarmo k Radeonům RX 580 a RX 570 a Vegám
KVÍZ: Vynalezli počítače, mobily i internet. Poznáte je?
14 věcí, které na vás čekají, když koupíte auto na CNG
Hynix má první paměti DDR5, běží na 5200 MHz. Do počítačů přijdou až v roce 2020
Milník pro digitální rádio. V Evropě budou auta muset povinně nabízet DAB+
Hry pro příležitostné hráče