Konec uhlí v Německu by mohl emise CO2 paradoxně zvýšit, varují experti - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Konec uhlí v Německu by mohl emise CO2 paradoxně zvýšit, varují experti

,
Konec uhlí v Německu by mohl emise CO2 paradoxně zvýšit, varují experti

Návrh německé komise pro odstoupení od uhlí v rámci snižování emisí CO2 kritizují němečtí experti na energetiku jako neefektivní a drahé řešení. Při postupném uzavírání části uhelných elektráren totiž podle nich může naopak dojít k vyšší produkci CO2, protože zbývající elektrárny budou muset produkci zvýšit, případně bude muset Německo dovážet energii vyrobenou zase z fosilních zdrojů.

Německá vládní komise se dohodla na tom, že země přestane využívat uhlí nejpozději do konce roku 2038. Někteří odborníci na energetiku ale toto rozhodnutí kritizují. Dokonce varují před tím, že snaha chránit klima a snižovat emise skleníkových plynů při postupném odstavování uhelných elektráren k výraznému snížení emisí nepovede a dokonce může mít opačný efekt.

Například ekonom Andreas Löschel, který vyučuje energetickou politiku na univerzitě v Münsteru, tvrdí, že postupné uzavírání uhelných elektráren v největší evropské ekonomice není nejlepším a nejlevnějším řešením, jak dosáhnout klimatických cílů v zemi. Německo plánuje do roku 2050 snížit emise až o 95 procent oproti úrovni z roku 1990.

„Lze očekávat, že dojde k nárůstu spotřeby uhlí. Využití zbývajících elektráren poroste, což může zároveň zvýšit produkci emisí,“ zdůraznil. Do roku 2022 se mají odpojit uhelné elektárny o výkonu 12,5 gigawattů.

Problémy lze čekat po roce 2022, kdy mají být odstaveny poslední jaderné bloky. Zda tento výpadek mohu nahradit obnovitelné zdroje, jež jsou spojeny s vyššími nároky na přenosovou soustavu, je nejisté. V plánu je také výstavba plynových elektráren.

„Smysluplnějším řešením by bylo zavedení poplatku za emise v národním měřítku,“ navrhuje Löschel.

Ekonomické komplikace

Löschel, který je předsedou nezávislé komise pro monitoring německé energetické změny, není jediný, který vládní kroky kritizuje. Dietmar Lindenberger z institutu pro energii a ekonomiku v Kolíně nad Rýnem má za to, že dohoda o ukončení využívání uhlí do konce roku 2038 může vést k velkým ekonomickým komplikacím.

Navíc i případné úspory v produkci emisí při odstavení uhelných elektráren v Německu mohou vést ke zvýšení emisí v okolních zemích, uvedla britská poradenská společnost Aurora Energy Research.

Dohodu, ke které došlo v sobotu ráno 26. ledna po 21 hodinách jednání, pochválil místopředseda komise z CDU Ronald Pofalla. Podle něj se jedná o historický milník, na kterém se shodli zástupci průmyslu, odborů i ochránci přírody. Do regionů, kde má skončit těžba uhlí, má jít finanční pomoc ve výši 40 miliard eur (1 bilion korun).

Dohodu částečně kritizuje i hnutí Greenpeace. Šéf německé pobočky Martin Kaiser tvrdí, že chybí mezikroky pro období 2022 až 2030. Také konečné datum není podle něj jasně stanoveno. Ochránci přírody spoléhají na rok 2035, průmysl spíše na 2038. O konečném datu se má rozhodnout v roce 2032. Kaiser nicméně oceňuje, že do roku 2022 se má na západě Německa uzavřít pět hnědouhelných elektráren. Tím se podaří zachránit zbytky Hambašského lesa.

Související články:

Elektromobil je čistší než auto se spalovacím motorem, i když ho pohání energie z uhlí

Nord Stream 2 bude do konce roku hotov, zní z OMV. Americké výhrůžky sankcemi ho nezastaví

Energie zdarma: odpadní teplo by mohlo vytápět 800 tisíc českých domácností

hutě, železárny

Ohodnoťte tento článek
Diskuze