Konec uhlí v Německu bude stát miliardy eur. Průmysl je chce od vlády - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Konec uhlí v Německu bude stát miliardy eur. Průmysl je chce od vlády

,
Konec uhlí v Německu bude stát miliardy eur. Průmysl je chce od vlády
Zdroj: Profimedia.cz

Německá asociace energetických firem požaduje po německé vládě, aby zaplatila náklady na ukončení využívání uhlí v německé energetice. Měly by se využít německé rozpočtové přebytky. Za rok 2018 to má být 10 miliard eur. Je třeba odškodnění pro firmy, které provozují uhelné elektrárny a podporu průmyslu kvůli zvýšení cen elektřiny, tvrdí svaz.

Německo nyní používá v energetickém mixu uhlí z 35 procent. Pokud by jej přestalo kvůli snižování emisí používat, bude to stát značné prostředky. Německá asociace firem v energetickém sektoru BDEW už vyzvala berlínskou vládu, aby rozpočtový přebytek z tohoto roku, který má překročit deset miliard eur (258 miliard korun), věnovala právě do nákladů spojených s odklonem od uhlí. Mělo by se jednat o jakousi klimatickou rezervu pro energetický sektor, řekl šéf asociace Stefan Kapferer.

Peníze by měly být vynaloženy na odškodnění firem, které budou muset ukončit využívání uhlí ve svém podnikání, zejména pro provozovatele uhelných elektráren. Další prostředky by měly jít na podporu průmyslu, protože dojde pravděpodobně ke zvýšení cen elektřiny.

Rovněž německé regiony, které budou dotčeny útlumem těžby, požadují po vládě finanční kompenzace. Hovoří se o částce až ve výši 60 miliard eur (1,5 bilionu korun).


Německá síť nestíhá odebírat proud. Majitelům větrných elektráren za to platí miliardy

Větrné turbíny v Německu, ilustrační foto


I když německá vláda jmenovala komisi, která má o konci uhlí v Německu rozhodnout, s finanční kompenzací z rozpočtového přebytku se pro energetický sektor nepočítá. „Se mnou nikdo nehovořil,“ řekl k požadavkům energetických firem ministr financí Olaf Scholz z SPD. Zatím se hovoří v německé vládě spíše o daňových zvýhodněních pro postižené firmy. To ale jako kompenzace nemusí zdaleka stačit, míní Kapferer.

Pokud se přestanou v Německu využívat uhelné elektrárny, velmi pravděpodobně dojde ke zdražení elektřiny, protože současné provozní náklady jsou nižší než u elektráren, které spalují zemní plyn, upozornil deník Die Welt. Právě výstavba nových plynových elektráren by měla nahradit uhelné zdroje.

Kapferer varoval, že Německo nemůže v následujících letech spoléhat na energetickou výpomoc okolních států, a mělo by si vybudovat dostatek vlastních elektráren, které zajistí stabilitu přenosové soustavy. Proto by se neměl uspěchat ani odklon od uhlí. Německo navíc plánuje do konce roku 2022 odstavit všechny jaderné reaktory. Ty se podílejí v německém energetickém mixu na výrobě elektřiny z 12 procent. Obnovitelné zdroje mají podíl 35 procent.

Související články:

Podpořte jadernou fúzi v Evropě, vyzývají američtí vědci Trumpovu vládu

Norsko se obává změn v energetice. V ropě a plynu má 800 miliard dolarů

Zpackaná revoluce? Němci platí za elektřinu rekordní sumy

Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí

Německá jaderná elektrárna Isar II v Bavorsku, ilustrační foto

Ohodnoťte tento článek
Diskuze