V Německu musí skončit i výzkumný reaktor. Prý nejsou peníze - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

V Německu musí skončit i výzkumný reaktor. Prý nejsou peníze

,
V Německu musí skončit i výzkumný reaktor. Prý nejsou peníze
Zdroj: Jörg Carstensen/dpa / Profimedia

Kvůli nedostatku financí bude odpojen výzkumný reaktor v Berlíně. Helmholtzovo centrum ve Wannsee se zaměří na jiné výzkumné činnosti. Náklady na modernizaci reaktoru z roku 1973 o instalovaném výkonu 10 MW by byly příliš vysoké. Nicméně jeho likvidace přijde na 240 milionů eur (6,1 miliardy korun), náklady zaplatí německý stát.

Ve středu 11. prosince ve dvě hodiny po poledni skončí v Berlíně jaderná éra. Výzkumný reaktor ve Wannsee bude odpojen. Výzkumníci z Helmholtzově s jeho pomocí zkoumali především tok neutronů a jejich využití v mnoha oborech (od medicíny po archeologii), ale také procesy v jaderném palivu. Rozebírání zařízení bude trvat přes deset let. Náklady se mají vyšplhat na 240 milionů eur (6,1 miliardy korun). Většinu zaplatí spolková vláda.

Jedním z argumentů pro ukončení provozu reaktoru z roku 1973 je nedostatek financí na jeho modernizaci.

„Reaktor měl výkon pouze 10 megawattů a nepoužívá se pro výrobu elektřiny,“ uvedl šéf projektu berlínského výzkumného reaktoru Stephan Welzel. Centrum zkoumá využití různých materiálů v energetice, nyní se zaměří na jiné technologie, u kterých není potřeba využívat štěpný materiál. O ukončení provozu bylo rozhodnuto vedením výzkumného centra už v roce 2013.

Větší vědecký potenciál do budoucna má mít zařízení BESSY II, jež produkuje rentgenové záření.

Kritici výzkumného reaktoru argumentovali častými závadami. V roce 2011 upozorňovali na praskliny v chladícím systému. Provozovatel i v současnosti zdůrazňuje, že nešlo o závažnější problémy, jež by ohrožovaly bezpečnost lidí žijících v okolí. Oprava chladícího systému proběhla v roce 2014.


Britský odborník na emise: Odpojení německých jaderných bloků je groteskní

Adair Turner, ilustrační foto


Během provozu reaktoru došlo k 79 událostem, jež registruje německý úřad pro jadernou bezpečnost. „Žádná ze závad ale nebyla vážná,“ zdůraznil jaderný fyzik Welzel. Rozhodnutí vedení výzkumného centra o ukončení jaderného projektu bylo ale pro něj překvapivé. Situaci nicméně bere racionálně.

První výzkumný reaktor v Berlíně byl v provozu v letech 1958 až 1972, nahradil jej současný reaktor BER II. Nyní nastává poslední fáze životního cyklu reaktoru – zastavení štěpné reakce a likvidace. Jaderné palivo se bude chladit nejméně tři roky, než bude převezeno do meziskladu jaderného odpadu Ahaus. Později do konečného úložiště, o jeho lokalitě na území Německa nebylo ještě rozhodnuto.

V roce 2033 má být likvidace malého berlínského výzkumného reaktoru dokončena. Část odborníků podle Welzela lituje toho, že zdroj nebude nahrazen novým zařízením.

V Německu zůstane posledním výzkumným reaktorem v provozu mnichovský blok. Pro výuku je v provozu ještě univerzitní reaktor v Mohuči v institutu jaderné chemie. V Berlíně budou slavit členové protijaderného hnutí. Na 11. prosince oznámila konání párty organizace Anti-Atom Bündnis.

Dále čtěte:

Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami

Němci rozebírají 22 reaktorů. Na největším jaderném šrotišti světa vzniká nový byznys

Demolice jaderné elektrárny, ilustrační foto

Ohodnoťte tento článek
Diskuze