Flexibilita a seberealizace. Podnikat chtějí dvě pětiny studentů

26. března, 06:28 - Jakub Procházka
26. března, 06:28

Zhruba čtyřicet procent vysokoškoláků chce po ukončení studií podnikat. Proč? Chtějí si zařídit život po svém. Tato skutečnost vyplývá z nového šetření Hospodářské komory (HK ČR) a Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace, do kterého se zapojilo 2539 studentů a dvanáct fakult českých vysokých škol.

Za největší výhody podnikání označili studenti flexibilitu, možnost řídit věci po svém i větší šanci na seberealizaci. Potenciálně vyšší finanční příjem zařadili vysokoškoláci až na čtvrté místo.

Rodina – základ státu i podnikání

Michaela Janečková po třech letech studia na pražské Vysoké škole ekonomické ví, jak těžké je k podnikání mladé lidi motivovat.

„Neustále v médiích čtete – a bavíme se o tom i na přednáškách – o tom, jak se Češi bojí podnikat, protože je odrazuje riziko krachu nebo přílišná byrokracie ze strany státu. Vidím to i u svých spolužáků. Já se snažím hledat na podnikání pozitiva – úspěch znamená hlavně finanční svobodu, možnost jít vlastní cestou a nenechat se omezovat. K tomu nakonec nepotřebujete miliardy,“ říká.


Zdravotní pojištění na studentské brigádě: rozhoduje další činnost studenta


To, že se postaví na vlastní nohy, je už dnes pro Michaelu – na rozdíl od většiny spolužáků – fait accompli: „Asi mám výhodu v tom, že je otec majitelem rodinné firmy. Mně a bratrovi chce v budoucnu předat štafetu a už teď nás na práci v managementu připravuje.“

Podle respondentů zmíněného průzkumu jsou nejvýznamnějšími nevýhodami vlastního byznysu riziko neúspěchu či krachu. Stejný názor vyjádřilo 88 procent studentů. Zhruba dvě třetiny potenciálních podnikatelů se obávají i vyšší míry nejistoty a toho, že budou mít méně volného času.

I mládí je opatrnější

Klesající nadšení pro podnikání v Česku potvrzují i slova předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka: „Český podnikatelský stav ztrácí tah na branku. Chybí nám generace nadšenců, která tu byla v 90. letech. Byla tu obrovská nabídka, konkurence daleko slabší a možnost uspět nepochybně daleko vyšší. Po dlouhých letech nesvobody viděli lidé v podnikání lákavý způsob seberealizace, což už dnes neplatí.“


Přečtěte si také:

Kdo nasytí hladový pracovní trh? Na cizince ani roboty spoléhat nelze

Vzhůru k udržitelnému byznysu. České firmy čeká revoluce

Taková normální florbalová revoluce. S českými holemi hrají i Finové


Optimismus studentů je sice o něco vyšší než u starších lidí (zejména těch, kteří už mají s podnikáním zkušenosti), nicméně i mladí lidé na vysokých školách si uvědomují rizika spojená s podnikáním. A bojí se především těžkých začátků.

Škola nás na byznys nepřipravila

Jaké bariéry jsou pro vysokoškoláky při rozjezdu podnikání zásadní? Ti, kteří by chtěli mít v budoucnu vlastní byznys, uvádějí nejčastěji jako překážku nedostatek finančních prostředků (63 %). Třetina se obává, že nebude vědět, jak na to, a necelá třetina spatřuje překážku v legislativních podmínkách. Čtvrtina respondentů uvedla, že je vysoká škola na podnikání dostatečně nepřipravila.

„Není překvapením, že mezi vysokoškoláky stále převažuje preference zaměstnaneckého poměru. Mohou sice disponovat velmi dobrými nápady, odrazují je ale stejné problémy, se kterými bojují všichni podnikatelé. Tedy velké množství formalit spojených například se založením společnosti, jejím vedením a s tím spjatou administrativou a byrokracií,“ potvrzuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Kolik studentů podniká?

Komora v současnosti realizuje mezinárodní projekt zaměřený na podporu startupů. V jeho rámci organizuje pro studenty šestiměsíční školení pod vedením zkušených lektorů s praxí. Nově se je bude snažit povzbudit také pořádáním diskusí se zkušenými zástupci byznysu a zároveň zahájí sérii kurzů pro začínající podnikatele.

HK ČR v průzkumu zjišťovala i to, jak studenti nakládají se svým volným časem. Téměř 60 procent z nich pracuje nebo chodí na brigády. Podíl těch, kteří se ve volném čase věnují podnikání nebo rozvoji podnikatelského záměru, se mezi sledovanými školami liší. Většinou šlo o pět až osm procent studentů. Nejvíce vysokoškoláků podniká při studiu na Fakultě ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně a Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (kolem 15 %).

Článek vyšel v magazínu Profit



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Láká vás na dovolené zorbing, rafting, canoyning? Pozor na výluky v pojištění
Expres doklady - občanka a pas do 24 hodin: kde a kdy si vyzvednout
Vyznejte se v SPZ jako expert
Jak může absolvent vysoké školy přijít o titul
Komentář: Václav Klaus mladší - angry bird ODS
Auta
Koupili byste si auto vyrobené ve Vietnamu? V Paříži se…
Plná moc k přepisu vozidla: Co musí obsahovat a kde ji ověřit + vzor ke stažení
Galerie: Nejbizarnější ruská terénní vozidla, která projedou úplně všude
Audi TT dostalo decentní facelift a narozeninovou edici odkazující na původní koncept
Nejprodávanější značky na evropském trhu za první pololetí: Volkswagen vládne
Technologie
Tip: Zobrazte své aktivity z Chromu nebo Firefoxu v časové ose ve Windows 10
Nechcete čekat na banku? Google Pay už funguje i s kartami Revolut
Gorilla Glass 6 přichází. Displeje vydrží až 15 pádů na zem
Philips vyrobil cestovní 22″ televizor s napájením na 12 V
Digi TV přidává kvůli fotbalu čtvrtý exkluzivní sportovní kanál, druhé O2 TV má tři
Hry pro příležitostné hráče