Dárek pro Tomana a Babiše. Zákon o významné tržní síle popírá svůj smysl - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Dárek pro Tomana a Babiše. Zákon o významné tržní síle popírá svůj smysl

,
Dárek pro Tomana a Babiše. Zákon o významné tržní síle popírá svůj smysl
Zdroj: Tomáš Novák

Nestává se často, aby zákon shodily samy úřady, které se na jeho přípravě měsíce podílely. U novely zákona o významné tržní síle z dílny ministerstva zemědělství se to stane. Ministerstvo průmyslu i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) týdeníku Euro potvrdily, že se jim konečný výsledek nezamlouvá a budou požadovat zásadní změny.

Důvodem není jen to, že novinka bude znamenat revizi milionů dodavatelských smluv u desítek tisíc podnikatelů, jak přiznává agrární resort v důvodové zprávě, kterou má týdeník Euro (stejně jako samotný návrh) k dispozici. Ministerstvo zemědělství totiž na rozdíl od bruselské předlohy zcela zapomnělo na ty, které má zákon chránit před libovůlí silnějších hráčů. A sice na malé zemědělce a podnikatele na počátku potravinového řetězce.

„Je to zákon na ochranu velkých potravinářských koncernů, a to jak proti zemědělcům, tak proti obchodu,“ tvrdí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Oba výše zmíněné úřady mu v podstatě dávají za pravdu.

Zákon, který předběhl Evropu

Zákon o významné tržní síle vyvolává spory od svého vzniku před deseti lety. Předpis, který má ochránit dodavatele potravin před zvůlí nadnárodních řetězců, omezuje praktiky, jako je pozdní splatnost faktur či vratky neprodaného zboží. Podle zastánců volného trhu až příliš zasahuje do dodavatelsko-odběratelských vztahů, do kterých státu nic není. Vznik normy, označované za „bič na řetězce“, i jakékoliv její pozdější změny proto doprovázely vyostřené diskuse.

Přijetím zákona předběhlo Česko Evropu o několik let. Evropská směrnice tohoto typu začala platit teprve letos na jaře. Přinesla však i několik novinek, které vyžadují úpravu starší domácí legislativy. Od jara proto probíhala jednání mezi ministerstvem zemědělství, průmyslu, ÚOHS a zainteresovanými podnikateli, jak přesně má transpozice vypadat. V létě dospěli ke shodě. Materiál, který ministerstvo zemědělství nakonec poslalo do připomínkového řízení, však ostatní překvapil. Odlišuje se nejen od vzájemné dohody, ale je v několika bodech i v rozporu s evropskou směrnicí.


Český potravinový zmar: nejlevnější točeňák, zelí i rybí prsty kupujte u sousedů

Uzeniny v českém supermarketu, ilustrační foto


Zásadní rozpor panuje především v určení velikosti hráčů, které lze již považovat za natolik dominantní, že mohou na své menší dodavatele nepřiměřeně tlačit. Směrnice nastavila maximální hranici na 350 milionů eur obratu, tedy více než devět miliard korun. Pod touto částkou však dělí odběratele do několika skupin a počítá například s tím, že by i výrazně menší odběratelé s obratem od dvou milionů eur (52 milionů korun) mohli šikanovat ještě menší dodavatele.

To český návrh úplně ignoruje a pracuje výhradně s částkou od pěti miliard korun obratu výše. Podle mluvčího resortu Vojtěcha Bílého vycházelo ministerstvo z již platné tuzemské legislativy, která se v minulosti osvědčila. „Limit čistého obratu za prodej potravin ve výši pět miliard korun vychází ze stávajícího znění zákona o významné tržní síle, který byl přijat již v roce 2009,“ zdůvodnil Bílý.

Kde zůstali výrobci potravin?

Zachování stávajícího stavu se však nelíbí ani jednomu z úřadů, které jsou v důvodové zprávě uvedeni jako ty, za jejichž spolupráce výsledný návrh vznikl. „Cílem ministerstva průmyslu je v souladu se směrnicí ochrana menších podnikatelských subjektů před většími s významnou tržní sílou. To znamená, že preferujeme rozšíření novely i na ochranu malých zemědělců či regionálních obchodníků,“ reagoval za ministerstvo průmyslu David Hluštík.

Ještě jasněji se vyjádřil mluvčí ÚOHS Martin Švanda. „Ačkoliv směrnice výslovně požaduje nejnižší obratovou hranici dva miliony eur, v návrhu novely je ponechán obrat na pěti miliardách korun, v tomto bodě tedy nelze hovořit o transpozici směrnice,“ uvedl Švanda s tím, že úřad bude jistě připomínkovat i některá další ustanovení.

Prouza si přitom všímá ještě další nepatrného, byť důležitého rozdílu vůči evropské legislativě. Zatímco směrnice definuje jako „kupující“ ty, kteří „kupují zemědělské produkty a potravinářské výrobky“, český návrh označuje za „odběratele“ ty, kteří nakupují potraviny „za účelem jejich dalšího prodeje“. Teoreticky tedy vyjímá ty, kteří nakupují potraviny za účelem jejich dalšího zpracování, tedy výrobce potravin.


Po hovězím i vepřové. Náhražka masa z Hongkongu chce dobýt Evropu

Výrobek omnipork.


Připomeňme, že v potravinářství podniká rodina ministra zemědělství Miroslava Tomana, nemluvě o holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš zaparkoval do svěřenských fondů. Zákon o významné tržní síle byl sice historicky zaměřen především vůči nadnárodním obchodním řetězcům, nová evropská směrnice však doslova uvádí, že se zabývá celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem „z farmy na vidličku“.

Obchodníci působící v Česku přitom dlouhodobě upozorňují na to, že i někteří výrobci disponují dostatečnou vyjednávací silou, aby dostali i velké řetězce pod tlak. Nejčastěji jde o některé exkluzivní výrobky, které si obchodník nemůže dovolit nemít v regálech, jako je třeba karlovarská Becherovka. A třeba po letošním spojení pekáren Penam a United Bakeries pod hlavičkou Agrofertu se mluví o tom, že ani u obyčejného pečiva už nemají řetězce takovou sílu jako v minulosti.

Černé a šedé praktiky

S předloženým návrhem však jsou nespokojeni i někteří zahraničí výrobci. Zatímco v některých bodech navržená česká regulace směrnici ignoruje, v jiných jde naopak daleko nad rámec požadovaného. „Novela ještě více reguluje obchodní tržní prostředí, které již v této chvíli bylo regulováno nad rámec přijaté směrnice. Tato novela regulaci ještě umocňuje. Obáváme se ztráty možnosti výrobců mít jakýkoli vliv na další osud jejich výrobků,“ říká za Nestlé Robert Kičina.

Evropská směrnice dělí totiž nekalé praktiky do dvou kategorií. Ty nejzávažnější výslovně zakazuje. Mezi takové patří například nečekané zrušení objednávky potravin podléhajících rychlé zkáze ve lhůtě kratší než 30 dní. Dodavateli by se totiž s největší pravděpodobností nepodařilo najít nového zákazníka a jídlo by se zkazilo.

Vedle toho však směrnice pracuje i s praktikami, které sice nejsou úplně košer, v případě jejich řádného sjednání ve smlouvě však proti nim Unie nic nenamítá. Jde třeba o platby za reklamní kampaň řetězců, která propaguje i zboží dodavatelů.


Veggie burger, prosím. Zájem o rostlinnou stravu roste i u lidí, kteří maso jedí

 Veggie burger - ilustrační foto


Tuzemský návrh to úplně zakazuje, což vadí některým výrobcům potravin. Obávají se, že markety budou upřednostňovat výrobky vlastních privátních značek. Stejně tak zakazuje česká norma třeba úhradu nákladů za úpravu prodejních prostor, kterou směrnice rovněž řadí jen mezi „šedé“, nikoliv „černé“ praktiky, které je možné ošetřit smlouvou.

V některých bodech český návrh dokonce vnáší nejistotu do již uzavřených dohod posvěcených podepsaným kontraktem. Jednání o cenách by bylo možné zpětně vyvolat i poté, co uzavřená smlouva vstoupila v platnost. Kapitolou samou pro sebe je pak zákaz množstevních slev, kterým se evropský předpis nezabývá vůbec. „Množstevní sleva platí snad už od starověku. Když si lidé kupovali deset pazourků, tak platili méně, než když si kupovali jeden,“ kroutí hlavou Prouza.

Ministerstvo zemědělství mezitím argumentuje, že novela pokrývá veškeré nekalé praktiky a že evropská směrnice umožňuje členským státům zavést přísnější pravidla nebo využít vlastní, již existující. Podle Bílého prochází novela standardní legislativním procesem. Podobně jako v minulosti se tak o konečnou podobu povede ještě hodně tvrdý boj. Tentokrát ještě o něco tvrdší.

Čtěte také:

Svaz obchodu: Vietnamci ovládají až pětinu maloobchodního trhu

Návrh ministerstva na pokutování dvojí kvality potravin řeší jen půlku problému, tvrdí Svaz obchodu

Dobrý byznys: falšování olivového oleje vynáší stejně jako drogy

Salámy a párky jsou nejčastěji šizeným zbožím v Česku. Nevyhovuje až pětina

Dvojí kvalita potravin: blíží se její konec, nebo legalizace?

Ohodnoťte tento článek
Diskuze