Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Jaké jsou výhody online půjčky?

Potřebujete doplnit svůj finanční rozpočet, ale do výplaty je daleko? Nebo se objevily…

Objevte e-shop specializovaný na obalové materiály

Dnes už není nic výjimečného vlastnit e-shop či jinak prodávat věci přes internet. Má to…

Let It Roll Open Air 2019 – Rozhovor Zdeněk Souček

Suki, vlastním jménem Zdeněk Souček, je jednou z nejdůležitějších postav české drum…

 Deštný prales mizí
Deštný prales mizí
Autor: Profimedia.cz

Čínská invaze do Amazonie. Krok, na který doplatí všichni

Daniel Deyl 29. října 2017, 16:03  -  Daniel Deyl
 Deštný prales mizí
Deštný prales mizí
Autor: Profimedia.cz
29. října 2017, 16:03

Je to příběh, kde proti sobě stojí tři hrozící tragédie; nejpravděpodobnější možností přitom je, že dojde na všechny. Kmen hrdých původních obyvatel značné oblasti amazonského deštného pralesa bude vykořeněn, čti zlikvidován; prales sám dostane drtivou ránu, ze které se nejspíš nikdy docela nevzpamatuje, a země sužovaná zaostalostí, chudobou drtivou, ač selektivní a všudypřítomnou politickou nespokojeností si nejspíš nijak nepomůže.

Oč jde? Čínské firmy – některé státní, jiné jen s velkou státní podporou – hodlají investovat desítky, možná stovky miliard dolarů do obrovského infrastrukturního projektu uprostřed nejnedobytnějšího kraje světa, brazilské Amazonie. Na řekách Tapajós a Teles Pires chtějí postavit celkem devětačtyřicet přehrad.

Je to projekt zhruba podobného rozsahu jako stavba Transsibiřské magistrály a ruský elektrifikační plán Goelro prováděné najednou. Co Brazilcům schází na vzdálenostech, vyberou si na dopadech, které si takový podnik nepochybně vyžádá. Přehrady mají trefit dvě mouchy jednou příslovečnou ranou. Zaprvé mají z uvedených řek, které se po zhruba tisícikilometrové pouti pralesem vlévají do Amazonky, vytvořit největší plodinový kanál planety. Zadruhé mají být domovem hydroelektráren, jež mohou vyprodukovat 29 gigawattů energie.

Kolik přehrad stavějí Číňané ( Zdroj: archiv Euro, Autor: archiv Euro )

Obojího je zapotřebí. Čínská populace čítá více než čtvrt druhé miliardy lidí, a ačkoli trpí nevýhodnou demografickou skladbou, stále ještě roste. Zajistit bezpečný, spolehlivý a co nejlevnější přísun základních potravin všem je prvním předpokladem udržení bazálního společenského smíru. To je zase základním předpokladem bezproblémového udržení Komunistické strany Číny u vesla, což je pro čínskou vládu motivací číslo jedna. A protože značnou část čínského území tvoří krajina neúrodná, je dovoz jediným rychle dostupným řešením.

Brazílie je pro dosazení do takové rovnice ideální: již dnes je jedním ze tří největších světových producentů základních zemědělských surovin (především obilí a sóji) a nevyužité kapacity má ještě více. Kromě toho je tamní vládě právě dnes každý real dobrý, což dává Číňanům prostor, aby si více či méně dělali, co chtějí (i českému čtenáři, jehož vláda je na tom finančně lépe než brazilská, to nejspíš připadne povědomé). Číňané jsou zvyklí, že když jejich peníze hledají kšeft, také ho najdou; a v Brazílii to jde dvojnásob snadno.


Reportáž: Povstanou noví cocaleros. Dotace palmy olejné koku nevymýtí


Pro brazilskou vládu jsou čínské investice požehnáním. Od roku 2008, kdy se propadly ceny komodit, žije více než dvousetmilionová země, jako by neustále byla týden před výplatou. Ekonomické strázně vybičovaly Brazilce před třemi lety k bezprecedentním protivládním protestům. Poté se sice vyměnila hlava státu a leckterý politik usedl za mříže, ale od dalších nepokojů je od té doby neustále jen krůček.

Jedním z kardinálních průšvihů je právě energetika. Brazílie má suverénně nejvyšší podíl hydroelektráren na produkci elektřiny, zhruba 75 procent. Plánované přehrady mají kapacitu navýšit až na 84 procent. Kdo by to nebral? Druhým takovým průšvihem je logistika. Stát Mato Grosso, ležící na náhorní planině, je místem umožňujícím největší koncentraci pěstování sóji na světě, a tedy potenciálním zdrojem obrovského množství potravin – ale má to háček. To bohatství se vozí po bahnité silnici na nákladních automobilech. Každá přepravená tuna nákladu představuje heroický výkon, při němž jde o život; efektivita zde není správným klíčovým slovem.

Vyřešit energetický a logistický problém najednou by teď jistě bylo prima. Jak však píše britský deník The Guardian, tím naděje, jež do podniku jménem Hidrovia vkládají brazilští politici, rozhodně nekončí. Podobně jako Lenin viděl budoucnost Ruska v Goelru i oni doufají, že vodní cesta povede k industrializaci země. „Existuje několik obrovských projektů strategického významu, které tady máme rozjeté,“ citoval Guardian Nélia Aguara, starostu města Santarém. To leží přímo v exponovaném místě, kde se Tapajós vlévá do Amazonky. „Nechceme však být jenom koridorem, jímž bude proudit sója, aby se dostala na světový trh. Chceme postavit potravinářské závody. Chceme mít v řekách rybí farmy. A doufáme, že právě k tomu čínské investice povedou,“ dodává.

Plánovaná vodní cesta Hidrovia ( Zdroj: archiv Euro, Autor: archiv Euro )

Starosta nemluví do větru. Loni, v době, kdy zbytkem Brazílie zmítala recese, ekonomika v jeho kraji rostla. Americká firma Cargill, největší zemědělská společnost světa, tam otevřela obrovitou soustavu sýpek, jakési megaskladiště zrní. Regionální vláda plánuje hned vedle vybudování ještě většího přístavu s překladištěm kontejnerů.

Co je tedy na tom špatného, můžete si říct a zčerstva zamířit ke světlým zítřkům. Odpověď je neveselá: skoro všechno. Především to, že v místech, která hodlají stavitelé přehrad zatopit (o paralelně vedoucí železnici a nové dálnici nemluvě), žijí lidé, domorodci kmene Mundurukú. Kromě jistého morálního práva na svou zemi (jež jim mimochodem zaručuje, jakkoli vágně, i brazilská ústava) tam žít umějí, což je cenný příspěvek k fungování tamního ekosystému, jenž je shodou okolností považován za nejdůležitější na světě.

Přehrady vezmou domov, obživu a způsob života zhruba čtyřiceti tisícům obyvatel, většinou právě domorodců. Číňané, kteří při stavbě přehrady Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang bez pardonu vystěhovali půl milionu lidí, v tom nejspíš nevidí žádný problém. Domorodci ano; právě jmenovaný kmen přijde i o posvátná místa, kde jejich „praotec Mundurukú“ založil řeku Tapajós ze čtyř zrn palmy tucuma. „My tady řeku chráníme a ona chrání nás,“ cituje v jedné ze svých prací Philip Fearnside, americký profesor brazilského Národního ústavu pro výzkum Amazonie, šéfa tamních domorodců jménem Valto Dace z vesnice Dace Watpu poblíž soutoku obou řek. „Nikam se stěhovat nebudeme,“ řekl mu náčelník, „kam bychom také šli? Jestli tady budou chtít stavět přehradu, budou nás muset pozabíjet.“ Při pohledu do historie osidlování obou amerických kontinentů asi ani to není žádný problém.

Jak ubývá amazonského pralesa ( Zdroj: archiv Euro, Autor: archiv Euro )

Pokud vláda svůj záměr uskuteční, bude velká část pravobřežních přítoků Amazonky regulovaných. Plánovaných nových 49 přehrad (dvě z nich již jsou v provozu a tři se stavějí, ostatní jsou ve fázi projektování) by znamenalo ztrátu neuvěřitelných 950 tisíc hektarů deštného pralesa. Pro srovnání (viz graf), za tíživý problém je považován fakt, že v posledních letech každoročně ubývá osm tisíc hektarů pralesa. Tady se jedná o likvidaci více než stonásobku. Amazonský prales má dnes celkovou rozlohu kolem osmi milionů hektarů (plus minus milion, podle toho, jak prales měříte). Přehrady a spol. by tedy znamenaly ztrátu přinejmenším deseti procent pralesa najednou.

Strašlivou ironií však je, že to celé – počínaje praotcem Mundurukú a konče druhotnými ekologickými dopady, na jejichž důkladnější rozbor zde není prostor – může být z hlediska brazilské energetiky téměř zbytečné. Už v posledních letech se stávající přehrady potýkaly s naplněním pouhých třiceti procent kapacity, takže v zemi byly dodávky elektřiny jen o málo stabilnější než v Rumunsku za vlády soudruha Ceauşeska. Vychvalovaný důraz na vodní elektrárny se změnil v nepříjemnou závislost.

Vodohospodáři museli vodu zadržovat pro případ dalšího sucha (například před mistrovstvím světa ve fotbale, kdy by výpadky elektřiny byly celonárodní ostudou). Podle Fearnsidea to mělo například na řece Madeira o pár set kilometrů níže pod Tapajósem fatální následky pro veškerý tamní život.

Vtip je v tom, že se ztrátou plochy pralesa lze očekávat i snížení objemu srážek; koneckonců proto je to deštný prales. Levná vodní energie se tak může nepěkně prodražit; ovšem v Číně bude sóji a obilí dost.

Dále čtěte:

Velká energetická revoluce. Odvětví se mění před očima

Poskládané elektrárny. Energetici začínají spojovat zdroje do větších celků



Čtěte také

Události   Protesty v srpnu 1969

Srpen. Ale ten druhý. V roce 1969 nechtěli komunisté připustit jakékoli protesty

Konec prázdnin roku 1969 byl možná ještě o něco smutnější než 21. srpen 1968. Proti…

25. srpna 2019

 Ilustrační foto

Objem hypoték v pololetí klesl o 20 miliard korun. Banky poskytly 36 tisíc úvěrů

České banky poskytly v prvním pololetí 2019 lidem 36 tisíc hypotečních úvěrů za celkem 80…

25. srpna 2019

Události  Šéf Národního hřebčína v Kladrubech Jiří Machek

Šéf kladrubského hřebčína Machek: Nepočítali jsme, že nás na seznam UNESCO zapíší už letos

Zápis na seznam světového kulturního dědictví ovlivnil i zájem o starokladrubské koně,…

25. srpna 2019

Události  Uhelná elektrárna v Mělníku

Ekologové žádají konkrétní datum konce uhlí. Svazy varují před okamžitým odstavením elektráren

Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený Kruh a Greenpeace chtějí od nově ustavené uhelné…

25. srpna 2019

 Brexit, ilustrační foto

Johnson cítí šanci. Naděje na dohodu o brexitu se podle něj přiblížila

Šance, že se Británii nakonec podaří Evropskou unii opustit na základě dohody, se zvýšila…

25. srpna 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 3 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Kam vyvézt železniční pražce, stará hnojiva, postřiky?
Kdy platíte zdravotní pojištění a sociální pojištění nikoliv?
Kvíz: Povinná výbava osobního automobilu v ČR a zahraničí
Sami jsme šťastní, ale ostatní nemusíme
E-mail – dobrý sluha, nebo zlý pán?
Auta
Dacia Duster jezdila už v 80. letech. I tehdy to byl…
Lynk & Co 03 Cyan je čtyřválcová předokolka, která na Ringu „překonala“ Mégane R.S. Trophy-R i Project 8
Porsche Taycan ukázalo své v podstatě poslední tajemství. Podívejte se, jak vypadá uvnitř
Kvíz: Uhodnete model auta na fotce?
Auto jako kafe: V Británii testují možnost koupit nový automobil na ulici v automatu
Hry pro příležitostné hráče