Česká akvizice desetiletí. EPH a PPF vydělávají miliardy na uhelné energetice v Německu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Česká akvizice desetiletí. EPH a PPF vydělávají miliardy na uhelné energetice v Německu

,
Česká akvizice desetiletí. EPH a PPF vydělávají miliardy na uhelné energetice v Německu
Zdroj: Stefan Fussan, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Hnědouhelné elektrárny a doly v německé Lužici, které předloni získalo konsorcium finančních skupin EPH a PPF Investments prakticky zadarmo, začíná svým novým vlastníkům přinášet zajímavé výdělky. Jen za loňský rok se jednalo o čistý zisk 164 milionů eur (4,3 miliardy korun) při tržbách na úrovni 2,15 miliardy eur. S ohledem na rostoucí cenu elektřiny budou letošní výsledky ještě příznivější.

Je to obchod, který se možná brzy dostane do učebnic podnikové ekonomiky a manažerských příruček. Čeští byznysmeni Daniel Křetínský a Petr Kellner totiž koupili rozsáhlé portfolio uhelných aktiv švédského Vattenfallu v Německu za symbolická dvě eura – jedno za elektrárny a druhé za uhelné lomy. Švédové před dvěma lety uhelné portfolio prodali se ztrátou 22,1 miliardy švédské koruny (téměř 63 miliard českých korun).

Noví vlastníci převzali východoněmecké elektrárny a doly, působící pod novým názvem LEAG, v září roku 2016. Již ke konci toho roku vykázali miliardový zisk z přecenění získaných aktiv. Před rokem zveřejněné výroční zprávy skupin PPF a EPH ocenily LEAG na 510 milionů eur (13 miliard korun). Každá ze skupin si tudíž mohla do výsledku za rok 2016 připočítat mimořádný výnos 255 milionů eur.


Křetínský se zbavuje podílu v maďarské elektrárně. Neshodl se s partnerem

 Maďarská elektrárna Mátrai Erömü


Jak se mohlo podobné finanční kouzlo podařit? Čeští miliardáři na rozdíl od švédského státem ovládaného koncernu Vattenfall zvolili správný čas pro transakci. Dohoda o prodeji německých uhelných aktiv byla uzavřena v dubnu roku 2016, kdy se jedna megawatthodina elektřiny obchodovala za 23 eur a výroba elektřiny z hnědého uhlí byla na hraně rentability. Současná cena je téměř dvojnásobná – 41 eur.

Šéfové Vattenfallu naopak upřednostnili „zelenou image“ své společnosti. Ztrátový prodej vysvětlili tím, že díky prodeji německých hnědouhelných elektráren sníží produkci skleníkových plynů o 60 milionů tun a posunou se k cíli stát se bezemisním producentem elektřiny. Naopak EPH vedená Danielem Křetínským jde proti proudu a cíleně skupuje uhelné i plynové elektrárny, kterých se západoevropské energetické společnosti zbavují.

Do skupiny LEAG (Lausitz Energie) patří čtyři velké uhelné elektrárny, které ročně vyrobí okolo 55 miliard kilowatthodin elektřiny. To je pro srovnání téměř stejné množství, jaké vyrábí Skupina ČEZ. LEAG též provozuje čtyři hnědouhelné lomy v lužickém regionu. Polovinu v LEAG vlastní EPH. Formálně je vlastníkem druhé poloviny fond PPF Investments, reálně se však jedná o peníze Kellnerovy PPF, která zahrnuje německá aktiva do svých konsolidovaných výsledků.

Čtěte také:

Křetínského EP Energy stoupl provozní zisk o necelou třetinu na téměř 10 miliard

Křetínského impérium dál roste. Za miliardy kupuje plynové zásobníky v Bavorsku

Český rekord. Křetínského mateřský holding EPH vydělal přes 100 miliard

EPH jako most. Křetínský chce vykrývat období přechodu na zelenou energetiku

 Britská uhelná elektrárna Eggborough


Ohodnoťte tento článek
Diskuze