Ilona Švihlíková k 15 letům v EU: Potřebujeme střízlivý pohled, ne mávání vlaječkou - Euro.cz

Přihlášení

Ilona Švihlíková k 15 letům v EU: Potřebujeme střízlivý pohled, ne mávání vlaječkou

, Ilona Švihlíková,
Ilona Švihlíková k 15 letům v EU: Potřebujeme střízlivý pohled, ne mávání vlaječkou
Zdroj: Profimedia.cz

15 let Česka v Evropské unii, to je doba, která už vybízí k bilancování. Co jsme díky EU získali, a co ztratili, teď můžeme vzhledem k blížícím se volbám do Evropského parlamentu slyšet i od politických stran, bohužel spíše jen v redukované formě – buď v podobě nadšeného mávání vlaječkou s 12 hvězdičkami, nebo absolutního odmítání čehokoli spojeného s Bruselem. Střízlivého pohledu je pomálu.

Evropská unie je v hluboké krizi, na tom žádné oslavné zpěvy nic nezmění – ba co víc, mohou realitu jen zamlžit. Když si nalijeme čistého vína, uvidíme, že EU má velmi malou schopnost řešit krize, dokonce ani ty ne, které sama vyvolala.

Už jsem mnohokrát psala o chybné architektuře eurozóny a politikách s tím spojených. Z minoritního řeckého problému (řecká ekonomika je něco přes jedno procento eurozóny) se stalo kvůli zvoleným „řešením“ břemeno celé EU. Byl to jeden z očividných příkladů, kdy si představitelé EU (a zejména Německa) odmítali přiznat realitu – tedy že řecký dluh je prostě nesplatitelný, a zařídit se podle toho v raných fázích dluhové krize.


Čtěte: Ilona Švihlíková: Proč má eurozóna k funkční měnové unii hodně daleko


Ale tento případ provozní slepoty „nevidím, neslyším“ a umanuté (a arogantní) trvání na „pseudořešeních“, která neřeší problém, pouze vyjadřují chuť velkých aktérů EU ostatní zválcovat a vnutit jim svou vůli, se netýkal jen eurozóny. Stačí si vzpomenout na „skvělý“ nápad přerozdělování uprchlíků.

Představitelé EU ovšem vidí nepřátele všude jinde, než aby je viděli u svých vlastních rozhodnutí. Místo přiznání nefunkční eurozóny, která je pro jižní země (a už to začíná platit i u Francie) prostě neudržitelná, jsou podle nich na vině nebezpeční „populisté“, kteří mají tu drzost zpochybňovat politiku uškrtání se k smrti.

Vstup Česka do EU hodnotíte:

Populistická hnutí ovšem jen odrážejí to, že v EU se vytvořila dvojí periferie – východní a jižní. Jaké možnosti dává ekonomická architektura EU možnosti zemím východním skutečně dohánět vyspělé jádro? Když i ty potraviny tak jasně ukazují, že někteří jsou si jaksi rovnější než jiní. Nebo se mají východní země opájet tím, že „konvergují“ k průměru, protože situace jižních zemí, které neunesou euro, se tak zhoršila, že se jim vlastně přibližují?

Místo podpory mírové a stabilizační politiky se někteří agresivní členové EU angažovali v rozbití Libye na kusy, titíž se pak domnívají, že „stabilizace“ spočívá v tom, že si členské země EU mezi sebou rozdělí veškeré uprchlíky z Afriky. A když ne, seberou jim peníze ze strukturálních fondů, které ovšem nejsou žádný milodar, ale vyjádření elementárního faktu, že jednotný trh více prospívá silnějším ekonomikám a může vykonávat značné tlaky na ekonomiky slabší.


Čtěte eseje komentátorů týdeníku Euro k 15 letům Česka v EU:

Miroslav Zámečník k 15 letům v EU: Nejlepší, co nás mohlo potkat

Pavel Páral k 15 letům v EU: Czexit? A odkud?


Rozumím tomu, že někteří nevidí vně EU pro Česko alternativu – oceňují možnost cestování i studia v zahraničí či jen možnost „být přitom“ a spolupodílet se na rozhodování. To ale neznamená, že je možné před fatálními chybami představitelů EU zavírat oči nebo každého, kdo je vůči současnému vývoji kritický, označovat automaticky za ruského (dnes jistě i čínského) agenta.

Domnívám se, že členství v EU nám přineslo především ponaučení z počátečních nereálných očekávání. Ukázalo se, že EU je prostě mocenská organizace a že některé velké země využívají všechny možnosti, aby své zájmy prosadily na úkor ostatních; navíc ještě předstírají, že se jejich zájmy rovnají evropským zájmům. To je lekce z reálpolitiky a bylo by dobré, aby si to naše politická reprezentace uvědomila a zařídila se podle toho.

Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.

Od Ilony Švihlíkové dále čtěte:

Bezradnost v Davosu

Itálie není Řecko. Proč Brusel opakuje stejnou chybu?

Poučení z Velké recese? Jaksi nikde

Ekonomická demokracie má obrovský potenciál. Politiky to ale nezajímá

Sankce, kam se podíváš

Renta jako rozšiřující se patologie