Číňané od 1. ledna letošního roku platí novou 13procentní daň z prodeje antikoncepce. Služby péče o děti jsou nyní naopak od daně zcela osvobozeny, přičemž stejně tak se daně nebudou platit ani za služby související se svatbou. Cílem všech těchto opatření je navýšit nízkou porodnost – v roce 2024 se v zemi narodilo pouze 9,54 milionu dětí, což je zhruba polovina porodů zaznamenaných v roce 2015.
Na nových opatřeních je poněkud paradoxní skutečnost, že představují naprostý opak takzvané politiky jednoho dítěte, kterou komunistická země dlouhodobě prosazovala. V roce 1979 se čínská vláda rozhodla většině manželských párů povolit mít pouze jednoho potomka, přičemž tato omezení byla postupně rušena až v minulém desetiletí. Demografické údaje přitom v posledních letech jasně ukazují, že čínská populace rychle stárne, což negativně ovlivňuje celou ekonomiku.
Většina odborníků je ovšem ohledně dopadů nových opatření na porodnost poměrně skeptická. Čína je totiž dlouhodobě jednou z nejdražších zemí pro výchovu dětí na světě. Výdaje jsou vysoké například kvůli drahému školnému, které je ale ve vysoce konkurenčním akademickém prostředí pro zaručení úspěchu dítěte takřka nezbytné.
„Představa, že zvýšení daní na kondomy ovlivní porodnost, je skutečně přehnaná,“ řekl BBC demograf I Fu-sien z University of Wisconsin–Madison. S jeho názorem pak souhlasí i řada běžných obyvatel. „Lidé jsou dost inteligentní na to, aby poznali rozdíl mezi cenou kondomu a cenou za výchovu dítěte,“ stojí v jednom populárním příspěvku na čínské sociální síti.