Ponížení zdravého rozumu

 Páral 20. října, 09:00  -  Pavel Páral
20. října, 09:00

Úvodem si řekněme, že je naprosto legitimní protestovat proti čínské anexi Tibetu, jako jakékoli jiné anexi. A to dokonce i při návštěvě čínského prezidenta. A je hanebné, když proti těmto lidem zasahuje policie tak, že vážně a zcela evidentně porušuje jejich ústavní práva. Stejně tak je normální, že do Prahy přijede dalajláma a vystoupí na havlovské konferenci Forum 2000 a stane se na pár dní pražskou mediální hvězdou.

Co je mnohem méně normální, nebo alespoň neobvyklé, je přijímání dalajlámy na vládní úrovni. V těch zemích, k nimž obvykle vzhlížíme západním směrem, se to opravdu běžně nestává. Všude berou vážně, že čínská komunistická vláda to bere jako akt nepřátelství a žehlení následků bývá dosti nepříjemné, ale z hlediska ekonomických zájmů v kratším, či delším časovém horizontu nezbytné.

A naši spojenci, na rozdíl od nás, s jistě nepěkným a hanebným režimem v Číně ekonomicky spolupracují dlouhá léta. Česko bylo kvůli pochopitelnému a jistě upřímnému přátelství Václava Havla s dalajlámou od čínského byznysu roky odstřiženo. Pokusy o normalizaci vztahů pak dlouho narážely na aktivity Havlových pohrobků v naší zahraniční politice. Na to, jak pak Miloš Zeman v předklonu a ruku v ruce s Krtečkem vyrazili do Pekingu, nebyl, věru, pěkný pohled. Ale vedlo to nepochybně k průlomu a k tomu, že nás Číňané začali přijímat jako jednoho z mnoha svých evropských partnerů. Kdo zná trochu dějiny asijských impérií, ani se tomu nediví.


O návštěvě dalajlamy v Česku dále čtěte:

Dalajlama v Česku: obdiv k Havlovi i sen o celosvětové unii

Čtyři nejvýše postavení čeští politici se distancovali od Hermanovy schůzky s dalajlamou

Dalajlama poděkoval za podporu Tibetu. Je to důležité pro celý svět, řekl


V této souvislosti je pak suplika vysokých ústavních činitelů k Číňanům celkem pochopitelná. Pochopitelnější, než aktivita ministra kultury, který je svým autonomním postupem k tomu, co je dnes široce komentováno jako ponížení, fakticky donutil.

A nejhorší na tom všem je, že tady ve skutečnosti nejde ani o toho starého moudrého muže ve zvláštním oblečení, ani o jeho himalájskou vlast, ale o náš zdejší vnitropolitický boj, kdy se část politického spektra prostě vymezuje vůči hlavě státu.

Jakkoli jako notorický nevolič Miloše Zemana potřebu vymezovat se proti němu chápu, tak nechápu ochotu, s níž si někteří lidé pro tento účel neváhají vzít za rukojmí svých politických kampaní zahraničně politické zájmy státu a ekonomické zájmy řady privátních firem. Spíše než jako projev svobody a státní suverenity se to jeví jako projev jisté hlouposti a nezodpovědnosti.


Přečtěte si další komentáře autora:

Tvůj byrokrat tě uzdraví?

Tohle není právní stát

Pomocná ruka spekulanta


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče