Izraelský robot se naučil slyšet. Díky uchu z mrtvé kobylky - Euro.cz

Přihlášení

Izraelský robot se naučil slyšet. Díky uchu z mrtvé kobylky

,
Izraelský robot se naučil slyšet. Díky uchu z mrtvé kobylky
Zdroj: Univerzita v Tel Avivu
  • Vědci z univerzity v Tel Avivu naučili robota reagovat na zvuky vnímané hmyzím uchem

  • Projekt si vyžádal spolupráci odborníků na strojírenství, neurovědy a zoologii

  • Podle autorů by mohl otevřít dveře k širšímu využívání hmyzu v robotice

Výzkumný tým z univerzity v Tel Avivu naučil robota reagovat na zvukové signály, které vnímá prostřednictvím sluchového orgánu mrtvé kobylky. Když vědci tlesknou jedenkrát, robot se pohne dopředu. Na dvě zatlesknutí se pohne dozadu.

Cílem interdisciplinární studie bylo prozkoumat možnosti integrace biologických a technických soustav. „Ze smyslů jsme si vybrali sluch, protože na rozdíl například od čichu ho lze snadno porovnávat se stávajícími technologiemi,“ říká vedoucí projektu Dr. Ben M. Maoz. „Naší úlohou bylo nahradit elektronický mikrofon robota uchem mrtvého hmyzu, využít schopnosti ucha detektovat signály z prostředí, v tomto případě vibrace vzduchu, a pomocí speciálního čipu převést vstup tak, aby s ním mohl robot pracovat.“


Robot reaguje na tleskání. Zdroj: Univerzita v Tel Avivu

Projekt si vyžádal spolupráci odborníků na strojírenství, neurovědy a zoologii. Vědci nejprve museli sestrojit robota schopného reagovat na signály. Následně bylo potřeba nalézt vhodného dárce a udržet ucho funkční tak dlouho, aby bylo možné připojit ho k robotovi. V posledním stadiu pak výzkumníci museli vymyslet, jak signály, které ucho zaznamenává, zachytit a předat robotovi.

O dalším osudu nebohého členovce, který se stal obětí násilného odejmutí orgánu, se vědci konkrétně nezmiňují. Hovoří však o kobylce jako o mrtvé, přičemž z kontextu vyplývá, že na začátku operace muselo být živé přinejmenším její ucho.

Vědci naučili špenát posílat e-maily. Může varovat před výbušninami

Udržení orgánu „naživu“ během experimentu zajišťoval speciální čip (na titulním snímku), který mu dodával kyslík i výživu, přičemž současně zesiloval a přenášel elektrický signál. Projekt by podle autorů mohl otevřít dveře k širšímu využívání hmyzu v robotice.

„Je potřeba zdůraznit, že biologické soustavy spotřebovávají oproti elektronickým jen zanedbatelné množství energie,“ vysvětluje Maoz. „Například laptop spotřebuje zhruba 100 wattů za hodinu, kdežto lidský mozek přibližně 20 wattů za den. Příroda je mnohem pokročilejší než my, a toho bychom měli využít.“ Stejný princip lze podle něj uplatnit také v případě dalších smyslů. Například robot s biologickým čichovým orgánem by mohl vyhledávat drogy, výbušniny či osoby dosud nemyslitelnými způsoby. „Některá zvířata rozpoznají choroby. Další vycítí zemětřesení. Možnosti jsou prakticky neomezené,“ uzavírá izraelský vědec.