Menu Zavřít

Drahé, ale reálné: přechod na čistou energii do roku 2050 bude stát 73 bilionů dolarů

3. 1. 2020
Autor: CC0 via Pixabay

Kompletní přechod k čisté energii do roku 2050 je možné zvládnout, tvrdí vědci z americké univerzity Stanford. Jejich plán pro 143 zemí by vyšel na 73 bilionů dolarů (1,65 trilionu korun), do sedmi let by se prý ale zaplatil.

Vědci ze Stanfordu vypracovali podobný plán už v roce 2009, ve kterém počítali s cílovým datem 2030, nyní přišli s jeho aktualizovanou verzí, ve které přiznávají, že rok 2050 je z politických a sociálních důvodů praktičtější a realističtější.

Kompletní přechod k obnovitelným zdrojům do roku 2050, o němž se poslední dobou mluví, je ale i tak často považován za příliš ambiciózní a těžko realizovatelný plán. Autoři studie však tvrdí, že toho lze docílit.

Věříte, že je přechod k čisté energii do roku 2050 realizovatelný?

Podle vědců už v současnosti existuje 95 procent technologií potřebných k tomu, aby na čistou energii mohly přejít veškerá odvětví, včetně lokální dopravy, průmyslu, zemědělství, lesnictví či armády. Problematickými zůstávají doprava na velké vzdálenosti a námořní přeprava.

Vědci ve studii zveřejněné v odborném žurnálu One Earth vypracovali plán pro 143 zemí, podle něhož by se v příštích třiceti letech mohla snížit poptávka po energiích až o 57 procent. Zcela by ji naplnily vodní, větrné a solární elektrárny a úložiště energie.

Kompletní přechod k obnovitelným zdrojům do roku 2050 by si vyžádal velké investice. Podle vědců by počáteční náklady vyšplhaly až na 73 bilionů dolarů, přičemž část peněz by šla na vývoj nových technologií. Realizace plánu by se podle nich ale zaplatila možná už do sedmi let.


50 let staré klimatické modely se nemýlily. Oteplování postupuje „podle plánu“

Globální oteplování, ilustrační foto


„S ohledem na předchozí výpočty věříme, že by se zamezilo globálnímu oteplení o 1,5 stupně Celsia,“ řekl hlavní autor studie Mark Jacobson, který připomněl, že řada zemí už se zavázala k boji s klimatickou změnou, stále však nevědí, co přesně mají dělat.

Podle vědců by jejich plán vytvořil o 28,6 milionu pracovních míst více, než kolik by kvůli němu zaniklo. Navíc by snížil náklady na energetiku, zdravotnictví a klima o 91 procent. Příliš by nezatížil ani jednotlivé země, protože výstavba nové infrastruktury by zabrala jen 0,17 procenta jejich území a celkový potřebný prostor pro aplikaci plánu vyčíslili autoři studie na 0,48 procenta území.

Dále čtěte:

Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN

Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů

Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami

Britský odborník na emise: Odpojení německých jaderných bloků je groteskní

BRAND24

Adair Turner, ilustrační foto

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).