Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Architekt Koucký: Dnes si uměle zakazujeme stavět, přestože se nám zrovna daří

 Boříková 13. ledna, 12:00  -  Hana Boříková
13. ledna, 12:00

„Myslím, že něco není v pořádku, když se najednou mluví a píše o tom, co se v Praze nepostavilo. Znamená to, že nemůžeme mluvit o tom, co se postavilo!“ říká architekt a autor Metropolitního plánu Roman Koucký.

Je důležité psát o tom, co se nepostavilo? Proč kniha Kláry Brůhové Praha nepostavená měla takový úspěch i mezi laiky?

Když jsme v roce 1991 začínali vydávat architektonický časopis Zlatý řez, mysleli jsme si, že už místo „papírové“ architektury budeme publikovat pouze realizace, protože se bude konečně stavět a bude se stavět krásně. V osmdesátých letech jsme vyrostli zejména na soutěžních návrzích a projektech, které ve své době neměly šanci na realizaci. Netušili jsme, že nebude trvat ani deset let, a zjistíme, že chceme-li tisknout něco zajímavého, musíme se vrátit k tomu, co zůstalo nepostavené. A to jsme nevěděli, co nás teprve čeká deset let poté… A znovu za dalších deset let.

Dnes jsme bohužel v situaci, že už ani studie není čistý akt autorského návrhu. Veškeré projekty jsou extrémně deformované autocenzurou tvůrce. Už koncem 90. let jsem upozorňoval, že čeští autoři netvoří svobodně, že této autocenzuře podléhají - zejména kvůli památkářům a jiným úředníkům. Aby si udrželi zakázku, rovnou si říkají: „Musím to udělat tak, aby mi to prošlo.“ Dříve to bylo kvůli úřadům, dnes je to také kvůli politikům, kteří sledují populistické cíle. Křičící menšiny ovlivňují veřejné mínění, a to se propisuje do politiky. V současné době mohou být zastupitelé stíháni za svá politická rozhodnutí, to považuji za absurdní. To, že se studenti, doktorandi a novináři zabývají tím, co Praha nepostavila, je očividným vyvrcholení marasmu, do kterého padáme stále hlouběji.

Přesto se o tom pojďme bavit. Jaká nepostavená stavba nejvíc ovlivnila současnou Prahu?

Asi především okruhy a celkově nedokončený dopravní systém. Všechny dopravní principy Prahy, dokonce i tři trasy metra, jsou nakreslené již ve dvacátých a třicátých letech. Dále potom rozvíjeny po druhé světové válce. Nic nového, jen to stále není hotové.

Co kdyby se býval udělal průraz Letnou s „římskou“ bránou?

To byla slavná doba přelomu 19. a 20. století, doba velkorysých vizí. Město bylo stále ještě v hradbách gotického založení a z bran se vylévalo ven. Vznikaly nové čtvrtě -Vinohrady, Letná, Karlín, Holešovice, Smíchov. Když se podíváte na mapu, na tu úžasnou pláň na Letné, tak myšlenka propojit staré husté město s takovým místem se jeví jako rozumný, velkorysý a logický krok. To, že dnes ve městě neustále něco objíždíme, je důsledek toho, že neumíme udělat jednu pořádnou ulici, která někam vede. Škoda.


Adam Gebrian: Po Praze cestujeme zbytečně moc. Město není chytře rozvržené


Na Letné se měl postavit i parlament. Nakonec díky tomu, že nevznikl, máme alespoň Pragerovo Federální shromáždění u magistrály.

To je na dlouhý rozbor. Budova Federálního shromáždění stojí nad Václavským náměstím, a rozhodně to není náhoda. Přestěhovat parlament na Malou Stranu, do nevýznamného baráku, byla největší malost českého národa a „nového“ státu. Tím jsme ukázali, že nejsme schopni Prahu kompozičně povýšit na světovou metropoli. Krásná a sebevědomá budova parlamentu stojí v hradebním okruhu, což je místo, kde všude na světě stojí nejdůležitější budovy. Ne náhodou tam i u nás stojí Národní muzeum a Muzeum hlavního města Prahy, ale také dispečink Dopravního podniku, hlavní nádraží nebo opera.

Architekti s velkým A jsou většinou čisté duše, Karel Prager stavěl skutečně „parlament“ a stavěl ho nad Václavským náměstím, protože to je střed Prahy nové doby. Nad sochou Svatého Václava. Ne náhodou vyjadřujeme své nejdůležitější názory právě zde, nikoli v zapadlých uličkách Malé Strany.

Proč se z dominant plánovaných okolo magistrály postavilo jen Federální shromáždění a bývalé Rudé právo?

Společnost nebyla tak schopná, neměla tolik prostředků. Jestliže se v té době pustila do metra a mimoto musela plnit program KBV (komplexní bytové výstavby - pozn. red.), už jí nezbývaly síly. Socialismus investoval intenzivně do periferie - potřeboval společnost vykořenit, rozdělit a kontrolovat. Významné budovy nebyly nutné, nic nechybělo. V Praze všechno bylo a stačilo žít z podstaty.

Dodnes v tom pokračujeme, jen jsou již patrné jisté deficity. To, že až dnes konečně pociťujeme nedostatek konkurenceschopných muzeí nebo koncertních síní, je jen důsledek naší zaostalosti.

Koncepce socialistické magistrály nás trápí dodnes, slýchávám, že „jen komunisti mohli protáhnout centrem města šestiproudovku...“

To je pravda, to mohli jen komunisté, ale stalo se to i ve vyspělých městech se zcela jiným zřízením. Byl to direktivní čin, o tom není pochyb. Ale magistrála byla v plánech už od dvacátých let, jen se jmenovala transversála. To, že metro vede pod ní, také není náhoda. Magistrála sama o sobě žádné negativum nemá, je to normální městská třída, jen nešťastně postavená - bez domů. Kdyby se dopravní systém v 70. letech neupjal na koridorový systém a sledoval původní systém roštový, patrně bychom s ní tolik problémů neměli. Je to jediná ze tří severojižních magistrál, která byla realizována. Kdyby byly dokončeny všechny tři, zátěž by se rozložila. Co zbývá, je-li to jediný fungující koridor, mám-li jen jednu možnost, musím si to „odstát“.

Praha je „město nedokončených kompozic“, takhle ji přečetl už Le Corbusier před válkou. A to netušil, co bude následovat… Že každé desetiletí přijde nějaký politik „se změnou“, něco začne a zase nedokončí. Všechno je dnes postavené na slově „změna“, neumíme používat slova „vize, kontinuita, celek“, takže Praha zůstane fragmentovaná nejspíš na věky. Neumíme stavět město ani používat veřejná prostranství. Neustále ubíjíme dobré myšlenky.


Čím dál nedostupnější bydlení: Praha už je dražší než Mnichov


Když se zase vrátíme do historie - nápad postavit Nuselský most nad domy byl výstřelek, nebo dobrá myšlenka?

V té době se to objevovalo i jinde ve světě. Vibrace z dopravy by patrně domům neprospěly, ale když je potřeba dostat se vysoko, proč to nepostavit na střeše.
Takové myšlenky se periodicky opakují. Jeden ze studentských návrhů na řešení Holešovic byl postaven na vizi, že magistrála nad Bubny přejede přes vysoký dlouhý dům a okolo bude rozlehlý park. Tato myšlenka vzešla z workshopu s holandskými architektkami.

Vám ty nápady nepřijdou bláznivé?

Ony nejsou bláznivé. To jsou normální projekty s vážnou tváří. Architekt nikdy prioritně nekreslí „do šuplíku“. Vždy to musí myslet vážně. Velkorysost ale v Praze skončila s Karlem IV., baroko už do velkorysého rozvrhu zasáhlo jen velkými domy. Nemělo šanci udělat velké osy. Praha má pořád gotický základ.

Devatenácté století nebylo tak silné ve velké kompozici. Dělalo bloky, Vinohrady jsou krásné, i Smíchov. Jediný větší čin devatenáctého století je Pařížská třída. Ale tím, že nedosáhla svého vyvrcholení propojením na Letnou, je ukázkovou nedokončenou kompozicí. Kdyby bylo možné pokračovat nahoru a tam byla významná galerie, nebo ještě lépe vládní čtvrť nad upravenými vinicemi. Ale schody k „soše“ jsou málo.


Přečtěte si také o nově postavených kostelech:

Sakrální architektura může být moderní a potěšit i ducha bezvěrce


Myslíte, že i architekt Havlíček to s mrakodrapy myslel vážně? Jak probíhal zápas o výškovou hladinu v Praze?

Havlíček byl asi extrém. Postavit zničehonic tři mrakodrapy místo Nového Města bylo asi přehnané, ale bylo to podobné gesto, jaké učinil Le Corbusier v Paříži. Co se týká výškových budov obecně - každá doba se snažila stavět výš, když to dokázala, a to, že si to my teď zakazujeme, je naše hloupost.

Kdy se určilo, že to bude Pankrácká pláň, kde se postaví pražské mrakodrapy?

Praha nemá a nebude mít mrakodrapy -mrakodrap je od 200 metrů výš. Pankrác je logické místo. My teď jen nepřirozeně brzdíme dějiny a jsme natolik neschopní dohody, že zdržujeme sami sebe, děláme se hloupějšími a chudšími. Ono k tomu stejně jednou dojde, ale bránění v rozvoji většinou plodí „pokřivená“ řešení. Pod pláštíkem ochrany Praze jen ubližujeme.

Kdo první nakreslil celou kompozici Prahy?

Já si myslím, že to byl Max Urban v Plánu ideální Velké Prahy (1915). Ne náhodou vznikla potom, po roce 1918, Státní regulační komise, protože si stát uvědomoval, že Praha není schopna řídit sama sebe. Dnes si uměle zakazujeme stavět v době, kdy se nám daří. Když ten stav bude pokračovat, projeví se řada negativních jevů, které zatím jen tušíme. Padají nám mosty, není kde bydlet, za nákupy musíme jezdit na periferii, doprava zbytečně houstne. Všechny tyto problémy se bez rychlého, nebojím se říci krizového, řešení akceschopného vedení Prahy dramaticky prohloubí. Ignorujeme zjevné negativní trendy a ty pozitivní zakazujeme. Praha ale není nijak výjimečná - jednou se nám to vrátí v nějakém kolapsu.

Praha papírová. Obytný Nuselák či věžáky na Příkopech zůstaly jen na rýsovacích prknech

Praha má v oblasti architektury, urbanismu a práce s veřejným prostorem co dohánět. Sledujte náš seriál Nářky zpovykaného Pražana:

Oblíbená místa zpovykaných Pražanů: chodník, ze kterého padáte přímo pod kola aut

Závod s kufry na Veleslavíně


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Kdy si můžete a kdy nemůžete odečíst hypotéku z daní?
Diskriminace v práci už neexistuje, ale stále na ni narazíte
Podnikající invalidní důchodci a daně za rok 2018
Jakou zvolit délku fixace úroků u hypotéky?
4 případy, kdy bude mít důchodce nárok na vrácení daní
Auta
Nejen Raptor. I běžný Ford Ranger dostal nové bi-turbo a 1…
Chystaný malý crossover Škoda dostane jméno podobně velkého čínského SUV
Právě vychází časopis Motocykl 1+2/2019
Opel Vivaro třetí generace
Toyota připomíná víc než 60 let existence modelu Land Cruiser limitovanou Heritage Edition
Technologie
Honor představil první hodinky. Nabídnou GPS i dlouhou výdrž
6 zajímavých forků Firefoxu, které se snaží vyplnit mezery na trhu
Takhle by mohla vypadat nejvýkonnější konzole. Mad Box na prvních obrázcích
Xiaomi potvrdilo, že pracuje skládacím mobilu. Ohýbá se ze dvou stran
Samsung vyrobil první 4K OLED pro notebooky. Prodávat se budou ještě letos
Hry pro příležitostné hráče