Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 Uměli jsme dřív počítat líp? Ilustrační foto
Uměli jsme dřív počítat líp? Ilustrační foto
Autor: Profimedia.cz

Uměli jsme dřív počítat líp? Českému školství chybí peníze i management

 Zámečník 16. června 2018, 06:00  -  Miroslav Zámečník
 Uměli jsme dřív počítat líp? Ilustrační foto
Uměli jsme dřív počítat líp? Ilustrační foto
Autor: Profimedia.cz
16. června 2018, 06:00

Existuje v angličtině takové rčení, že „dostaneš, za co si zaplatíš“, ale připusťme, že platí jen v kombinaci s dalším moudrem, a sice že „problém nezmizí tím, že jej zaházíte penězi“. Bez dobré organizace a nastavení motivací pro všechny zúčastněné dává málokterý systém dobré výsledky, přičemž pro vzdělávání to platí samozřejmě také a možná ještě více.

Porovnávání výkonnosti vzdělávacích soustav jednotlivých zemí prostřednictvím mezinárodních srovnávacích testů u patnáctiletých studentů a u dospělých je jedna z vlajkových lodí Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (OECD), které se poněkud nepřesně přezdívá „klub bohatých“. Zatímco školáci mají srovnávací testy známé pod anglickou zkratkou PISA, testy u dospělých jsou známé pod označením PIAAC a najdete státy, kde se výsledky sledují a diskutují jako otázka národní prestiže a každé škobrtnutí jako věc hlubokého kolektivního přemítání nad tím, kde se stala chyba. Shodou okolností jsem zrovna minulý týden strávil v Pobaltí, kde to platí beze zbytku. Všechny tři baltské státy dávají na vzdělání o dva tři procentní body vyšší podíl veřejných výdajů nežli Česko, přičemž to platí i pro základní a střední školství, které koneckonců nejvíce ovlivní to, jaká bude úroveň znalostí průměrného Čecha, Litevce, Lotyše nebo Estonce.

Kouzlo trochu větších peněz

Konkrétně Estonci dosahují v mezinárodním srovnání mimořádných výkonů, v posledním žebříčku PISA předběhli Finsko a dostali se na třetí místo na světě, po Singapuru a Japonsku. Estonci jsou přitom velmi dobří nejen v matice (druzí v Evropě po Švýcarsku), ale také v biologii, chemii, fyzice a práci s počítačem. V sektoru IT si představuje svoji budoucnost 12,5 procenta patnáctiletých.

Podstatné je, že o dobrých výsledcích v testech tolik nerozhoduje sociálně-ekonomické pozadí, tedy zda se student narodil takříkajíc do dobré rodiny - 48 procent dětí ze sociálně slabších rodin mělo velmi dobré výsledky ve vědních oborech, což opět přineslo Estonsku prvenství. Vybavenost škol počítači v ekonomicky slabších oblastech (severovýchod na hranicích s Ruskem) a na venkově je přitom vyšší než ve městech a bohatších oblastech. Podobně jako ve Finsku – a na rozdíl od Česka - se klade důraz na všeobecné školství, děti nesegregují na víceletá gymnázia a školy i samotní učitelé mají samostatnost, jak dosáhnout požadovaných akademických výsledků. Estonsko zažilo opravdu hlubokou ekonomickou recesi, výdaje na studenta se však v letech 2005 až 2012 zvýšily o 30 procent a platy učitelů v posledních pěti letech stouply o 40 procent.

Alespoň počítat se v socialistické škole Češi naučili? ( Autor: Euro )

Přitom když se podíváte na mezinárodní srovnání dospělých v PIAAC, v jednotlivých věkových kategoriích a podle dosaženého nejvyššího vzdělání nejsou výsledky Estonska nijak odlišné ve srovnání s Českem, spíše jsou u nás ve schopnosti počítat mírně lepší. Nedá se přitom tvrdit, že by starší ročníky, které získaly vzdělání ještě za starého režimu, v mezinárodním srovnání, nějak excelovaly. Máme sice velmi nízké procento lidí ve věkové skupině nad 55 let, kteří by nezvládali ani jednoduché početní úkony, ale to mají v Estonsku taky. Není také pravda, že by starší generace měla nějak výrazně lepší vzdělanostní základ oproti těm, kteří absolvovali školy relativně nedávno. V mezinárodním srovnání vysoké bodové zisky absolventů terciárního studia v širokém věkovém spektru od 25 do 65 let souvisejí s tím, že vysoké školství bývalo v Česku přísně výběrové a podíl absolventů technických oborů byl nadprůměrný.

Jsou země, kde vysokoškoláci počítají hůř než nizozemští středoškoláci ( Autor: Euro )

V mezinárodních srovnáních najdete i ukryté perly, například fakt, že numerické kompetence v takovém Izraeli jsou překvapivě slabé a občané této technologické mocnosti navzdory zažitým představám neprošli naším „holandským testem“. Absolventi izraelského terciárního školství jsou spolu s Italy a Řeky v počtech horší než nizozemští středoškoláci. Najdete takových paradoxů víc, třeba velmi slabé výsledky Angličanů.


O personální situaci v českém školství čtěte více:

Česku hrozí nedostatek učitelů i po zvýšení platů. Velké riziko, říká šéf odborů Dobšík


Tortura nemá smysl

Se staršími ročníky, které se ve škole nenaučily počítat, toho moc nenaděláte, i když taková povinná účast na doškolovacích kurzech z matematiky by byla nesporně účinným způsobem, jak žadatele o podporu přimět k urychlenému nástupu do nového zaměstnání… Jenže co si budeme namlouvat, o budoucí produktivitě nerozhodne rafinovanost tortury matematikou pro dospělé, ale to, jakého vzdělání a kompetencí se dostane nastupující generaci.

Rozdíl vysokoškoláka z dané země oproti nizozemskému středoškolákovi s maturitou ( Autor: Euro )

Rozdíl mezi námi a Estonci spočívá v tom, že oni se svým školstvím v posledních dvaceti letech něco cílevědomého udělali a modernizační úsilí jim přináší prokazatelné ovoce. Není to jenom o penězích, Estonsko není bohatší než Česko. A už vůbec se nezkoušejme vymlouvat na to, že Estonců je tolik, co obyvatel Prahy a blízkých satelitů. Všechno je to otázka priorit, někdo si je nastavil dobře, někdo vůbec.

Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:

Italští magoři poznávají finanční svět

Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Dohánění

Smíšené zpravodajské zboží

Mýtus o bohaté zemi chudých lidí

Sudán: politická ekonomie jednoho živočišného druhu

Oddlužení jasně, ale takhle?

Jak nám ta unie pěkně roste

Kde je ten národní kapitál?

Poučení z voleb: spraví to láskyplná péče o Sudety?

Italští magoři poznávají finanční svět



Čtěte také

Události Sociolog Oto Sedláček

Stálo to za to, vzpomíná na listopad 89 sociolog Oto Sedláček

Propadám skepsi, když lidé nadávají. Listopad byla skvělá změna, vzpomíná Oto Sedláček,…

17. listopadu 2019

Pavel Páral

Třicet let čím dál menší svobody

Postupné odlamování kousků svobody moc palčivě nevnímáme, a o to je nebezpečnější.

17. listopadu 2019

 Václav Klaus mladší na Národní třídě

Babiše, Hamáčka i Klause mladšího lidé na Národní třídě vypískali

Za skandování a pískání zhruba 15 protestujících dnes ráno po 07:15 premiér a předseda…

17. listopadu 2019

Praha Parkování v Praze

Městské části Praha 5 a 6 rozšíří parkovací zóny

Na území městských částí Prahy 5 a 6 se od pondělí 18. listopadu rozšíří parkovací zóny.…

17. listopadu 2019

 Andrew Darwin

Šéf DLA Piper Darwin: Už nepotřebujeme armádu právníků, která hledá jednu větu

S šéfem jedné z největších advokátních kanceláří na světě Andrew Darwinem o tom, jak se…

17. listopadu 2019

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Za jakých okolností budete mít nárok na pohřebné?
Jak se připravit na pracovní pohovor?
Jak žádat o mateřskou, když studujete? A jak o ní žádá otec či jiná osoba?
Mince či bankovky jsou lákavější investicí než zlato, zhodnotí se rychleji
Změnil jsem dodavatele a platím víc! I k tomu může dojít
Auta
Listopad 89 v motoristickém tisku: Sovětské koncepty,…
Škoda Favorit vs. Škoda Octavia: Rozdíl třiceti let v praxi
Grafická demododávka společnosti 3M na veletrh CzechBus
VW vystavuje v Praze posla své elektrické budoucnosti. Kvóta pro ČR je už prodaná
Peugeot se vrátí do Le Mans. Deset let poté, co vytrvalostní závody opustil
Hry pro příležitostné hráče