Testovací chaos. Zakázku na odběry v sociálních službách provází otazníky - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Testovací chaos. Zakázku na odběry v sociálních službách provází otazníky

,
Testovací chaos. Zakázku na odběry v sociálních službách provází otazníky
Zdroj: Shutterstock

Za plošné odběry v sociálních službách pojišťovny zaplatí tři čtvrtě miliardy korun.

Byla to bouřlivá diskuse. Ve čtvrtek 12. listopadu se v Poslanecké sněmovně schvaloval zákon, podle kterého se měly z veřejného zdravotního pojištění hradit nákupy antigenních testů určených pro plošné testování na covid-19 v domovech seniorů a v sociálních službách. Bylo potřeba jednat rychle. Dva miliony testů už totiž v té době měl předem vybraný distributor nakoupené a rozvážel je po celém Česku.

„Žádný z distributorů neuměl dodat víc než desítky tisíc kusů testů, zatímco jedné společnosti se čirou náhodou válely na skladě dva miliony kusů,“ divil se během obecné rozpravy ve sněmovně pirátský poslanec Petr Třešňák.

Spěcháme

Vláda pověřila zdravotní pojišťovny už druhého listopadu, že mají nakoupit až deset milionů antigenních testů pro zjištění přítomnosti onemocnění covid-19 v zařízeních sociálních služeb a v dalších vybraných zdravotnických zařízeních. Jenže právníci pojišťoven to odmítli, neboť chyběla potřebná legislativa. Osm měsíců poté, co do Česka naplno vtrhla koronavirová pandemie, se tedy zjistilo, že na nákup antigenních testů z veřejného zdravotního pojištění chybí zákonný rámec.

Navzdory legislativním nesrovnalostem, jak by měly nákupy testů hrazené z veřejného zdravotního pojištění vypadat, podepisuje krátce po vládním nařízení sedm zdravotních pojišťoven se společností Avenier smlouvu na nákup a distribuci dvou milionů screeningových POC antigenních testů od společnosti Abbott Rapid Diagnostics. A legislativa stále chybí, schvaluje se až o týden později.

„Společnost Avenier je jediným distributorem, který má existující smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, a z tohoto důvodu i na doporučení zdravotních pojišťoven byla vybrána tato společnost, protože ta má tuto smlouvu vysoutěženou z minulosti a jedná se o jediného distributora, který je schopný zajistit distribuci pro všechny pojišťovny,“ hájí ministr zdravotnictví Jan Blatný firmu Avenier, která patří do holdingu Agel miliardáře Tomáše Chrenka a kde odborného garanta dělá epidemiolog a někdejší člen pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření Rastislav Maďar.

Blatný vysvětluje, že Avenier nemohl dva miliony testů koupit jinde než právě od společnosti Abbott. „Tyto testy patří k těm, které splňují přísná kritéria, a v době, kdy se uvažovalo o tom, nebo kdy přišla potřeba tyto testy použít, tak pouze společnost Abbott ve svých skladech v České republice měla dostatečné množství těchto testů. V případě, že se bude uvažovat o dalších nákupech, tak samozřejmě jsou a budou oslovovány i další firmy,“ vysvětluje ministr. Celková cena nakoupených testů je 319 milionů korun, z toho 28,8 milionu korun vychází pro Avenier jako cena za distribuci.

Předem připraveno?

Výkonný ředitel očkovacích center firmy Avenier Martin Nesrsta týdeníku Euro sdělil, že společnost nakupovala testy až poté, co podepsala smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Jenže to už byly dva miliony testů minimálně několik dní připravené v českých skladech společnosti Abbott.

Na zmíněné rozpravě v Poslanecké sněmovně si kvůli tomu někteří poslanci stěžovali, že neprůhledná operace dělá dojem předem připraveného byznysu. To ostatně potvrzují i zdroje týdeníku Euro.

„Poptávka po testech je globálně tak obrovská, že s tak mimořádným množstvím by jediný výrobce musel počítat řádově měsíc, spíše více předem,“ řekl týdeníku Euro zástupce jedné firmy z oboru s tím, že si nepřál uvést své jméno. Navíc spekulativní zásoba testů v ceně mnoha milionů eur jako příprava pro obchod, který není předem domluven, je podle něj extrémně riziková. Pokud by k transakci nedošlo, ztráty by byly významné. „Testy mají omezenou expiraci a to rizika celého obchodu jedině zvyšuje,“ dodal zdroj týdeníku Euro.

Cena testů od společnosti Abbott vychází na 120 korun bez DPH za kus, jak vyplývá ze smlouvy zveřejněné v registru smluv. Týdeník Euro oslovil společnost Abbott s dotazem, kdy k objednávce došlo a kdo ji provedl. Firma ale nechtěla transakci komentovat.

Když Roman Prymula začátkem října ještě jako ministr zdravotnictví mluvil o tom, že by se měla otestovat celá republika, státní kasu by to prý přišlo na 3,5 miliardy korun. S jakou cenou za jeden test Prymula tehdy ve své kalkulaci počítal a zda do nákladů zahrnoval i cenu za případně potvrzení výsledku antigenního testu testem PCR, ale není jasné. Pokud by totiž dodala společnost Abbott deset milionů dávek v ceně, za kterou dodala zmíněné dva miliony kusů, cena včetně distribuce od Avenier by vyšla ani ne na 1,5 miliardy korun.

Od otestování celé populace se nicméně upustilo a na konci října vláda rozhodla, že se plošně otestují jen pacienti a zaměstnanci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb.

Miliardový byznys

Od počátku epidemie se v Česku testovalo PCR metodou. Některé laboratoře si zprvu účtovaly za jeden test i tři tisíce korun, někde i víc. Argumentovaly tím, že mají vysoké náklady. Testovat přitom zpočátku směly jen vybraná zařízení.

Podle jakého klíče stát vybíral vyvolená pracoviště, dodnes nikdo spolehlivě nevysvětlil. Právě vysoká cena PCR testů bránila plošnému rozšíření testovacích kapacit. Na trhu bylo možné získat i různé druhy rychlotestů z krve, které stály pár korun a pocházely z Číny. Jejich spolehlivost ale byla sporná.

Pozdvižení tehdy způsobila majitelka laboratoří Tilia Soňa Peková, která prováděla hned na počátku testy za 1200 korun. Podle ministerstva zdravotnictví neměla oprávnění, později se jí ho ale podařilo získat. V květnu se pak ministerstvo zdravotnictví rozhodlo zastropovat cenu na 1674 korunách. Ještě v létě ale bylo možné se nechat testovat za 7,5 tisíce korun. Třeba na pražském Letišti Václava Havla.

Do minulého týdne se provedlo přes 2,8 milionu PCR testů, jak ukazují data ministerstva zdravotnictví. Pokud by jeden test stál po celou dobu 1674 korun, znamenalo by to, že se za zjišťování viru způsobujícího nemoc covid-19 utratilo už skoro pět miliard korun.

Teprve na konci léta rozšířily skupinu testů prokazujících přítomnost viru v těle takzvané antigenní testy, které mohou být měně přesné, nicméně cena a rychlost výsledku může podle některých nižší přesnost vyvážit. Na antigenní test totiž nejsou třeba laboratorní podmínky a výsledky jsou už do patnácti minut. Do Česka je kromě zmíněné společnosti Abbott dováží několik firem.

Například město Brno nakoupilo antigenní testy přes společnost BioVendor. „Nakoupili jsme čtyři tisíce kompletních antigenních testů za 1,21 milionu korun s DPH. Dodavatelem je společnost BioVendor,“ potvrzuje mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Cena jednoho testu včetně distribuce a daně vychází oproti nabídce Abbottu na skoro dvojnásobek. Lze ale předpokládat, že s rostoucím množstvím dodávaných kusů by cena mohla jít níže.

Testy pro Brno měly sloužit minulý týden k plošnému testování učitelů a družinářů před otevřením prvních a druhých stupňů základních škol. Protože šlo ale o dobrovolnou akci, testovat se prý nechalo jen několik desítek učitelů. Právě dobrovolnost je na celém plánu plošného testování slabé místo.

Nezúčastní-li se drtivá většina cílové skupiny, postrádá akce smysl. Například na Slovensku, kde se rozhodli otestovat celou populaci, vyřešili odmítače bez pokut. Kdo se nezúčastnil testování, měl zákaz vycházení. V Česku se nejprve hrozilo pokutou tři miliony korun, pokud někdo test odmítne, vláda ale slibovala, že nebude nic vymáhat.

Kromě ceny samotného testu budou pojišťovny hradit i provedení testu. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna proplatí za jeden úkon 205 korun. Podobnou částku bude hradit například i Oborová zdravotní pojišťovna. Za provedení dvou milionů testů to znamená další náklady přesahující 400 milionů korun. S náklady za nákupy testů to už je téměř tři čtvrtě miliardy korun.

Levné sliny

V současné době vyvíjí nebo už vyvinulo několik laboratoří v Česku nové jednodušší formy testování. A některé laboratoře se shodují, že spolupráce se státem není úplně jednoduchá. Rychlotesty ze slin vyvinula například českobudějovická společnost Protean.

„S ministerstvem zdravotnictví jsme jednali, ale už nejednáme. Nemají o to zájem,“ řekl bez dalšího komentáře týdeníku Euro jednatel a šéf výzkumu Ladislav Burýšek. Jeho metoda přitom prokazatelně dosahuje přesnosti mezi 95 a 98 procenty, což může být srovnatelné s PCR testy. Firma Protean pustila tyto testy na trh před více než měsícem. A má veškerou potřebnou certifikaci.

Rychlotesty ze slin vyvinula také společnost Diana Biotechnologies. Zakladatel firmy Martin Dientsbier tvrdí, že cena jednoho testu může při určité produkci klesnout i na pět set korun za kus. Na trh se mají dostat ještě letos.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že se těmito druhy testů zabývá. „Pro odběry ze slin je nutné doložit jasná data o výtěžnosti vyšetření a zároveň dodržení jasných a velmi přesných odběrových pravidel, což vyžaduje aktivní účast a dostatečnou informovanost pacienta. Z těchto důvodů v tuto chvíli zůstává standardem nosohltanový stěr,“ říká za ministerstvo zdravotnictví Kryštof Berka.

Testy ze slin nabízel státu i klinický DNA genetik Emanuel Žďárský z laboratoře GenDetective. Technologii chtěl poskytnout zdarma, jeho testy ale ministerstvo zdravotnictví odmítlo. Prý kvůli chybějící certifikaci. Žďárský ale předložil certifikát od Státního zdravotního ústavu. A tvrdí, že náklady na jeden test mohou být i pod sto korun, přičemž lze zpracovat až 250 tisíc vzorků denně.

Ignorujete české firmy

Začátkem listopadu zaslal Žďárský dopis adresovaný Andreji Babišovi, v němž upozorňuje na nevhodnost nasazení zahraničních, dražších a méně přesných protilátkových, případně antigenních testů.

Píše zde, že jde o ignoraci českých kvalitních i levnějších RT-PCR testů, které mají certifikaci i validaci Státního zdravotního ústavu. „Antigenní testy nejsou vhodné na odhalování bezpříznakových nemocných, těch, o které v prevenci jde nejvíce. Odhalí jen polovinu a i s příznakovými mají potíže. Ostatně potvrdily to i zkoušky ve Fakultní nemocnici Motol,“ upozorňuje Žďárský. „Pan premiér mi odpověděl, že požádal pana ministra Blatného o přešetření podivné situace, ale dodnes se nic nestalo,“ uzavírá genetik.

Zda se opakuje situace z jara, kdy stát zcela nekontrolovaně nakupoval ochranné pomůcky ze zahraničí a tuzemské výrobce ignoroval, není jasné. Marnou snahu českých výrobců dostat se na trh k veřejným zakázkám a konkurovat zahraničním dodavatelům dokládá i příběh společnosti Isolit Bravo. Ta letos začala vyrábět výtěrovky, což jsou tyčinky na výtěr z nosu pro PCR test. Jejich spotřeba je obrovská.

Podle majitele firmy Kvida Štěpánka musel jeho produkt splnit dlouhý seznam podmínek, testů, validací, validačních zpráv, analýz, rešerší a rozborů a trh mezitím zavalily levné výtěrovky z Číny bez jakéhokoli schválení či výjimky.

Podobnou zkušenost má i Miroslav Svoboda, šéf představenstva Riocath Global, která vyvinula samoodběrovou a diagnostickou sadu pro detekci covidu19. K její výrobě nikdy nedošlo, neboť stát nakonec vycouval.

„Jednali jsme tehdy s ministrem Vojtěchem, který nám pomoc přislíbil a alespoň z mého pohledu se pro věc snažil leccos udělat. Jakmile se ale naše záležitosti přenesly ke konkrétním úředníkům, postupně vždy vyšlo najevo, že se nejsme schopni vejít do žádné škatulky,“ říká Svoboda. „Opakovaně jsme se měli setkat osobně s panem Prymulou, z tohoto setkání ale sešlo,“ popisuje Svoboda. Firmu prý nakonec Andrej Babiš odkázal na financování od komerčních bank.