Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

Blíží se oslavy čínského nového roku 2019 ve znamení zemského vepře 25.- 28.1.2019

Široké veřejnosti se v Praze, Ostravě a Olomouci představí nevšední kultura Číny, její…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Náměstkyně Schillerová: Každý zajišťovací příkaz se schvaluje na deseti úrovních

18. října 2017, 07:31 - Jakub Procházka
18. října 2017, 07:31

Zajišťovací příkazy jsou naprosto mimořádným prostředkem správy daní, který je používán pouze v extrémních případech, kdy by stát bez jejich využití přišel o mnohamilionové částky,“ říká náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.

Opozice vám vytýká, že přes zajišťovací příkazy likvidujete poctivé podnikatele. Objevila se i kauza (včetně nahrávek Andreje Babiše), kdy měla finanční správa účelově poškodit firmu FAU kvůli zájmům Agrofertu. Můžete to okomentovat?

Já se jako státní úředník nemohu a nechci vyjadřovat k výrokům politické opozice. Žádná z dosavadních analýz praxe používání tohoto zcela mimořádného nástroje ze strany Finanční správy ČR neukázala na to, že by byly zajišťovací příkazy zneužívány. Z rozhodnutí pana ministra (Ivana Pilného – pozn. redakce) provedlo Generální finanční ředitelství v dané věci dohlídky na jednotlivých finančních úřadech. Konkrétní kauzy komentovat nechci.

Někteří politici připomínali i statistiky, podle kterých zajišťovacích příkazů rychle přibývá, vy tvrdíte, že v posledních letech je to jinak…

Pokud jde o zvýšení počtu vydaných zajišťovacích příkazů od roku 2013, jedná se o argument založený na nepochopení toho, že se každý zajišťovací příkaz vydává konkrétnímu subjektu za jisté zdaňovací období na určité dani. Jejich počet rostl, protože se Finanční správa od roku 2012 - kdy vstoupila v účinnost nová právní úprava zajišťovacího příkazu v zákoně o DPH - učila využívat nový zajišťovací příkaz určený pro oblast DPH. V počáteční fázi vydávala jednomu daňovému subjektu v průměru jeden až dva zajišťovací příkazy. Praxe ale ukázala, že tyto subjekty si zpravidla neplní své daňové povinnosti ve více než dvou zdaňovacích obdobích, a tak narostl počet příkazů vydaných jedné firmě. Počet dotčených subjektů je v jednotlivých letech přibližně stejný, v posledním meziročním srovnání jich dokonce mírně ubylo.

Nehrozí, že firmy, které následně skončí v insolvenci, vysoudí na státu velké částky?

Zajišťovací příkazy jsou naprosto mimořádným prostředkem správy daní, který je používán pouze v extrémních případech, kdy by stát bez jejich využití přišel o mnohamilionové částky. Proto se na každé jednotlivé použití zajišťovacího příkazu musíme dívat z toho pohledu, zda je, či není oprávněné. V tomto ohledu je každý jednotlivý případ použití zajišťovacích příkazů podroben schválení na deseti úrovních. Tento proces kontroly byl ještě zpřísněn v roce 2015, aby se nemohlo stát, že bude vydán neoprávněně. Každoročně je příkaz použit přibližně u 300 subjektů. V porovnání s celkovým počtem plátců DPH, který je zhruba půl milionu, se jedná o méně než desetinu procenta. Kdokoliv, komu byla státem způsobena škoda, má právo domáhat se její náhrady, ostatně je na to i speciální zákon, ale nemyslím si, že by bylo takových případů mnoho.


Zaorálek si přeje konec Janečka i Schillerové. Kvůli kauze zajišťovacích příkazů


Finanční správa se dostala do hledáčku médií také kvůli zdaňování profesionálních sportovců. Ti mohou díky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) nově uplatňovat šedesátiprocentní výdajový paušál jako ostatní živnostníci. Rozsudek NSS je v rozporu s tím, jak dosud Finanční správa postupovala. Jak vnímáte rozhodnutí soudu vy osobně a co konkrétně to pro stát znamená?

Finanční správa měla dlouhodobě nastavenou správní praxi a posuzovala sportovce v „kolektivních sportech“ jako nezávislé povolání, s nímž je spojena možnost uplatnit si 40 procent výdajový paušál, nikoliv jako živnost umožňující uplatnění paušálu 60 procent. To se opíralo o znění živnostenského zákona, podle něhož je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Nyní se to změnilo.

Profesionální sportovci tedy podle vás živnost neprovozují?

Pokud by měl být naplněn znak samostatnosti výdělečné činnosti, musel by např. fotbalový hráč sám o sobě rozhodovat, zda bude nastupovat k jednotlivým utkáním, zda se bude účastnit tréninku, zda bude respektovat pokyny trenéra apod. Obdobně podle Finanční správy nebyl naplněn znak „vykonává činnost vlastním jménem“, jelikož jeho výkony jako sportovce v kolektivním sportu jsou součástí výkonu celého týmu, neúčastní se sportovní činnosti pod svým jménem, ale pod jménem sportovního klubu, jehož je součástí a ani naplnění prvku vlastní odpovědnosti. Sportovec provozující kolektivní sport neodpovídá za výsledky své činnosti sám, odpovědnost za jeho jednání je přenášena na klub, pro který vykonává sportovní činnost. Shodný výklad s Finanční správou měl například krajský soud v roce 2016. V červenci letošního roku byl ale vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu, který je skutečně překvapivý, V podstatě řekl, že současná právní úprava není natolik jasná, aby bylo možné jednoznačně určit, že sportovci v kolektivních sportech nemohou vykonávat svou činnost jako živnost. V tomto ohledu souhlasím s kritikou, že postavení sportovců by mělo být lépe vymezeno zvláštním zákonem. Chybí nám zákon o sportu.

Alena Schillerová (53)
Vystudovala obor právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Od ledna 2016 je náměstkyní pro daně a cla na ministerstvu financí. Do roku 2015 vedla odbor právního a daňového procesu Finanční správy.

Rozsudek jste ale velmi rychle akceptovali...

S tím, že Nejvyšší správní soud připustil možnost podřadit sportovce pod živnost s 60% výdajovým paušálem, mám skutečně problém. Finanční správa se nicméně na základě uvedeného rozsudku rozhodla přizpůsobit okamžitě svou správní praxi ve všech podobných otevřených řízeních a akceptovat případná dodatečná daňová přiznání v rámci promlčecí lhůty.

Budete nicméně muset sportovcům zpětně doplatit miliony na daních. Máte přesná čísla či alespoň rámcovou představu o jakou částku půjde?

Celková částka, o kterou stát může přijít, činí přibližně 120 milionů korun.

Rozhovor vyšel na portálu BusinessInfo.cz

Dále čtěte:

Účtenková loterie startuje. Hlavní cenou je milion korun

Sobotka je zvědav, zda "Rusňákova tchyně" zůstane náměstkyní



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 10 | Průměrné hodnocení: 4.50

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
4 případy, kdy bude mít důchodce nárok na vrácení daní
Jak vypočítat daň z nemovitých věcí v daňovém přiznání?
Jak snadno a rychle najít majitele nemovitosti
Chcete rozjet podnikání? Nejdříve si vyberte právní formu
Malá a levná auta budou zdražovat. Proč?
Auta
Galerie fotek, které se do AMS nevešly: Jeep Wrangler, Alfa…
Valtra SmartTour: Continental oficiálním partnerem
Právě vychází časopis Auto motor a sport 2/2019
Malá auta zdraží. Chudší si je nebudou moci dovolit, řekl šéf VW
Ford Mondeo dostal nový naftový dvoulitr a hybrid také pro karoserii kombi
Technologie
Historie a současnost Ambilightu: Philips osvětluje okolí televizorů již 15 let
Od dubna půjde v pražském metru platit kartou
Pokrok v rámci možností. Samsung SSD 970 Evo Plus zvyšuje rychlost a snižuje spotřebu
Skylink zdražuje. Připlatí si ti, kteří toho na satelitu sledují nejméně
Kalendář daní a pojištění 2019. Do kdy musíte letos platit?
Hry pro příležitostné hráče