Menu Zavřít

Zúčtování daně z příjmů se blíží, kolik budete platit?

26. 2. 2019
Autor: Redakce

Daň z příjmů patří mezi nejdůležitější příjmy státního rozpočtu. Je uvalena na finanční příjmy (resp. zisk) fyzických osob, obchodních společností nebo jiných právnických osob. V Česku nyní činí 15 procent u fyzických osob a 19 procent u právnických osob. Za zaměstnance podává roční zúčtování daně zaměstnavatel, podnikatelé a právnické osoby, ale i někteří zaměstnanci, musejí podávat daňové přiznání sami.

Daň z příjmů fyzických osob v roce 2019

Daň z příjmů fyzických osob se vztahuje na všechny fyzické osoby, které mají nějaký finanční příjem. Tito poplatníci mají daňovou povinnost, jenž se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území Česka a rovněž na příjmy, které plynou ze zahraničí. Kdo bude platit daň z příjmů fyzických osob určuje zákon o daních z příjmů.
Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
Příjmy ze samostatné činnosti
Příjmy z kapitálového majetku
Příjmy z pronájmu
Příjmy ze zahraničí
Ostatní příjmy
Některé příjmy poplatníků jsou od placení daně z příjmů osvobozeny. Jedná se o poměrně širokou škálu osvobození od daně z příjmů.
Příjmy osvobozené od daně z příjmů - příklady
Příjmy z prodeje nemovitostí, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pět let.
Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně dva roky bezprostředně před prodejem.
Příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem.
Stipendia.
Přijatá náhrada škody a plnění z pojištění majetku a odpovědnosti za škody.
Cena z veřejné soutěže nebo reklam, slosování, cena ze sportovní soutěže v hodnotě do 10 000 korun.
Příjmy z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren a podobných zařízení do výkonu 1MW.
Úroky z vkladů stavebního spoření.
Dotace ze státního rozpočtu.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Největší část příjmů ze závislé činnosti tvoří nejčastěji mzdy a platy. Dále sem patří příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a další. Mezi tyto příjmy spadají rovněž odměny členů statutárních orgánů a příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti

Do druhé rozsáhlé skupiny patří příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Základ daně z příjmů

Základem daně jsou příjmy poplatníka, které přesáhly výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení ve zdaněném období - tedy v kalendářním roce. Více o základu daně z příjmů fyzických osob si přečtěte zde.

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti, vyjma příjmů ze zahraničí, se zdaňují vždy formou měsíční zálohy na daň či daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Záloha ze základu pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc činí 15 procent. Záloha na daň z příjmu je vypočítána a následně i odvedena samotným zaměstnavatelem, a to v řádném termínu, jak stanoví zákon. Pakliže je toto zaměstnání vaším jediným zdrojem příjmů, nemusí vás v podstatě platba daně z příjmu již nijak dál zajímat. Podrobnosti k zálohám na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se dozvíte na webu Finanční správy zde.

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob - OSVČ

Kdy musí platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob OSVČ
OSVČ, jejíž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 korun, avšak nepřesáhla 150 000 korun, a to ve výši 40 procent poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - pololetní zálohy
OSVČ, jejíž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 korun, a to ve výši čtvrtiny poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období - čtvrtletní zálohy
Kdy jsou u OSVČ splatné zálohy na daň z příjmů fyzických osob v roce 2019
do pátku 15. března 2019 (první čtvrtletní záloha)
do pondělí 1. dubna 2019 (platba daně)
do pondělí 17. června 2019 (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha)
do pondělí 1. července 2019 (platba daně)
do pondělí 16. září 2019 (třetí čtvrtletní záloha)
do pondělí 16. prosince 2019 (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha)
Pramen: Finanční správa

Daň z příjmů fyzických osob sazba

Samotná výše daně z příjmu může být u každého jiná. Jak je to možné? Inu, vcelku jednoduše. Pakliže zaměstnanec v práci podepsal prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (nebo též jednoduše prohlášení poplatníka daně z příjmu, nebo ještě jednodušeji „růžový formulář“), má nárok na základní slevu ve výši 2 070 Kč měsíčně. Kromě ní však existuje ještě celá řada slev a odečítatelných položek, které mohou jednotlivci uplatnit. A právě v tom bývají největší rozdíly. Každý z nás se totiž nachází v odlišné životní situaci. Někdo studuje, druhý pracuje na plný úvazek, zatímco další má děti, sem tam někomu něco daruje apod. Všechny tyto faktory se pak v konečném důsledku podepíší na tom, jakou daň z příjmu ze závislé činnosti (nebo z podnikání) člověk skutečně státu odvede.

Podávali jste už někdy daňové přiznání?

Co je naopak pro všechny stejné, je sazba daně z příjmů fyzických osob, na jejímž základě se posléze daň vypočítá. Ta je již několik let stanovena na hranici 15 procent a je tedy o celé čtyři procentní body nižší, než kolik činí sazba daně z příjmu právnických osob. Daň z příjmu, kterou jste vypočetli ve svém daňovém přiznání, je podle zákona splatná ve stejný den, jako je nutné odevzdat toto daňové přiznání. Pro rok 2019, kdy se platí daň z příjmu za rok 2018, je tedy dnem splatnosti daně 1. duben. V tento den by finanční úřad měl mít peníze na účtu.

TIP: Najděte si vaše Územní pracoviště finančního úřadu


Registrace k dani z příjmů

Každý subjekt podléhající dani z příjmů se musí k dani registrovat. U osob, které jsou v zaměstnaneckém pracovním poměru, tuto registraci musí provést zaměstnavatel. Podnikatelské subjekty (OSVČ, právnické osoby) tak musí učinit samy, a to do 30 dnů od zapsání do veřejného rejstříku u místně příslušného finančního úřadu. OSVČ tak činí u finančního úřadu podle trvalého bydliště, právnické osoby u finančního úřadu podle svého sídla.

NAŠE RADA: Co vše potřebujete ke změně trvalého bydliště

úřad pardubické městské části

Daňové přiznání

Obecně stanovené zásady pro daňové přiznání se pak rozlišují podle statusu poplatníka, tedy zda se jedná o OSVČ či zaměstnance. Pro podání daňového přiznání z příjmů fyzických osob u samostatně výdělečně činných (OSVČ) platí dvě základní podmínky.
Kdy musí podat daňové přiznání z příjmů fyzických osob OSVČ
Pokud zdanitelné roční příjmy přesáhly 15 tisíc korun.
Zdanitelné roční příjmy sice nepřesáhly 15 tisíc korun, ale poplatník vykazuje daňovou ztrátu.
Jiné je to zaměstnanců, za většinu z nich platí daň z příjmů a podává roční zúčtování daně zaměstnavatel. Přiznání k dani z příjmu fyzických osob se však v jistých případech nevyhne ani některým zaměstnancům.
Kdy musí podat daňové přiznání podat zaměstnanec
Při souběžných příjmech od více zaměstnavatelů.
Když vedle zaměstnání měl další příjmy přesahující 6000 korun, které nejsou osvobozeny od daně.
Pokud v průběhu roku postupně pracoval více zaměstnavatelů a u některého z nich nepodepsal prohlášení poplatníka k dani.
Jestli-že měl kromě českého zaměstnavatele také příjmy od zaměstnavatele v zahraničí.
Když příjmy pouze ze zaměstnání přesáhly v souhrnu 1 438 992 korun.
Při předčasném ukončení či výběru peněz ze životního pojištění.

Víte, jak správně podat daňové přiznání? 5 kroků, které musíte udělat

 Ilustrační foto
Do daňového přiznání se uvádějí pouze příjmy, které jsou předmětem daně. Patří sem všechny příjmy plynoucí z Česka i zahraničí v období od 1. 1. do 31. 12. zdaňovaného roku.
Zapamatujete si: Do limitu zdanitelných ročních příjmů 15 tisíc korun se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkovou daní. Mezi od daně osvobozené příjmy patří v praxi nejčastěji dědictví, dar od osoby blízké, plnění z vyživovací povinnosti, ale třeba i odměny za dárcovství krve. Při dodržení stanovených podmínek se daň z příjmů neplatí například z prodeje nemovitosti (bytu, domu), pokud jste zde minimálně dva roky před prodejem bydleli. Častým příjmem bývají i peníze za prodej auta. Danit se nemusí, pokud jste ho vlastnili alespoň rok.
Výčet všech příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů, najdete opět v zákoně o daních z příjmů.

TIP: Jak zaplatit daň z příjmu a bankovní účty FÚ v České republice


Daň z příjmů fyzických osob formulář

Daňové přiznání se podává místně příslušnému finančnímu úřadu. Často se při podání přiznání dělají při výběru úřadu chyby.
Zapamatujte si: Pro výběr místně příslušného finančního úřadu pro daňové přiznání není důležité, kde v současnosti bydlíte, ale kde máte trvalé bydliště.
Důležitým faktorem úspěšného podání daňového přiznání je správné vyplnění formuláře, který naleznete v databázi aktuálních daňových tiskopisů Finanční právy – zde. Možností, jakým způsobem podat daňové přiznání z příjmů fyzických osob je několik. Zvolit můžete osobní vyzvednutí papírových formulářů, jejich vyplnění a podání na příslušném finančním úřadu. Případně můžete ke stažení formuláře využít výše uvedenou webovou stránku Finanční správy.

Datová schránka a elektronicky

Pokud vlastníte datovou schránku, tak je vaší povinností odevzdat daňové přiznání tam. Odevzdat ho také můžete elektronicky, to pokud vlastníte elektronický podpis. Nejjednodušší variantou je pak podání daňového přiznání elektronicky pomocí aplikace Elektronická podání pro finanční správu. Podrobnosti naleznete zde. Termín pro podání všemi způsoby je pak stejný, tedy v roce 2019 do pondělí 1. dubna.

Daň z příjmů fyzických osob kalkulačka

Na internetu jsou zdarma i v rámci placených služeb nabízeny kalkulačky pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Pro osoby samostatně výdělečně činné je základním vstupním údajem do kalkulaček hrubý zisk, v konkrétním případě za rok 2018, který je potřeba převzít z účetnictví, daňové evidence nebo vypočítat pomocí výdajového paušálu. Daňovou povinnost snižují i různé daňové slevy a nezdanitelné položky.

Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti

Tato formalita se netýká ani tak vás jako spíš vašeho zaměstnavatele. Každý, kdo někoho zaměstnává (a je přitom jedno jestli to je na plný pracovní úvazek, částečný či jen dohodu) musí finančnímu úřadu podat formulář s názvem Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti. Jeho součástí je mimo jiné i příloha poskytující informace ohledně toho, kolik zaměstnanců ta která firma má, respektive měla v jednotlivých měsících roku. Papírová forma tohoto formuláře musí být na finanční úřad odevzdána nejpozději do konce února, elektronická pak do 20. března.

Daňové přiznání v roce 2019

Rozhodující datum pro podání daňového přiznání a zaplacení daně je každý rok konec března. V roce 2019, kdy se bude podávat daňové přiznání za rok 2018, vychází datum 31. března na neděli. Termín se tedy posunuje na pondělí 1. dubna. I když finální datum, do kdy je nutné daňové přiznání z příjmů fyzických osob podat, je konec března, stále platí, že pozdější odevzdání přiznání do pěti dnů finanční úřady ještě tolerují a nebudete platit pokutu. Současně existují výjimky, díky kterým se může uvedený termín posunout.
Kdy se prodlužuje termín pro podání daňového přiznání
Povinností poplatníka je ověřit účetní závěrku auditorem.
Přiznání za poplatníka podává daňový poradce.
Správce daně z objektivních důvodů prodloužil termín pro odevzdání daňového přiznání. Může tak učinit maximálně o tři měsíce a jen kvůli vážným důvodům.
I prodloužení termínu pro podání daňového přiznání má však svá pravidla. Pokud využíváte služeb daňového poradce, bude pro vás rozhodné datum 1. července 2019. V tomto případě ale musíte správci daně doručit do 1. dubna 2019 plnou moc k zastupování. Opomíjet tuto podmínku se rozhodně nevyplatí. Pokud plnou moc k zastupování nedoručíte, bude na vás po 1. dubnu pohlíženo jako na osobu, která může být penalizována ze strany finančního úřadu. Správce daně může sám rozhodnout na žádost poplatníka o odkladu termínu podání daňového přiznání. Vždy to však musí závažná situace. Na straně poplatníka to může být například vážné onemocnění nebo jiné objektivní, nepředvídatelné a mimořádné důvody. Oddálit podání daňového přiznání na konec října může i fakt, kdy součástí příjmů, které jsou zdaňovány, jsou i příjmy zdaňované v zahraničí. Opět je ale nutné o tomto rozhodnutí finanční úřad informovat, jinak hrozí penále.

Přeplatek na dani z příjmu fyzických osob

Pakliže vám v daňovém přiznání vyšlo, že jste státu na daních odvedli víc, než jste ve skutečnosti museli, vznikne vám takzvaný přeplatek, který pochopitelně můžete vy od státu chtít nazpět. Tedy za předpokladu, že překročil částku 100 korun. Abyste jej získali zpátky, musíte se o něj nicméně přihlásit. Stát vám jej automaticky bez vaší žádosti nepošle. Formulář pro vrácení části daně z přijmu naleznete na stránkách finanční správy. Jestliže přeplatek činí méně než sto korun několik let po sobě, částky se sčítají, přičemž by o ně smíte požádat až šest let nazpět. Neuplatníte-li tento svůj nárok během zmíněné doby, stává se váš přeplatek automaticky součásti státního rozpočtu.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).