Dostavbu jádra bude platit ČEZ. V případě problémů ji ale bude dotovat stát - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Dostavbu jádra bude platit ČEZ. V případě problémů ji ale bude dotovat stát

, čtk,
Dostavbu jádra bude platit ČEZ. V případě problémů ji ale bude dotovat stát

Investory nových jaderných zdrojů v Česku budou dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ – EDU II pro jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby dnes schválila vláda.

Na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček uvedl, že prioritu má stavba v Dukovanech, nový blok by měl mít instalovaný výkon 1200 megawattů (MW). Celkový výkon čtyř dukovanských bloků je nyní zhruba 2000 MW. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl minulý týden uvedl, že pokud nastane změna podmínek, která by znamenala, že investice ČEZ nebude ekonomicky efektivní, stát by firmě tuto ztrátu kompenzoval.

„Cílem není to, že stát na sebe převezme břímě v uvozovkách neúspěchu, ale stát na sebe musí převzít odpovědnost ve smyslu, pokud by stát něco zásadního změnil – ať už v legislativě, regulatorice nebo v čemkoliv jiném,“ uvedl dnes Havlíček. „Předpokládáme, že investorem bude ČEZ a ČEZ do toho půjde i se svým podnikatelským rizikem,“ dodal.

Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát stovky miliard korun. Havlíček zopakoval, že smlouva státu s ČEZ by měla být uzavřena do konce letošního roku.

ČEZ už minulý týden uvedl, že obě dceřiné společnosti – EDU II stejně jako ETE II byly už před třemi roky založeny právě s cílem, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů. Podstatnější podle firmy ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem, první rozhovory se uskutečnily na konci června. „Konkrétní jednání se teprve rozbíhají. ČEZ bude samozřejmě postupovat tak, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny. Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.


Jak probíhá výstavba jaderných bloků ve světě? Čtěte:

Debakl nového reaktoru Flamanville: vadné svary prodraží elektrárnu o další miliardu eur

Korejci nezvládají. Jadernou elektrárnu v emirátech stavějí se zpožděním


Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZ Michala Šnobra je ale takzvaná put opce, tj. že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat státu dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, silnější garancí než Contract for Difference. „Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost,“ dodal.

Dnes schválený materiál počítá také s tím, že kolem zmocněnce Míla se má nově ustavit expertní tým, jehož členy bude pět energetických odborníků – bývalý ředitel ČEZ Jan Vacík, Vojtěch Michalec, Jaromír Novák, Vladivoj Řezník a Jana Siegerová.

Vláda dnes předkládaný materiál schválila se změnami. Podle Havlíčka bylo rozhodnuto, že vládní výbor pro jadernou energetiku se nebude nakonec rozšiřovat o zástupce senátorů, členy naopak zůstanou zástupci všech stran Sněmovny. „Počítáme s tím, že se členy Senátu budeme dělat pravidelná setkání, případně je budeme zvát na výbor, ale už jsme to nerozšiřovali,“ uvedl. „Je to nemoudré rozhodnutí,“ řekla předsedkyně senátního podvýboru pro energetiku a dopravu Hana Žáková (za STAN). Soudí, že senátoři by ve výboru být měli.

Jaderné elektrárny mají být hlavním zdrojem energie v Česku
• Podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v Česku. V červnu téhož roku vláda přijala Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravila ministerstva průmyslu a financí. Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
• Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu.
• Většinově státem vlastněná energetická firma ČEZ (stát vlastní 69,78 procenta akcií) je už dnes jediným majitelem a provozovatelem jaderných elektráren v České republice. Provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku (její čtyři bloky byly uváděny do provozu postupně v letech 1985 až 1987, mají životnost nejméně 50 let) a v Temelíně na Českobudějovicku (dva bloky byly dány do provozu v letech 2000 a 2002).
• O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností – ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologičtí aktivisté, plány narážejí i u menšinových akcionářů energetické společnosti ČEZ, řada z nich odmítá, aby stavbu zajistila její dceřiná firma.
• V souvislosti s jadernou energetikou se také již řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
• Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína. Příští rok chce Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) snížit počet zvažovaných lokalit z devíti na čtyři, a to na základě geofyzikálních dat.

Čtěte také:

Malé reaktory, velká očekávání. Po zklamání s tradičními bloky může přijít jaderná renesance

Boj o dostavbu Dukovan přiostřuje. Korejci se dotahují na Rosatom

Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu

Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat

Ohodnoťte tento článek
Diskuze