Naďa Johanisová
Naďa Johanisová
Autor: Markéta Jedličková – Archív Nadi Johanisové / CC BY-SA 4.0

Zelená ekonomka Johanisová: Musíme se vymanit z diktatury růstu

25. února, 10:55  -  František Novák
Naďa Johanisová
Naďa Johanisová
Autor: Markéta Jedličková – Archív Nadi Johanisové / CC BY-SA 4.0
25. února, 10:55

Ekonomka na Katedře environmentálních studií na Masarykově univerzitě Naďa Johanisová se zabývá tématem nerůstové ekonomiky. Loni připojila svůj podpis pod otevřený dopis dvou stovek evropských akademiků, kteří žádají politiky Evropské unie, aby se úspěšnost ekonomik přestala měřit pouze růstovými indikátory. Tvrdí však, že u českých politiků je teorie nerůstu zakázané téma.

Růst ekonomiky posuzovaný zejména ukazatelem hrubého domácího produktu, je podle Johanisové překonán. Růst hospodářství není možný bez spotřeby zdrojů. Jak lidských, tak přírodních. A ty jsou omezené, proto by společnost měla měřit svou výkonnost i jinými způsoby, například štěstím. Teoretici nerůstové ekonomiky požadují také sociální rovnost, která omezí počet hodin v práci a zajistí spravedlivější rozdělení peněz ve společnosti.

Loni 238 evropských vědců vyzvalo v otevřeném dopise představitele Evropské unie, aby začali používat v makroekonomických analýzách také nerůstové ukazatele. Johanisová byla jednou ze signatářek. Měl otevřený dopis v EU nějaký ohlas? A jak se na téma nerůstu dívá česká vláda?

Jste jednou ze signatářek otevřeného dopisu, který politiky zemí EU vyzývá ke změně orientace na ekonomiku nerůstu, založenou na jiných ukazatelích, než je HDP. Proč jste se připojila?

Mýtus nekonečného růstu je jedním z příběhů, které si naše společnost vypráví, ale i dítěti musí být jasné, že nekonečný růst na konečné planetě není možný. Je to trošku jako pohádka o císařových nových šatech. Všichni tuší, že je ve skutečnosti nahý, ale každý se to bojí říct nahlas. Iniciátoři dopisu se toto říct nahlas nebojí.

Co by mělo ve světě nahradit dosud používaný ukazatel HDP?

Existují desítky indikátorů blahobytu, případně rozvoje, které se snaží zohlednit i jiná hlediska, než jen ekonomický růst. Problém je ale myslím hlubší. Kde se vlastně bere naše potřeba kvantitativně měřit kvalitu života?

Jak mohou vlády států zlepšovat kvalitu života?

Veřejnými politikami, které kompenzují tlak systému na vytváření nerovností a které zároveň vycházejí z cílů ekologické udržitelnosti. Obrovskou výzvu klimatické změny dnes již téměř nikdo nezpochybňuje, těch ekologických výzev je ale víc. Výzva překonat systémový tlak na růst k nim patří, protože ekonomický růst tlačí na růst spotřeby zdrojů a energie i tvorby odpadů.


Stávky místo učení: radikální klimatické požadavky studentů podporují akademici i Brusel


Iniciativa porůstové ekonomiky hovoří také o sociální rovnosti a spravedlivé odměně za práci. Jak podle vás může vypadat v praxi sociální udržitelnost společnosti?

Důležité je například zohledňování a podpora malého. Menší firmy, prodejny, farmy atd. zaměstnávají relativně více zaměstnanců a mívají výraznější sociální i ekonomické vazby k místu. Jsem proto proti EET pro drobné podnikatele, která je dusí náklady a byrokracií.

V otevřeném dopise se hovoří také o zkrácení pracovní doby. Jak dlouhá pracovní doba by měla být v rámci EU například v roce 2030?

Požadavek na zkrácení pracovní doby naráží na náklady zaměstnavatelů, kteří musí čelit dumpingu ze zemí, kde jsou náklady na pracovní sílu nižší. Proto si myslím, že požadavek na zkrácení pracovní doby musí jít ruku v ruce s odstraněním další „posvátné krávy“: víry v neomezený volný obchod za každou cenu.

Nerůstová ekonomika počítá se zavedením uhlíkové daně. Má její zavedení smysl i v případě, že se některé velké země nepřipojí, jako například Spojené státy, Čína nebo Indie?

Opět tu může nastat problém plynoucí z neomezené víry a prosazování volného obchodu: zboží ze zemí nezatížených takovou daní bude asi levnější. Uhlíková daň každopádně musí jít v ruku v ruce s dalšími opatřeními na podporu přechodu na obnovitelné zdroje, ale také na podporu zaměstnanosti - nezaměstnanost je jednou z velkých výzev, pokud se chceme vymanit z růstových tlaků.


Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn


Jaký máte názor na zavedení základního příjmu? Zkušenosti z Finska ukazují, že si lidé bez práce se zaručeným příjmem práci nehledali.

Na základní příjem pohlížím spíše se sympatiemi. Pokud těm lidem stačil nízký základní příjem k pokrytí jejich zřejmě skromných potřeb, tak možná nevadí, že si nehledali práci. Jedna z idejí nerůstu je i v tom omezit své potřeby, abychom dokázali žít dlouhodobě udržitelně.

V otevřeném dopise se objevuje také požadavek omezení maximálního příjmu. Proč?

Tato myšlenka vychází z ideálu spravedlnosti. Pokud má ředitel nadnárodní firmy padesátinásobně či ještě víckrát vyšší plat nežli uklízečka, je možná ve společnosti něco špatně. Z podobného přesvědčení - že příliš velké mzdové diferenciály jsou nemorální - vychází i idea progresívního zdanění příjmů, kterou uplatňuje většina evropských zemí.


Klaus Čechům namluvil, že klima není problém. Výhody z oteplení nečekejme, říká sociolog Vidomus


Jakou máte zpětnou vazbu od politiků z Evropské unie na vaši iniciativu? Vznikla speciální komise porůstové budoucnosti v Evropském parlamentu?

Zatím nevznikla. Ozvala se ale skupina zelených europoslanců, kteří dopis podpořili. Zelení europoslanci z Francie, Španělska, Belgie a dalších zemí se shodli na tom, že HDP není indikátorem blahobytu. Podstatné jsou podle nich veřejné politiky, které se zaměří na dlouhodobé potřeby bezpečí a sociálních i ekologických jistot občanů.

Jaké jsou reakce na nerůstovou ekonomiku od české vlády, například na požadavek zavedení speciálního ministerstva pro nerůstovou ekonomiku?

Zatím reakce chybí. Nerůst nepatří k „povoleným tématům“ našich politiků. To se ale může rychle změnit. Jakmile v pohádce dítě zvolalo, že císař je nahý, začal to po něm opakovat dav. V posledních letech i k obyčejnému člověku proniká povědomí o tom, že planeta má problémy: sucho, úbytek přírodní rozmanitosti, klimatická změna. Výzva spočívá v tom propojit si tyto jevy s naším ekonomickým systémem, který je jedním z jejich spoluviníků. Konstruktivní debata, jak se vymanit z diktátu růstu, může následovat.

Související články:

Na poloviční cestě k uvaření. Jak žít ve městech při 50 stupních Celsia?

Po autech vlaky. V Německu debatují o zákazu dieselových lokomotiv

Rekordních počet Bavorů vytáhl do boje za ochranu včel


Čtěte také

 Brexit, ilustrační foto

Nedostatek potravin i léků. Britská vláda se obává vážných problémů po tvrdém brexitu

Británie bude v případě odchodu z Evropské unie bez dohody čelit nedostatku paliva,…

před 4 hodinami

 Energetický regulační úřad

ERÚ přijal v pololetí o desetinu více podání, lidé se zajímají o fakturace či zprostředkovatele

Energetický regulační úřad (ERÚ) přijal v prvním pololetí letošního roku 7567 podání,…

před 4 hodinami

Praha Ilustrační foto

Cizinci v Praze koupí až pětinu nových bytů. Zájem mají o luxusnější projekty

Podíl cizinců na nákupech nových bytů v Praze zůstává letos podobný jako v loňském roce,…

před 4 hodinami

 České koruny, ilustrační foto

Stát se po desetiletích zbaví závislosti na firmě IBM, získá práva k systému na správu daní

Automatizovaný daňový informační systém je jedním z nejstarších v Česku používaných IS.…

před 4 hodinami

 Boeing 737 MAX, ilustrační foto

Americká tragédie. Vzestup a pád společnosti Boeing

Havárie nových 737 MAX připravily 346 lidí o život, Boeing o 30 miliard dolarů a…

před 4 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 6 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jsou dovolené a musíme pracovat přesčas. Opravdu musíme?
Daň z nemovitosti online z pohodlí domova. Jak na to?
Jdou české filmy ke dnu?
V jakých parkovacích zónách můžete nechat auto a kolik vás to bude stát?
Jak ušetřit na spotřebě paliva? Pomalá jízda řešením rozhodně není.
Auta
Dvě filmové ikony zamířily do prodeje. James Bond už své…
DPP testuje hybridní autobus Iveco
Audi e-tron je první klasický elektromobil, který prošel nárazovými testy IIHS s nejvyšším možným hodnocením
Chcete jezdit se svým Ferrari po vodě? Můžete, pokud máte volných asi tak 30 milionů korun
Peugeot 308 SW 1.5 BlueHDi EAT8 v dlouhodobém testu: Déjà vu
Hry pro příležitostné hráče