Polikliniky z časů NDR přežily. Lékaři uměli léčit i bez drahých přístrojů a léků - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Polikliniky z časů NDR přežily. Lékaři uměli léčit i bez drahých přístrojů a léků

,
Polikliniky z časů NDR přežily. Lékaři uměli léčit i bez drahých přístrojů a léků

Koncept poliklinik byl po roce 1989 na západě Německa neznámý. I přes chybějící finance uměli lékaři v bývalé NDR poskytovat kvalitní lékařskou péči bez drahých přístrojů a léků. I proto se systém v Německu i po 30 letech od pádu Berlínské zdi stále používá a má úspěch.

Německo si připomíná výročí 30 let od pádu berlínské zdi. Co po komunistickém režimu NDR zůstalo, je systém poliklinik.

„Tehdy jsme prakticky nic nevěděli o tom, jak NDR zdravotnictví organizovalo,“ zavzpomínal Franz Kneips, jenž je nyní předsedou BKK Dachverband, sdružující německé zdravotní pojišťovny. Po pádu zdi měl možnost prvně v životě vidět východoněmeckou polikliniku. Bylo to v prosinci 1989 ve východním Berlíně. „Budova byla kompletně zničená, technické vybavení chybělo,“ uvedl v deníku Die Welt.

Byl fascinován tím, v jak špatném technickém stavu zdravotnické zařízení bylo, přesto fungovalo a poskytovalo kvalitní zdravotní péči pacientům. „Zaměstnaný lékař byl na západě Německa považován téměř za systémovou chybu,“ řekl k praxi, kdy jsou ambulantní lékaři zaměstnáni v rámci jedné polikliniky. V západním Německu byly rozšířené soukromé praxe.

Na východoněmeckých poliklinikách přitom lékaři často efektivně spolupracovali napříč obory, bez potřebného vybavení a drahých léků. Ellen Hundershausenová před rokem 1989 pracovala na poliklinice v Erfurtu. Ačkoliv neexistovala svoboda názorů, lékaři si mezi sebou vyměňovali informace, z čehož měli výhodu pacienti.

Od soudruhů nic nepřebírat

Nicméně po roce 1989 v politice zvítězila teze, že se z východoněmeckého zdravotnictví ve sjednoceném Německu nic přebírat nebude. Navíc 90 procent lékařů odešlo na západ země a polikliniky byly nuceny zavřít. V roce 1989 poliklinik a ambulancí existovalo 1650. V roce 1992 tehdejší ministr zdravotnictví Horst Seehofer (dlouholetý premiér Bavorska je nyní ministrem vnitra) prohlásil, že polikliniky vyšly z módy a mají se všechny zrušit. Ambulantní péče měla být postavena na soukromých ordinacích.

Po roce 2003 se ale koncept začal obnovovat. Nicméně bez termínu poliklinika. Provozují se pod názvem centra lékařské péče. Centra lékaře zaměstnávají. V roce 2005 v těchto zařízeních pracovalo 700 lékařů, nyní to je 18 tisíc. Na území Německa jich funguje 2800, v roce 2005 jich bylo jen sedm desítek.

Výhodou je, že jejich provoz je levnější, než je tomu v případě jednotlivých soukromých lékařů. Pracují v nich většinou ženy lékařky, které nemusí být zároveň podnikatelkami, pokud by pracovaly na sebe, vysvětlil Kneips. Třicet let po pádu zdi tak zařízení, jež propagoval komunistický režim, dobře fungují a pomáhají stabilizovat současné německé zdravotnictví.

Dále čtěte:

Bez odvahy Čechů by nebylo sjednocení Německa, prohlásil Steinmeier

Komentář: Vzpomínání na Zeď

Německo je Čechům vděčné za jejich roli při pádu zdi, řekl bývalý kancléř Schröder

Sametovou revoluci hodnotí kladně třetina lidí nad 40 let. Stejný podíl si myslí, že lépe bylo za socialismu

Jak se změnil život od listopadu 1989?

13 potravin, které přežily od socialismu až dodnes

30 let od pádu berlínské zdi: Němci si pochvalují svobodu slova i lepší hospodářskou situaci

 Pád berlínské zdi v roce 1989

Ohodnoťte tento článek
Diskuze