Díky sčítání lidu vznikl Budvar. A na americké stroje spoléhali i soudruzi - Euro.cz

Přihlášení

Díky sčítání lidu vznikl Budvar. A na americké stroje spoléhali i soudruzi

,
Díky sčítání lidu vznikl Budvar. A na americké stroje spoléhali i soudruzi
Zdroj: Český statistický úřad
  • Pivovarníci v Českých Budějovicích nechtěli ve sčítacích arších uvádět jako mateřskou řeč němčinu. Založili si tedy vlastní pivovar

  • Už od dob Rakouska-Uherska spoléháme na americké technologie. Nezměnilo se to ani za vlády komunistické strany

  • Sčítání se nekonalo jenom jednou, mohla za to druhá světová válka

První oficiální zákon o sčítání lidu na našem území byl vydán za Rakouska-Uherska, v březnu 1869. Jak se zpívá ve známé písničce, statistika nuda je, má však cenné údaje. A někdy dokáže vyvolat zásadní společenské změny. Traduje se například, že díky němu vznikl v Českých Budějovicích nový pivovar, který dnes známe pod značkou Budvar.

„První pokus založit vlastní pivovar byl v Budějovicích podniknut již v roce 1891. Impulsem pro zřízení českého pivovaru bylo již zmíněné sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání byl ze strany německých zaměstnavatelů vyvinut značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru, jedné z tehdejších bašt němectví ve městě, zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaře nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar,“ uvádí archiv národního podniku.

Češi neváhali, založili akciový pivovar a první várku piva v něm uvařili 7. října 1895.

Sečíst se museli i provazolezci

Kromě dějin pivovarnictví v českých zemích ale sčítání lidu pochopitelně zachycovalo také společenské změny. Od roku 1880 se zjišťovalo, kdo umí číst a psát. Také se sčítací komisaři museli vypořádat s tím, jak sečíst obyvatele žijící na lodích, na vorech nebo ve stanech. Úřední list táborského hejtmanství z roku 1890 například myslel i na to, jak započítat cestující divadelní herce, provazolezce a žebráky. Rozhodovalo zkrátka místo jejich současného pobytu, a pokud by je někdo nenahlásil do úředního formuláře, hrozilo mu až 14 dnů vězení.

Od dob císařského zákona se sčítáme v intervalu deseti let. Údaje z prvních dvou sčítání z let 1869 a 1880 se ještě třídily a vyhodnocovaly ručně. „Zpracování cenzu z roku 1890 však znamenalo zásadní zlom, neboť se užívaly elektrické třídicí stroje systému Hollerith,“ připomíná Český statistický úřad. Byla to tehdy žhavá technologická novinka z USA. Počítací stroj na děrné štítky vymyslel americký statistik Herman Hollerith a dokázal díky němu zkrátit zpracování dat ze sedmi let na tři měsíce. Hollerithova firma byla mimochodem jednou z těch, které se postupem času spojily do obří společnosti na dodávání výpočetních strojů pro mezinárodní obchod. Známe ji jako IBM.

Informační technologie jako základ do života: Jak se učí na škole, která gymnazistům pomáhá k programování

Třídění získaných dat se sice výrazně urychlilo i v Rakousku-Uhersku a kvalita zpracování patřila k těm nejvyšším ve své době, paradoxně ale nakonec nebylo dost peněz na to, aby se všechny zjištěné výstupy vydaly v tištěné podobě. Mnoho jich vyšlo se značným zpožděním, což občas neopomněly zmínit tehdejší noviny.

V nově vzniklém Československu se obyvatelstvo poprvé sčítalo v únoru 1921, tedy o rok později, než se původně myslelo. Vůbec poprvé se zjišťovala národnost obyvatel, protože se tím politicky potvrzovala oprávněnost vzniku samostatné Československé republiky. Kvůli definici toho, co je to vlastně národnost, se svedly značné politické boje. Nakonec byla určena jako „kmenová příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk“. I tentokrát se ke sčítání použila americká technologie. Šlo o jednodušší a rychlejší stroje na děrné štítky vymyšlené Jamesem Powersem, bývalým zaměstnancem Hermana Holleritha.

Státní statistický úřad tehdy nakoupil 26 dírkovacích strojů, dalších 10 třídících a k nim dva tabulátory. Vybavení přišlo asi na tři a půl milionu tehdejších korun. „Údaje každého z 13,6 milionu obyvatel ČSR byly tehdy převedeny na samostatný štítek,“ dočteme se v archivu úřadu.

Komunisté výsledky tajili

Ve 20. století se nekonalo jediné sčítání: to, které mělo proběhnout v roce 1940. Asi by se dalo připravit i po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, ale podle materiálů Českého statistického úřadu nechtěli tehdejší demografové a politici poskytnout Němcům spolehlivé informace o výkonu hospodářství. První poválečný cenzus se uskutečnil až v roce 1950. Naposledy se v něm sčítalo podle místa pobytu, ne podle trvalého bydliště. Propagátorem akce byl herec Jan Werich. Výsledky se však veřejnost mohla dozvědět až v roce 1962. Ne že by tak dlouho trvalo je připravit, ale Komunistická strana Československa je zprvu považovala za neveřejné a teprve po 12 letech se rozhodla pro odtajnění.

Od 60. let se sčítání obyvatel propojilo se sčítáním domů a bytů, začaly se evidovat domácnosti nebo pohyb mezi okresy kvůli dojíždění do zaměstnání. V 70. letech se začala statistika zpracovávat s využitím rodných čísel a poprvé se stát zajímal o vybavení domácností spotřebiči. O zpracování dat za rok 1970 se postaral největší sálový počítač v Československu, americký přístroj CDC 3300. Dokázal vykonat až milion operací za sekundu.

Experti z pražského spolku naučí Čechy rozumět umělé inteligenci. Zapojí se Sara Polak i Google

Souběžně se sčítáním v roce 1980 byl založen centrální registr obyvatel – kromě sčítacích archů tak všichni obdrželi ještě registrační lístek. „Mimořádná byla při sčítání 1980 oblast zpracování. Federálnímu statistickému úřadu se podařilo získat z USA jeden z nejvýkonnějších sálových počítačů své doby (CYBER 180), díky němuž se výrazně zrychlila nejen doba zpracování, ale i publikování výsledků. Výsledky sčítání se vydaly nejen v tištěné podobě, ale také na mikrofiších,“ podotýká Český statistický úřad.

V roce 1991 přibyla po společenských změnách otázka na náboženské vyznání, obyvatelstvo se také mohlo přihlásit k moravské a slezské národnosti. Začalo se sledovat soukromé podnikání. Od roku 2001 se cenzus čím dál víc snaží spoléhat na elektronická data a vyřazovat z formulářů údaje, která stát může zjistit jinak. Letos se tak všichni můžeme sečíst třeba s využitím mobilní aplikace.