Živelní pohromy v akci

Navzdory negativním zkušenostem pojišťovny nezaznamenaly růst zájmu o nové smlouvy

Prognózy klimatologů se potvrzují. V České republice se stále častěji objevují extrémní projevy počasí, jako jsou povodně, přívalové deště či bleskové bouřky, a zanechávají po sobě spoušť i v okolí dříve klidného malého potoka. Pojišťovny však zatím nezaznamenaly zvýšený zájem o nové smlouvy. Ani negativní zkušenosti z minulých let dostatečně nemotivovaly k přehodnocení rizik v důsledku ekonomicky stále nákladnějších živelních pohrom.

Rozdílný přístup

Z průzkumu AISA, který si objednala Česká pojišťovna po povodni v roce 1997, vyplynulo, že z více než dvou tisíc respondentů uzavřela nové pojištění pouze tři procenta. Toto překvapivé zjištění se týká především občanů, kteří sice již byli vyplaveni, ale nepojistili se, protože „taková velká voda přijde jen jednou za život“. Pokud se rozhodnou pojistit se, bývá jejich očekávání jen málokdy naplněno. Koupí si totiž nejlevnější pojištění, aniž by zjišťovali, co si pojistili. Klauzule o dvacetileté vodě v pojistné smlouvě má patřičné důsledky. Přitom pojišťovny v současné době nabízejí solidní a komplexní pojištění fyzických osob, které bezpečně funguje v případě způsobené škody.
Průmyslové podniky, jejichž pojistné zájmy spravují makléři, většinou pojištění proti katastrofickým rizikům uzavírají. Ani současná hospodářská krize nezpůsobila, že by manažeři toto krytí vypovídali. Toto pojištění je většinou funkční a poškození jsou bez průtahů odškodňováni.

Fakta

O ekonomickém dopadu letošních povodní hovoří fakta. Pojišťovny odhadují, že celkový počet pojistných událostí přesáhne sedmnáct tisíc a souhrnná výše škod bude přes dvě miliardy korun. Přitom odhad celkových škod by mohl být vyšší než sedm miliard korun. Tyto údaje ukazují, že většinu škod (zhruba 75 procent) nepokrývá pojištění a jejich úhrada půjde z velké části na vrub veřejných financí.
Pro srovnání, v roce 1997 bylo pojištěno pouze patnáct procent škod z celkových 62,6 miliardy korun. Záplavy tenkrát zasáhly převážně venkov a velká část škod byla většinou na zemědělských plodinách, na jejichž pojištění tehdy neměl pojistný trh ujasněnou koncepci. V roce 2002 narostl podíl pojištěných škod v důsledku zásahu hospodářsko-geograficky odlišného území, zejména velkých měst, Prahy a jejího okolí, na 50 procent z celkové hodnoty 73 miliard korun.
Letošní povodně jsou sice hodnocené jako třetí nejtragičtější v novodobé historii ČR, ale byly pouze lokální a nesrovnatelně menší než v roce 2002. Zasáhly jen málo průmyslových podniků, v nichž je škoda z důvodu komplexního rozsahu pojištění vždy vyšší. Po roce 2002 byly také pro průmyslové podniky nastaveny maximální limity plnění pro riziko záplavy a povodně na sto až 150 milionů korun, což je v současnosti dodržováno. Největší ztráty letos vznikly na infrastruktuře, silnicích, vodních stavbách, mostech, rybnících a půdních fondech, které se většinou nepojišťují, neboť pojistné by bylo astronomicky vysoké.

Změna smluv

Po povodních v roce 2002, kdy většinu pojištěných škod nesli zahraniční zajistitelé, byly změněny zajistné smlouvy pojišťoven. V průměru se zvýšil jejich vrub, tedy vyšší podíl domácích pojišťoven na výplatách škod z katastrofických rizik. Obecně lze říct, že se různí podmínky jednotlivých pojišťoven a že zajišťovny pokrývají víc než 50 procent letošních vyplacených škod. Protože jde o relativně malou živelní škodu, lze předpokládat, že v zajistných smlouvách pro rok 2010 významné změny nenastanou.
Od roku 2003 většina pojišťoven využívá pro kalkulaci cen pojištění povodňové mapy. Impulzem pro jejich vytvoření byly zlomové zkušenosti z moravských povodní v roce 1997. Tento systém mapování potenciálního ohrožení povodní se stále zdokonaluje. Je možné, že nastane úprava a větší selekce, popřípadě zdražení rizik tam, kde skutečně hrozí – především u staveb a novostaveb v záplavových oblastech. Některé nemovitosti se stanou nepojistitelnými stejně jako v jiných evropských zemích. Jak si lze nejlépe ochránit majetek?

Ochrana majetku

Za prvé je třeba zjistit, zda je nemovitost pojištěná na „novou cenu“. Za druhé, pokud si chce někdo pojistit i ostatní stavby (oplocení, garáž, zahradu a tak dále), musí se ujistit, zda je má v pojistné smlouvě uvedené. Za třetí je třeba si nechat sdělit výši spoluúčasti pro riziko „záplava, povodeň“. Standardně je vyšší než u ostatních živelních rizik. Za čtvrté je nutné důkladně zjistit uzavíraný rozsah živelního pojištění. Je vhodné uzavřít živelní pojištění na všechna rizika, takzvaný sdružený živel. Za páté je třeba zjistit, zda bude pojišťovna v případě vzniku škody hradit náklady spojené například s vysoušením.
Při hlášení pojistné události stačí telefon a rodné číslo nebo datum narození toho, na koho je smlouva uzavřena. Je třeba pořídit si vlastní fotodokumentaci či videozáznam vzniklých škod. Jakmile pomine ohrožení, lze začít odstraňovat následky.

Box:
Úloha zajišťoven

Úlohou zajišťoven je pojistit pojišťovny na rizika, která přijímají do pojištění. Zajistné smlouvy, uzavírané každoročně, jsou komplikované a v zásadě rozvrstvené dle druhů pojištění. Zvláštním druhem zajistného krytí je zajištění katastrofických živelních rizik, při nichž se zajistitel podílí na škodách většinou až od jejich určité naakumulované hodnoty.