Roční obrat okolo čtvrt miliardy korun, významní klienti z celého světa, čtyři pobočky na Moravě a zhruba 160 zaměstnanců. Tak vypadají některé statistiky české společnosti Edhouse, která se zaměřuje na vývoj softwaru na zakázku. Firma působí především v oblastech robotiky a technologických procesů, věnuje se ale rovněž vývoji platforem pro řízení výrobních provozů a linek.
Zakladatel a spolumajitel Edhousu Radoslav Slovák s programováním začal už v deseti letech. A protože jej tato oblast baví, zůstal u ní dodnes. Po vystudování technického oboru spolu se švagrem Pavlem Stržínkem založil firmu, která se postupem času začala stále více specializovat právě na vývoj softwaru. A ač má dnes jeho podnik v tomto oboru velmi bohaté zkušenosti, začátky rozhodně jednoduché nebyly.
„Když se na to dívám zpětně, musím říct, že jsme měli velké štěstí. Byli jsme dva programátoři bez jakýchkoli podnikatelských zkušeností, a přesto se nám podařilo získat první zakázky a přežít. Bylo to pro nás opravdu náročné, protože jsme se museli naučit řadu nových věcí – jak dělat obchod, jak nabírat lidi, jak řídit firmu. Nakonec se nám to ale podařilo a uspěli jsme,“ shrnul pro Euro.cz Slovák, který Edhouse založil před devatenácti lety.
Důležitým úspěchem byla pro firmu mimo jiné skutečnost, že jejím prvním významným zákazníkem se stala americká společnost Thermo Fisher Scientific, která působí v mnoha odvětvích od farmacie až po vědecké přístroje. Edhouse konkrétně spolupracuje s její divizí vyrábějící elektronové mikroskopy. „Na tento projekt jsme hrdí asi nejvíce. Ve Zlíně máme vlastní laboratoř s mnoha prototypy mikroskopů a vyvíjíme software, který je přímo součástí mikroskopů,“ popsal Slovák.
Seznam klientů moravské společnosti je pochopitelně mnohem delší, přičemž figuruje na něm třeba i francouzská firma Saint-Gobain, která existuje už od 17. století a je kotovaná na pařížské burze. Svému dlouholetému zákazníkovi Slovák a spol. poskytují software pro řízení sklářských pecí, což dle slov samotného zakladatele potvrzuje, že ve Zlíně vyvíjejí špičkové produkty schopné blýsknout se i v celosvětové konkurenci.
Dalším ze zajímavých jmen, která na onom seznamu vyčnívají, je například společnost NCR. Ta se pro změnu zabývá výrobou bankomatů a pokladních systémů: „Ve zlínském Baťově muzeu je stará pokladna s kličkou a nápisem National Cash Register, což je právě historický předchůdce dnešního NCR. To je opravdu hezká náhoda.“
Zajímavá práce je i v regionech
Velkou výzvou pro celé IT odvětví je v současnosti hledání nových šikovných zaměstnanců, kterých je na pracovním trhu velký nedostatek. Edhouse se proto na tuto oblast intenzivně zaměřuje, nové zaměstnance se snaží získávat třeba i díky spolupráci se středními a vysokými školami.
„Letos jsme uspořádali exkurze pro čtrnáct škol, hlavně průmyslovek a gymnázií s technickým zaměřením, kde se studenti učí programovat. Našim cílem je žákům ukázat, že zajímavou práci mohou najít i ve Zlínském nebo Olomouckém kraji a nemusí se kvůli tomu stěhovat do Prahy. Doufám přitom, že když studenty zaujmeme už na střední škole, po absolvování univerzity se k nám vrátí,“ přiblížil strategii Slovák.
Kromě středoškoláků zlínská firma spolupracuje i se studenty škol vysokých, a to formou letních placených praxí, o které je velký zájem. Podle zakladatele Edhousu za tím stojí také fakt, že stážisté nemají za úkol rutinní činnosti jako vaření kávy či úklid ve skladu, ale pracují přímo na reálných zakázkách a stávají se plnohodnotnou součástí týmu. Pokud jsou navíc obě strany s takovou spoluprací spokojeny, student ve firmě často zůstává natrvalo.
Na 160 robotů do českých škol
Zájem o vzdělávání a mladé lidi v Edhousu dalece přesahuje pouhé exkurze a stáže. Slovákovi byla tato oblast blízká dlouhodobě, a tak se v roce 2019 rozhodl, že ve firmě zorganizují vzdělávací program Edison do škol pro pedagogy druhého stupně základních škol. Jeho školících workshopů se od té doby zúčastnilo už asi 260 učitelů informatiky ze Zlínského a Olomouckého kraje.
„Naše školení probíhají formou celodenních workshopů, během nichž učitelé získají praktickou zkušenost s konkrétní robotickou platformou. Kromě toho ale rovněž obdrží metodiku, jak robota využít ve výuce, jak hodiny vést a na co si dát pozor. A aby mohli získané zkušenosti využívat i po skončení workshopu, darovali jsme českým školám už zhruba 160 robotů. Sice nevím, jestli je skutečně využívají v praxi, v poslední době ale ze strany ministerstva školství tlak na zapojení podobných technologií do výuky sílí. Doufám, že i díky tomu roboti nekončí ve skříních,“ řekl Slovák.
Školy by měly více spolupracovat
Díky svému zájmu o výuku informatiky Slovák v posledních letech vnímá, jak se jednotlivé školní hodiny postupně proměňují. Zatímco dříve se žáci učili hlavně základní uživatelské dovednosti, tedy jak psát texty, tabulky nebo prezentace, dnes se už ministerstvo snaží, aby uměli i programovat. Problémem ale zůstává, že učitelé často nevědí, co přesně, a hlavně jak mají v hodinách probírat. Někteří pedagogové si sice informace dohledají sami, pro učitele bez technického zázemí to ovšem může být velmi náročné.
Navzdory všemu právě zmíněnému je Slovák přesvědčen, že učit děti programovat už na škole je rozhodně krok správným směrem: „Je to jako s výtvarnou výchovou – taky ji mají všechny děti, ačkoliv se neočekává, že se z nich stanou malíři. Je ale určitě dobré, že se s daným oborem alespoň trochu seznámí. Stejně tak by si každé dítě mělo zkusit základy programování, pochopit, v čem spočívá, a pak se rozhodnout, jestli se tím chce zabývat i do budoucna.“
Ke zvýšení kvality českého školství by mohlo přispět také větší zapojení odborníků s praktickými zkušenostmi do výuky. I Slovák ostatně působí na střední škole, kde se dělí o hodiny informatiky s kolegyní, která učí studenty znalosti potřebné ke zvládnutí maturitní zkoušky. On jim naopak ukazuje, jak vypadá vývoj softwaru ve firmách, tedy jak se v nich programuje, jak fungují různé projekty a co všechno práce vývojáře obnáší. Právě takovéto propojení teorie a praxe je podle něj pro studenty prospěšné.
Kterou z dalších věcí by na českém školství změnil? Tak například velkou rivalitu a z ní pramenící malou propojenost mezi jednotlivými školami. „Učitelé odborných předmětů se často neznají a nesdílí mezi sebou zkušenosti ani kvalitní výukové materiály. To by se podle mě mělo změnit, jelikož co nejkvalitnější vzdělávání je klíčové pro budoucnost celé naší společnosti. Ostatně i v komerční sféře je běžné potkávat se na konferencích, sdílet know-how a postupy,“ zmínil Slovák.
České firmy musejí konkurovat kvalitou
Zásadním tématem, které se v současnosti napříč mnoha českými i zahraničními firmami řeší, je konkurenceschopnost Evropy v porovnání s ostatními velmocemi. Slovák zdůrazňuje, že v tomto ohledu by předností tuzemských firem měla být co nejvyšší odbornost a kvalita odvedené práce. Češi už totiž dávno nejsou nejlevnější, a proto musejí konkurovat právě kvalitou, která odpovídá nejvyšším standardům.
Další věcí, na níž by tuzemské podniky měly zapracovat, je schopnost „prodat sebe sama“. Češi se totiž obvykle neradi chlubí a působí spíše skromně, což je v byznysu na škodu: „Musíme víc ukazovat, co umíme, být sebevědomější a odvážnější. I my v Edhousu se prezentujeme referencemi na našem webu a aktivně se účastníme konferencí a oborových akcí, kde se setkáváme se zákazníky osobně. Fyzický kontakt je totiž v tomto oboru stále velmi důležitý.“
Umělá inteligence je pomocník, nikoliv náhrada lidí
V souvislosti s debatami o konkurenceschopnosti Evropy považuje Slovák za nejvíce znepokojující skutečnost, že evropské státy aktuálně nevlastní žádné klíčové technologie a spoléhají se téměř výhradně na produkty vzniklé v USA. Což může být nebezpečné, a to zvláště při zohlednění současného chování Spojených států. Evropa by podle něj měla investovat více peněz do vlastních bezpečnostních technologií, cloudových řešení nebo komunikačních platforem, což se ale zatím příliš neděje.
Závislost na USA je velkým problémem i v aktuálně rychle rostoucím odvětví umělé inteligence (AI). „Veřejnost je nyní z AI nadšená a má pocit, že vyřeší velkou část našich problémů. Podle mě je ale nutné klást si otázky, odkud tyto technologie pochází a kdo za nimi stojí. Lidé by tedy měli mnohem více přemýšlet o tom, kde a komu svěřují svá data a kdo k nim může mít přístup,“ upozornil Slovák.
Zmíněný rozmach umělé inteligence se přirozeně dotýká rovněž samotného fungování jeho společnosti. AI zde aktivně sledují a využívají, například k urychlení a zefektivnění vývoje softwaru pomocí takzvaných AI asistentů, kteří usnadňují rutinní úkony. Slovák však podotýká, že klíčová zůstává schopnost pochopit, jaký problém zákazník skutečně řeší, což zatím zvládne jen člověk. Tedy řečeno jinak, on sám umělou inteligenci vnímá především coby pomocný nástroj, nikoliv jako věc, která by měla lidi nahradit.
Co se týče budoucích plánů samotného Edhousu, cílem je dosavadní služby nejen nadále zlepšovat, nýbrž postupně k nim přidávat i další. „Dnes celý náš byznys stojí na poskytování služeb v oblasti vývoje softwaru. V příštích pěti letech ale chceme část příjmů postavit na vlastních produktech – ať už formou prodeje licencí nebo know-how. Proto teď investujeme do vývoje vlastních řešení a projektů, které bychom rádi přetavili v hotové produkty. Cílem je, aby jednotky až desítky procent našeho obratu pocházely z tohoto segmentu,“ uzavřel Slovák.
