Menu Zavřít

Z továren zpět na pole. Desítky milionů Indů začaly pracovat v zemědělském sektoru, tamní fabriky kvůli tomu nestíhají

8. 1. 2024
Doba čtení: 4 minuty
Autor: Depositphotos
  • V indickém zemědělském sektoru v současnosti pracuje o 60 milionů lidí více než před čtyřmi roky
  • Může za to především rozsáhlý potravinový program tamní vlády, který zvýšil výkupní ceny rýže a pšenice
  • Podle analytiků ale situace představuje závažný problém pro rozvoj indické ekonomiky. Velké části továren totiž v současnosti chybí zaměstnanci

Začátek pandemie covidu způsobil po celém světě rozsáhlé lockdowny, kvůli nimž bylo na čas uzavřeno mnoho továren. Tato situace se nevyhnula ani Indii, kde se miliony lidí vrátily z obřích průmyslových metropolí domů na venkov. Ekonomové očekávali, že po skončení proticovidových opatření se pracovníci vydají zpět do měst. V plné míře k tomu ale rozhodně nedošlo a stále více obyvatel naopak nachází novou práci v zemědělském sektoru.

Překvapivý vývoj dokládají nejnovější data. Podle nich se počet indických dělníků pracujících v zemědělství za poslední čtyři roky rozrostl o přibližně 60 milionů. Tento trend navíc pokračoval také loni, kdy už byla všechna covidová omezení zrušena. I přesto ale v zemědělství začalo pracovat dalších 13 milionů lidí.

Současná situace přitom představuje stále větší problém pro indické továrny. Ty totiž nemají dostatek zaměstnanců, což ohrožuje jejich činnost. „Tento vývoj je opravdu katastrofální, protože miliony lidí se vrací zpět k zemědělství. Jde tedy o úplné popření rozsáhlých strukturálních změn, k nimž v naší ekonomice v minulých letech docházelo,“ řekl listu The Wall Street Journal indický ekonom Santóš Méhrotra.

Zemědělství je atraktivnější

Podle odborníků stojí za současným děním především kroky indického premiéra Nárendry Módího. Ten během pandemie zavedl takzvaný národní program potravinového blahobytu, v důsledku kterého stát začal dávat pět kilo rýže nebo pšenice měsíčně všem svým obyvatelům, kteří byli postiženi lockdowny či karanténou. Počet příjemců těchto plodin se v jednu dobu vyšplhal až na 800 milionů lidí.

Na světě je nedostatek rýže. Úrodu zničily záplavy a monzunové deště, vliv měla i válka na Ukrajině
Přečtěte si také:

Na světě je nedostatek rýže. Úrodu zničily záplavy a monzunové deště, vliv měla i válka na Ukrajině

Program ale nebyl zrušen ani po skončení covidových omezení a i v současnosti díky němu stále získávají potraviny stovky milionů Indů. Před blížícími se celostátními volbami navíc vláda prohlásila, že opatření zůstane v platnosti minimálně do roku 2029. 

Podle ekonomů přitom právě tento program představuje jeden z hlavních důvodů, proč stále více lidí pracuje v zemědělství. Vláda se totiž zavázala, že rýži a pšenici bude nakupovat za cenu, která pokryje výdaje na její vypěstování. Tato částka je ovšem často vyšší než běžná tržní cena, což celý zemědělský sektor do velké míry zatraktivnilo a díky čemuž si jsou lidé schopni zajisti podobný příjem, jaký jim dříve nabízela jen práce v továrnách.

Ve fabrice jen tři tisíce měsíčně

Pro mnohé podnikatele z průmyslového sektoru celá situace představuje zásadní problém. Třeba generální ředitel Porwal Auto Components Dévendra Džain ještě před pandemií zaměstnával zhruba tisíc svářečů, lakýrníků a dalších kvalifikovaných pracovníků. Nyní ale v jeho firmě pracuje pouze 700 lidí, takže má velké potíže s dokončením nasmlouvaných objednávek. „Na trhu nejsou téměř žádní pracovníci, kvůli čemuž je velmi obtížné dosáhnout plné produkce,“ uvedl Džain.

Velmi podobně současný stav vnímá i podnikatel Mahéš Chátrí, jehož továrna se zabývá výrobou kartonových krabic. Dříve zaměstnával 55 lidí, dnes už u něj pracuje pouze 38 dělníků, a to navzdory tomu, že jim zdarma poskytuje ubytování. „Lidé zkrátka dávají přednost tomu, aby byli chudí ve svých vesnicích, než aby byli chudí ve městech,“ shrnul Chátrí.

Světová populace stárne. Do roku 2050 bude v Indii žít více seniorů než dětí, v Česku je to už teď každý pátý
Přečtěte si také:

Světová populace stárne. Do roku 2050 bude v Indii žít více seniorů než dětí, v Česku je to už teď každý pátý

Jeho vyjádření každopádně zmiňuje další zásadní důvod, proč už práce v průmyslu není pro Indy tak atraktivní. Podle nejnovějších údajů si totiž tovární dělníci v chudších státech měsíčně vydělají pouhých 12 tisíc rupií, což je zhruba 3300 korun.

Vládní potravinový program v kombinaci s dalšími menšími příjmy přitom lidem zajistí jen o něco nižší sumu, navíc mohou zůstat se svou rodinou a nemusí platit mnohdy drahé ubytování v městech. Ba co víc, kromě toho mají i jistotu práce, protože program má trvat ještě pět let. Majitelé továren jsou si toho vědomi, tvrdí ale, že pokud by svým dělníkům zaplatili více, už by na současném trhu nebyli konkurenceschopní.

Nedostatek pracovníků ohrožuje rozvoj země

Ačkoliv jsou lidé s návratem do zemědělství převážně spokojeni, pro indickou ekonomiku by to z dlouhodobého hlediska mohlo znamenat zásadní problém. Módího vláda se totiž zároveň snaží přilákat do země zahraniční investory a přimět je k tomu, aby v zemi založili své továrny. Nedostatek lidí v průmyslovém sektoru ovšem může tyto plány ohrozit.

CONTENT24

Analytici se navíc dlouho domnívali, že se v Indii zopakuje scénář, který se před lety odehrál v sousední Číně. Prudký rozvoj tamní ekonomiky totiž odstartovalo právě to, že velká část obyvatel našla práci v rostoucím odvětví průmyslu. Díky tomu si takoví lidé výrazně finančně polepšili, což vedlo ke zvýšení jejich životní úrovně, vyšší spotřebě a následně také k celkovému rozvoji země.

Indická ekonomika roste rekordně rychle. HDP země se i přes silnou inflaci zvýšilo téměř o osm procent
Přečtěte si také:

Indická ekonomika roste rekordně rychle. HDP země se i přes silnou inflaci zvýšilo téměř o osm procent

Jinými slovy, ekonomové doufali, že bohatnoucí Indové budou představovat silný motor pro globální hospodářský růst, který do velké míry nahradí částečně upadající poptávku v Číně. Pokud ale velká část z nich zůstane zaměstnána v nízkopříjmovém zemědělství, pak se takový scénář pravděpodobně nevyplní.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).