Také účetní v Česku postupně končí s manuálním zpracováním faktur, jak potvrzují aktuální data průzkumu agentury Ipsos mezi 300 středními a velkými podniky s více než 50 zaměstnanci. Podle něj už více než polovina firem proces jejich schvalování zautomatizovala a téměř 40 procent přešlo na digitální vytěžování dat.
Zpracováváte u vás ve firmě faktury stále ještě ručně?
„Spolehlivá digitalizace účetnictví už dávno není jen o přenosu dat do počítače. Jde o komplexní automatizaci, která propojuje vytěžování pomocí AI, přesné predikce zaúčtování a chytré schvalovací procesy do jednoho celku. Právě tento ucelený přístup zbaví firmu chaosu a dá vedení absolutní kontrolu nad výdaji na denní bázi. To je ale jen začátek,“ uvádí Robert Soudný, šéf českého startupu wflow, který vyvíjí cloudovou aplikaci pro automatizaci správy účetních dokumentů.
Z přepisovačů se stávají analytici a stratégové
Nutno zdůraznit, že automatizace pracovní pozice v účetnictví neruší, jak se mnozí obávají. Ke snížení počtu míst v oboru ji využilo jen 12 procent firem. Naopak tři pětiny respondentů potvrzují, že role účetních se díky digitalizaci posouvá k práci s vyšší přidanou hodnotou, respektive ke strategickým úkolům, jako je controlling a finanční plánování.
Že účetní profese patří mezi stabilní a dlouhodobě žádané, ukazují i data Úřadu práce ČR. Stabilně roste také jejich ohodnocení a nástupní mzdy, potvrzuje datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
„Mezi roky 2024 a 2026 se nástupní odměna finančních účetních zvýšila zhruba o devět procent z 41 290 korun na 45 128 korun. Souvisí to s trvalou poptávkou po lidech, kteří zvládnou nejen rutinní účetní agendu, ale i reporting, práci s moderními systémy a interpretaci dat,“ říká Španěl pro Euro.cz s tím, že poptávku po kvalifikovaných účetních drží i odpovědnost za správnost mezd a orientaci v častých změnách předpisů. I proto se rekvalifikace dnes soustředí na rozvoj digitálních dovedností a práci s moderními systémy a daty, nikoliv na odchod z oboru.
Konec schvalovacího maratonu a častých chyb
Co je podle zmíněného výzkumu největší slabinou českých firem? Výsledky ukazují především na neefektivní kontrolu výdajů. Schvalovací kolečko jedné faktury ve více než polovině podniků trvá dva až čtyři pracovní dny, v pětině podniků dokonce pět a více. A pouhá čtvrtina šéfů má k dispozici finanční data v reálném čase nebo na denní bázi.
To vše v době, kdy lze úkony jednotlivých schvalovatelů s pomocí digitálních nástrojů zkrátit z průměrných pěti minut na méně než jednu. Navíc platí, že automatizace dokáže pokrýt celý životní cyklus dokumentu – od příjmu přes vytěžení dat, pokud není k dispozici faktura v elektronickém formátu, predikci zaúčtování až po schvalování a export do účetního softwaru. Což teoreticky může omezit manuální práci i o 80 procent a zároveň snížit chybovost.
Ani tím ovšem potenciál automatizačních systémů nekončí. Velká očekávání odborníci vkládají rovněž do umělé inteligence, která se stane jakýmsi finančním kopilotem. „Bude sama detekovat rizikové transakce, hlídat auditní stopu a pomáhat s analýzou finančního zdraví podniku,“ předpovídá Soudný.
Úspory v řádu dnů a statisíců
Že má digitalizace smysl, si řada tuzemských podniků ověřila na vlastní kůži. Téměř polovina respondentů hlásí, že se jim díky automatizaci snížily provozní náklady a výrazně zrychlilo zpracování účetní závěrky. Právě úsporu času vnímají jako největší benefit více než tři pětiny účastníků výše zmíněného průzkumu.
„U firem, které zpracovávají stovky nebo tisíce faktur měsíčně, se mohou úspory pohybovat v řádu statisíců korun ročně i více. Nejrychleji přitom vidí přínosy středně velké firmy – mají už dostatečný objem dokladů, ale zároveň jsou stále dost flexibilní na rychlou změnu procesů,“ doplňuje pro naši redakci Soudný s tím, že třeba u externích účetních kanceláří to často zároveň znamená možnost obsloužit více klientů.
A přidává i konkrétní měřitelné příklady z případových studií. Třeba advokátní kancelář Arrows díky implementaci nástrojů od wflow zkrátila celý proces o 12 dní. V Shoptetu, kde se zabývají poskytováním řešení pro snadný provoz internetových obchodů, ušetřili zásluhou digitalizace dva z pěti pracovních dnů, přičemž úspora na jednu fakturu činí dokonce 12 minut. A podobná čísla hlásí rovněž výrobce čokolády Lindt, kterému se podařilo pošetřit 2,5 týdne práce měsíčně. Přesnost vytěžování dat v jeho případě dosahuje 98 procent, což zásadně omezuje nutnost ručních oprav.
Dle Soudného v Česku aktuálně působí zhruba 70 tisíc účetních, přičemž rutinní úkony jim zabírají až dvě třetiny jejich času. Tedy jinými slovy, potenciál pro ještě rychlejší zavádění těchto automatizačních a digitalizačních systémů, navíc obohacených o prvky umělé inteligence, je obrovský – tím spíš když nová evropská reforma DPH v digitálním věku (ViDA) učiní od roku 2030 e-fakturaci povinnou.
