V Česku se ztrácí a kradou důkazy, tvrdí Zadeh

V mojí kauze fatálně selhali policisté, státní zástupci i soudci, tvrdí perský byznysmen Shahram Abdullah Zadeh.

Shahram Zadeh zaplatil nejvyšší kauci v historii Česka, aby se dostal z vazby, v níž strávil dva roky. Policie ho označila za organizátora dvoumiliardového podvodu s DPH při obchodu s pohonnými hmotami. Zadeh tvrdí, že byl pouhým investorem. Poukazuje na řadu nepravd a nezákonností, kterých se na něm údajně dopustili vyšetřovatelé i představitelé české justice.

V 90. letech jste v Česku studoval a drobně podnikal. Potom jste se vrátil do Spojených arabských emirátů a podnikal v developmentu. V roce 2009 jste ovšem přijel zase do Česka a pět let nato vás policie zatkla a obvinila z organizátorství podvodu. Jak jste se dostal k pohonným hmotám?

Oslovil mě izraelský investor Ronen Nadav a 30procentní akcionář společností Ecoll a Synex Petr Pfeifer, jestli bych nepůjčil peníze na obchod s pohonnými hmotami. Představili mi úspěšnou firmu, která měla dodavatele z EU a mnoho odběratelů v České republice. V roce 2012 jsem před investicí do rakouské společnosti Synex udělal due diligence. O nízkém riziku mě přesvědčilo, že obchodovali denně, znali trh. Viděl jsem v tom možnost vyššího výnosu, než nabízejí banky. Dostával jsem fixně deset procent ročně, v realitách bych dostal osm až devět procent.

Kolik jste investoval?

Koncem května 2012 jsem půjčil Synexu dva a půl milionu eur. Ve struktuře společnosti – a to je klíčová věc – kterou policie nevnímá, jsem nikdy nic neměnil, neměl jsem žádnou pravomoc. Já jsem dostával měsíčně jen ten fixovaný úrok, ani o korunu více, ani o korunu méně.

Skutečně jste do chodu firem nezasahoval? Policie tvrdí pravý opak.

Ve smlouvě o půjčce byla možnost kontroly účetnictví, ale moc často jsem tam nechodil. Až z policejních odposlechů jsem se dozvěděl, že management společnosti mne nechtěl nikam pouštět, abych je prý „nebuzeroval“ a dle jejich slov nezasahoval do věcí, kterým nerozumím. Za tímto účelem dokonce zajišťovali úvěr u banky, aby mi půjčku splatili.

Kdo tedy firmu skutečně řídil?

Obchodní záležitosti řídili Petr Pfeifer a Daniel Rudzan. Finanční věci pak vedla Eliška Coufalová a Milena Pfeifer, manželka Petra Pfeifera. Z vrcholného managementu jenom Petr Pfeifer není obviněný, ačkoli se k trestné činnosti dokonce přiznal.

Odposlechy jednoznačně potvrzují, že já jsem neměl žádnou rozhodovací roli, naopak vše bylo řízeno managementem. Chci zdůraznit, že v době mého seznámení s managementem a poskytnutí půjčky společnost, jejímž akcionářem byl Petr Pfeifer, měla být dle obžaloby už nejméně několik měsíců zapojena do trestné činnosti, která je kladena za vinu mně jako zosnovateli.

Tvrdíte, že jste nevinný. Kdo tedy podle vás podvody organizoval?

Paradoxní na celém obvinění je, že jsem do kanceláře společnosti přišel poprvé v březnu 2013, tedy téměř rok po daňovém úniku, který jsem měl podle policie a státního zastupitelství zosnovat a řídit.

Policie v celém případu staví pouze na svědectví Pfeifera, od kterého se celé vyšetřování odvíjí. Přitom on sám se k trestné činnosti na počátku doznal, a za organizátora jej dokonce i v červnu 2013 označil státní zástupce Aleš Sosík. Během trestního řízení pak Pfeifer účelově lhal, aby minimalizoval svou úlohu v řízení společnosti.

Původně, když na mě byla uvalena vazba, přiznal, že mi jeho jiná společnost dluží a že chce dluh zaplatit, což samozřejmě nikdy neučinil. Když jsem tedy podal žalobu, už tvrdil, že smlouva o půjčce je zfalšovaná a nic mi nedluží. Nejprve jako svědek pod přísahou dluh přiznal, následně tvrdil pravý opak. Pravomocný rozsudek ale potvrdil, že Pfeifer je můj dlužník a účelově lhal.

Chcete říct, že vás drželi ve vazbě na základě lži?

Ano, drželi mě ve vazbě dva roky na základě svědectví člověka, který byl soudem usvědčen ze lži kvůli šesti milionům, které mi dluží. Nejprve považovala policie Pfeifera za organizátora trestné činnosti, potom mu jako odměnu za křivé svědectví nabídla beztrestnost a následně odstranila ze spisu veškeré důkazy svědčící o vině Pfeifera, podepsané přímo státním zástupcem. Mohli mu přece navrhnout status spolupracujícího obviněného.

Proč policie a státní zástupce následně odstranili ze spisu své vlastní závěry a podpůrné důkazy o úloze Pfeifera jako organizátora Máte pro to nějaké racionální vysvětlení

Nejsem policista, ani žalobce... ale je to, řekněme, neobvyklé. Tvrdíte, že ze spisu mizely důležité dokumenty, které?

V normální zemi by policisté a státní zástupci, kteří kradou důkazy ze spisu, měli být stíháni. Policie vytvořila falešný úřední záznam z června 2014, který státní zástupce Sosík tajně předložil znojemské soudkyni Kateřině Kaflové, která na jeho základě prodloužila moji vazbu, čímž se zapojila do organizovaného zneužívání pravomoci v justici.

Z falešného úředního záznamu plynulo, že jsem měl dát údajně pokyn, aby mi byly vyplaceny peníze v hotovosti, a jmenovali osobu J. B., která to měla provést.

V červenci 2014 ale dotyčný vypověděl, že nic takového není pravda. Úřední záznam byl přesto v srpnu 2014 předložen soudkyni Kaflové a ta mou vazbu nezákonně prodloužila. Výslech svědka, v němž vše vyvracel, jí samozřejmě předložen nebyl.

A soudkyně vazbu prodloužila. Upozorňovali jste ji na to?

My jsme o tom záznamu tehdy nevěděli, v září 2014 kvůli stížnosti na vazbu odešel celý spis na Krajský soud v Brně a moje obhájkyně ho objevila až tam. Mezitím však Krajský soud v Brně bez mé přítomnosti prodloužení vazby potvrdil. V lednu 2015, kdy jsme měli přístup do spisu, jsme zjistili, že onen úřední záznam použitý pro vazební rozhodnutí ani výslech, který ho vyvracel, už ve spisu nejsou.

Týden poté, co jsme na odstraňování důkazů ze spisu upozornili policii, najednou přijel podplukovník Malý z protikorupční policie na znojemský soud a odvezl si 24 šanonů spisu. Když jsme se po podání obžaloby v dubnu 2015 ptali, kde jsou důkazy pro prodloužení mojí vazby, nedostali jsme od soudce Krajského soudu v Brně Aleše Novotného žádnou odpověď. Jak jsme navíc zjistili, sám státní zástupce Sosík si ještě před prostudováním spisu z něj odebral 15 jiných šanonů, které byly pojmenovány Koncept číslo 2. Ale trestní řád nezná žádný Koncept číslo 2, spis je spis a ten má zůstat kompletní. Dodnes vůbec nevíme, co všechno těch 39 šanonů obsahovalo.

Nestandardně působí i okolnosti vašeho propuštění z vazby, nebývale vysoká kauce a vaše okamžité zatčení po prvním propuštění. Jak to vlastně bylo s tím zatykačem, kvůli kterému jste byl po složení kauce zatčen?

Soudce Novotný vytvořil pro českou justici evropský rekord v průtazích a nečinnosti, když opakovaně více než pětinásobně překročil lhůtu k vyhotovení rozhodnutí, opakovaně nezákonně prodloužil mou vazbu. Nejdříve v dubnu 2015 připustil možnost kauce, ale žádnou nestanovil, protože neměl čas vyslechnout složitele. Čekal jsem dalších šest měsíců, namísto tří, jak určuje zákon, aby konečně stanovil kauci, a to sto milionů korun, ale kvůli tomu, že soudce Novotný zapomněl rozhodnutí odůvodnit, jej Vrchní soud v Olomouci zrušil.

„České republice budu muset udělat ostudu,“ tvrdí Zadeh.

Posléze mí přátelé a rodina zaplatili nově navrhovanou kauci 150 milionů korun a soudci trvalo týden po zaplacení kauce, než si udělal čas mě konečně propustit. Soudce Novotný nerespektoval trestní řád ani mezinárodní závazky ČR, ohrozil důvěru v nezávislé, odborné a spravedlivé rozhodování soudů a opakovaně se dopustil kárného provinění.

Při propouštění z vazby vás znovu zadrželi...

Šlo o zatykač z Íránu, pomstu mého bývalého íránského obchodního partnera z Dubaje. Ten byl v Dubaji odsouzen za to, že mne podvedl. Uprchl do Íránu, podal na mě trestní oznámení za totožný skutek, za který byl v Dubaji sám odsouzen. Na základě tohoto evidentně lživého tvrzení vznikl onen zatykač.

Všechny rozsudky v můj prospěch jsem předal soudci Novotnému, který je nechal rok ležet na stole. Ani soudce Aleš Novotný, ani žalobce Aleš Sosík tyto rozsudky kolegovi Jiřímu Kadlecovi rozhodujícímu o mém dalším zadržení nepředali. Kvůli této neprofesionalitě jsem na soudce Novotného podal trestní oznámení a budu iniciovat zahájení kárného řízení. Na státního zástupce Jiřího Kadlece jsem již také podal trestní oznámení. Trvám na tom, že je to další příklad, jak státní zastupitelství může účelově kriminalizovat lidi a zničit jim život.

O české policii a justici asi nemáte dobré mínění…

Naopak. Respektuji její zástupce, kteří dělají svou práci dobře. V mojí kauze ale fatálně selhali vedoucí policejního týmu František Kutálek, státní zástupce Aleš Sosík, znojemská soudkyně Kateřina Kaflová i brněnský soudce Aleš Novotný, který nebývale tvrdě odsoudil například i šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou. Navíc se na brněnském soudu odehrávají nezákonnosti ohledně přidělování případů i přísedících u soudu.

Trvám na tom, že tito lidé dlouhodobě zneužívají pravomoc a spáchali trestný čin. Stálo mě to zatím dva roky života, ale já proti tomu budu bojovat. Mnoho lidí v mé pozici takovou možnost kvůli nedostatku financí nemá. Můj cíl není stamilionové odškodnění, i když na to mám prokazatelný nárok. České republice však budu muset udělat kvůli takovým lidem v zahraničí velkou ostudu.

Nebojím se, mluvím nahlas proto, že nemám co skrývat. Policie falšovala důkazy, státní zástupce je kradl, soudci opakovaně lhali. Proto očekávám opravdovou spravedlnost, jejich potrestání. Neberte to prosím jako nějaké zastrašování nebo vyhrožování. Ale pokud nebudou tito lidé po právu potrestáni, udělám vše, co je v mých silách, aby celý svět poznal, jak česká justice zneužívá své pravomoci.

Přečtěte si komentář Janise Varufakise k ekonomické krizi v Řecku

Varufakis: Svět potřebuje nový Bretton Woods