Americký prezident Donald Trump šokoval technologický svět, když v pátek oznámil až padesátinásobné zvýšení poplatku za pracovní povolení pro kvalifikované zaměstnance na 100 tisíc dolarů (více než dva miliony korun). Následoval chaos, přičemž firmy ze Silicon Valley vyzývaly zaměstnance, aby necestovali mimo zemi, pracovníci v zahraničí horečně sháněli zpáteční letenky a imigrační právníci pracovali přesčas, aby nařízení rozluštili.
Už v sobotu se Bílý dům snažil bouři uklidnit s tím, že poplatek se vztahuje jen na nové žadatele a jde o jednorázovou platbu. Přesto ale dlouholetý program H-1B, který byl často kritizován za omezování amerických pracovníků, ale zároveň chválen za přivádění globálních talentů, nyní čelí nejisté budoucnosti. Zmíněné opatření totiž znamená faktické uzavření cesty, která po tři dekády umožňovala splnění amerického sny milionům Indů a dalších cizinců a zároveň do USA přiváděla vysoce kvalifikované pracovníky, uvádí The Wall Street Journal.
VIDEO: Indové v panice vystoupili z letu Emirates několik minut před odletem
Ekonomické změny
Uvedený program také zásadně proměnil Indii i Spojené státy. Indové mu totiž se 70procentním podílem jasně dominují, zatímco druhá Čína má jen asi 12 procent příjemců H-1B. Pro Indii se toto vízum stalo prostředkem vzestupu, protože výdělky v dolarech znamenaly pro rodiny posun do vyšší třídy. USA zase získaly příliv talentů do laboratoří, škol, nemocnic i startupů.
Dnes manažeři indického původu stojí v čele firem jako Google, Microsoft či IBM. A podle odhadu expertů Indové obsadili více než 80 procent pracovních pozic v sektoru IT. Pomáhají také americké medicíně, která by tak mohla být ohrožena. Indičtí lékaři totiž tvoří zhruba šest procent americké lékařské pracovní síly.
Potenciální dopady
Podle expertů ukazují mzdová data, proč je Trumpův poplatek 100 tisíc dolarů nerealistický. V roce 2023 činil medián platu nových zaměstnanců na H-1B 94 tisíc dolarů (2,1 milionu korun), zatímco u těch už zavedených 129 tisíc (téměř 2,9 milionu korun). Protože se poplatek vztahuje na nové, většina z nich by ani nevydělala dost na jeho pokrytí. Analytik Gil Guerra z think-tanku Niskanen Center podle BBC upozornil, že opatření spíše povede ke středně- a dlouhodobému nedostatku pracovníků než k okamžitému šoku.
Indie může změny pocítit jako první, otřesy by ale mohly nastat i v samotných USA. Indičtí outsourcingoví giganti jako TCS a Infosys se sice dlouhodobě připravují budováním místních týmů a přesunem dodávek offshore, přesto indický IT sektor, jehož více než polovina příjmů pochází z USA, čeká střet s realitou této závislosti.
Zvýšení poplatku také může podle IT oborové asociace Nasscom narušit kontinuitu projektů a vést k jejich odkladům a přehodnocení. Firmy mohou více přesouvat práci offshore, omezovat svou roli v USA a být selektivnější při sponzoringu víz. Vyšší náklady navíc nejspíš přenesou na americké klienty, což zvýší tlak na využívání vzdálených kontraktorů, freelancerů a offshore dodávek.
Nejistá budoucnost
Širší dopad na americkou ekonomiku může být do budoucna poměrně vážný. Nemocnice mohou čelit nedostatku lékařů, přičemž startupy bez lobbistické síly Googlu či Amazonu by mohly být zasaženy nejvíce. „Zvýšení poplatku přinutí americké firmy radikálně změnit své náborové politiky a přesunout významnou část práce offshore. Uštědří to drtivou ránu americké inovaci a konkurenceschopnosti,“ zmiňuje David Bier z Cato Institute. Podle expertů navíc může odliv talentů trvající byť jen několik let poškodit americkou ekonomiku.
Nejostřeji se však změny dotknou indických studentů, kteří tvoří čtvrtinu všech zahraničních studentů v USA. Jejich lukrativní cesta k práci v USA byla právě zničena, tvrdí odborníci. Podle nich tak indičtí uchazeči raději zamíří do jiných zemí. Americké univerzity se tak mohou potýkat nejen s poklesem zájmu z Indie, ale i s výrazným výpadkem příjmů, protože právě studenti z Indie patří mezi jejich finančně nejpřínosnější skupiny.
Prozatím zůstává plný dopad zvýšení poplatku nejistý, přičemž imigrační právníci očekávají, že Trumpův krok brzy narazí na právní výzvy. Varují také, že jeho následky mohou být nerovnoměrné. Nařízení totiž umožňuje výjimky, takže někteří velcí uživatelé H-1B jako Amazon, Apple, Google a Meta by si mohli najít cestu, jak se z poplatků vyvázat. Pokud by ale dostali výjimky všichni, celý smysl opatření by se vytratil.
Držitelé víz H-1B přitom přispívají americké ekonomice asi 86 miliardami dolarů ročně (v přepočtu téměř 1,8 bilionu korun). To, jak firmy nyní zareagují, rozhodne o tom, zda si USA udrží vedení v inovacích a talentech, anebo přenechají pole vstřícnějším ekonomikám.
