Humanoidní roboti se stále zdokonalují a letošní oslavy čínského nového roku měly podle CNN dokázat, že za poslední dobu prošli velkým vývojem a dospěli. Během show tančili v rytmu lidové hudby a předvedli pozoruhodný výkon, který sledovala až miliarda lidí. Dokážou ale daleko víc, například umí jezdit na kole, kopat nebo se pohybovat do stran.
Do sériové výroby se zatím dostalo jen málo humanoidů, již nyní je však zřejmé, že robotu Optimovi od Elona Muska roste velká konkurence. Nejen americké, nýbrž i čínské firmy totiž sází na budoucnost po vzoru hollywoodských filmů a věří, že tyto stroje podobné člověku se kromě průmyslu uplatní i v domácnostech. Mohly by například pomáhat s úklidem, vařením nebo péčí o děti.
Humanoidní roboti jako spotřební elektronika?
Do zmíněného sektoru nedávno zainvestovaly firmy jako Nvidia či Microsoft. Pozadu však podle agentury Bloomberg nechce zůstat ani zakladatel Amazonu Jeff Bezos či Meta Marka Zuckerberga.
Musk představil svého Optima již v roce 2022, přičemž se nechal slyšet, že by mu tento projekt měl vydělat až 10 bilionů dolarů, tedy více než 230 bilionů korun. „Všichni je budou potřebovat, stejně jako auta nebo mobilní telefony, a jejich potenciál na trhu bude obrovský,“ řekl před časem CNN.
A podobný názor má i čínská strana. Profesor robotiky a automatizace v Hongkongu Si Ning odhaduje, že to může trvat zhruba jen 10 let, než se humanoidi stanou běžně používanou spotřební elektronikou. Ostatně, například společnost Goldman Sachs loni publikovala odhad, že do roku 2035 bude mít trh s humanoidními roboty hodnotu 38 miliard dolarů (necelých 880 miliard korun). A během příštích pěti let se podle ní vyrobí přibližně 250 tisíc humanitních jednotek, které se uplatní zejména v průmyslu. V polovině nadcházející dekády by jich pak ročně mělo vznikat až milion.
Čína stahuje náskok
Také Číňané pochopitelně chtějí z rostoucí popularity robotů vytěžit maximum a věří, že zopakují úspěchy, jaké mají v současné době s elektromobily. Asijská velmoc sice na tento trh vstoupila později než Spojené státy, v mnoha ohledech je však rychle dohání. Čínské firmy jsou schopny efektivně optimalizovat dodavatelský řetězec a snižovat náklady, které urychlují masovou produkci humanoidů. Navíc mají za sebou i štědrou vládní podporu, díky které by již brzy mohly konkurovat americkým rivalům včetně Tesly, Boston Dynamics nebo Figure AI.
Z výsledků Mezinárodní federace robotiky (nevládní organizace se sídlem v Německu – pozn. red.) vyplývá, že Čína už nyní dominuje oblasti průmyslové automatizace. Tito roboti sice nejsou vybaveni tak pokročilou technologií a nezvládají tak sofistikované úkoly jako humanoidi – takže najdou uplatnění především ve výrobě a dopravě –, za povšimnutí nicméně stojí, že jich země od roku 2021 pro tyto účely vyrábí víc než všechny ostatní státy dohromady.
V dokumentu z roku 2023 označilo tamní ministerstvo průmyslu a informačních technologií humanoidní robotický průmysl jako „nový technologický milník“ a stanovilo pro letošek cíl spustit masovou výrobu a bezpečné dodávky základních komponentů. „Čína začala relativně pozdě, ale má své výhody, jako je obrovský trh a relativně kompletní dodavatelský řetězec, což jí umožňuje snadno vyvinout roboty s lidskými znaky za dostupnou cenu,“ popsala Si.
Během posledních tří let místní samosprávy v Pekingu, Šanghaji, Šen-čenu a dalších velkých městech oznámily plány na spuštění investičních fondů věnovaných vývoji robotiky, jež se dle statistik CNN pohybují v celkové výši nejméně 73 miliard jüanů (téměř 236 miliard korun). K hlavním čínským hráčům v oblasti humanoidní robotiky patří firma Unitree, jejíž generální ředitel Wang Sing-sing se nedávno účastnil i setkání s prezidentem země Si Ťin-pchingem. Dále to jsou společnosti UBTech, Robotera nebo Fourier Intelligence, přičemž velké slovo mají i elektromobiloví giganti, jako je Agibot podporovaný společností BYD či XPeng.
Nedostatek klíčových technologií
Odborníci tvrdí, že Číně stále chybí některé důležité technologie. A to navzdory jejímu dominantnímu postavení v oboru. „Potýká se především s nedostatkem čipů, přesných senzorů a operačních systémů, které by snížily její závislost na zahraniční technologii,“ vysvětlil Čang Tan, profesor inteligentní robotiky a automatizace na Hongkongské polytechnické univerzitě.
Čipy s umělou inteligencí (AI) podporují operační systémy humanoidů, řídí jejich myšlení, vnímání a pohyb. Jejich vývojáři jsou tedy často závislí na produktech Nvidie, která na své výroční březnové konferenci představila nový model AI speciálně určený pro humanoidní roboty.
Bývalá americká administrativa prezidenta Joea Bidena vývozní omezení na pokročilé čipy neustále zpřísňovala, neboť se domnívala, že by je mohla využívat i čínská armáda. Peking se proto v mezičase snažil o vlastní vývoj, a ten nyní podle všeho začíná pozvolna sklízet své první ovoce.
Dle zprávy Morgan Stanley z minulého měsíce sice evropské, americké a japonské společnosti pokročilým komponentům, jako jsou senzory, motory a šrouby, které roboty pohánějí s maximální přesností, nadále dominují, Čína jim však svými vypočítavými kroky pomalu šlape na paty. K překonání nedostatků se tamní dodavatelé snaží aktivně obchodovat s Teslou, které spousta z nich poslala své vzorky k přezkoumání.
„Potom, co čínští výrobci dodají součástky do Tesly, je vylepšují na základě zpětné vazby a následně nabízejí vylepšené verze domácím výrobcům,“ upřesnil P. K. Tseng, vedoucí výzkumu ve společnosti TrendForce, která se zabývá analýzou trhu. I podle něj tak postupně dochází k neustálému technologickému pokroku, který zvyšuje kvalitu čínské humanoidní robotiky.
Tlak na snižování cen
Přestože technologické mezery Čína ještě nevyřešila, už nyní tlačí na pokles cen. Firma Engine AI se sídlem ve zmíněném Šen-čenu vydala svůj model PM01 koncem loňského roku za pouhých 88 tisíc jüanů (zhruba 285 tisíc korun), zatímco Unitree G1, který je schopen kruhových kopů, bude k dostání za cenu o 11 tisíc jüanů (necelých 320 tisíc korun) vyšší. Optimus, naproti tomu, by se měl prodávat až za 30 tisíc dolarů, tedy téměř 700 tisíc korun.
Je to právě případné zlevnění humanitních robotů, které může vést k jejich masové komercializaci a širšímu využití. A to je něco, co kromě čínských startupů láká právě i tamní výrobce elektromobilů jako BYD nebo XPeng, jež mají velké zkušenosti se škálováním výroby a snižováním nákladů a které, jak podotýká Brady Helwig, zástupce ředitele pro ekonomiku v americkém think tanku Special Competitive Studies Project, využívají i podobné komponenty, především pokud jde o senzory a baterie.
Jak takový výtvor může vypadat, ukázal XPeng koncem loňského roku, kdy firma představila svého humanoidního robota jménem Iron, jehož chce ještě do konce letoška začít vyrábět masově. Zhruba ve stejnou dobu navíc zahájila nábor na vývoj vlastního robota i automobilka BYD, která zároveň investovala i do jiných domácích výrobců humanoidů.
„Jak se demografická krize v zemi zhoršuje, Číňané vnímají humanoidní roboty jako potenciální řešení, jak kompenzovat nedostatek pracovní síly. Zejména pokud by bylo možné je škálovat a využít v celé ekonomice,“ uzavřel Helwig.
