Karel Kalný zkusil za život mnoho různých povolání. Před 25 lety se ale rozhodl, že se pustí do farmaření, k čemuž ho zlákal i pozitivní vztah k Vysočině. Velmi brzy ovšem začínající zemědělec zjistil, že na první pohled idylickou krajinu trápí mnohé problémy, jež jsou spojené právě se způsobem, jakým se na ní hospodaří.
„Na Vysočině se pěstují plodiny i na prudkých svazích, přičemž když potom v létě přijde bouřka, lidem dole ve vesnici zaplaví dvorky, protože půda s kukuřicí nedokáže absorbovat téměř žádnou vodu. Abych tento problém vyřešil, zatravnil jsem okolní pozemky a následně na nich pásl ovce a krávy. Ani to ovšem nebylo ideální, protože od dobytku vznikaly erozní cestičky. Začal jsem tedy studovat, jak tyto problémy řeší v zahraničí, přičemž mě velmi zaujaly principy regenerativního zemědělství,“ uvedl Kalný, který dnes hospodaří na 500 hektarech půdy farmy Mitrovský Angus.
Cílem regenerativního zemědělství je dosáhnout co nejlepšího stavu půdy, což v praxi znamená přijímat taková opatření, aby ji zvířata svým pohybem a pasením nezničila. Krávy, kuřata a prasata se proto téměř každý den pohybují na jiné části pozemků, díky čemuž může zregenerovat jak samotná půda, tak i veškeré traviny a další rostliny.
Plevel se nemnoží i bez použití chemie
Přechod na regenerativní zemědělství samozřejmě není jednoduchý a vyžádal si nemalé investice především do pořízení nezbytné infrastruktury. Ta musí být mobilní, aby se mohla přesouvat společně se zvířaty. Na polích okolo Mitrova v okrese Žďár nad Sázavou tak lze vidět například pohyblivou techniku pro dojení krav či mobilní přístřešky pro kuřata.
Podle Kalného se investice vyplatily, jelikož tento způsob péče o půdu poskytuje celou řadu výhod. „Spoustu běžných pastevců trápí sucho či naopak mokro. Díky regenerativnímu zemědělství ovšem půda obsahuje mnoho různých rostlin v dobrém stavu, což výrazně zlepšuje její absorpční vlastnosti. Půda je mnohem odolnější vůči erozi způsobené silným deštěm, a díky zásobám vody zároveň vydrží v dobrém stavu i v období letních veder,“ vysvětlil.
Dalším podstatným přínosem regenerativního zemědělství je podle farmáře z Vysočiny například přirozená likvidace plevele. Když se totiž zvířata dostanou na louky, kde je mnoho různých rostlin, nejprve spasou traviny a plevele se ani nedotknou. Což vede k tomu, že plevel uschne, aniž by měl šanci se dále rozmnožit, takže už není nutné k jeho vyhubení používat chemické postřiky.
Podle Kalného podobné principy nejsou žádným výmyslem 21. století, ale představují spíše návrat k tomu, jak pasení dobytka fungovalo v minulosti. Zvířata se přirozeně stěhovala především kvůli predátorům, což mělo na půdu stejně pozitivní dopad jako jejich dnešní stěhování, k němuž dochází s pomocí elektrických ohradníků.
Zdravá zvířata, zdravé jídlo
Kromě kvalitnější půdy poskytuje regenerativní zemědělství řadu benefitů i samotným zvířatům. Ty samozřejmě venku žijí v mnohem lepším prostředí, v němž se přirozeně shlukují do stád. Navíc tak dochází ke snižování rizika zdravotních problémů, jako jsou třeba klostridiové infekce, jež pocházejí od bakterií žijících v kyselých půdách.
Zvířata mají zároveň k dispozici rozmanitější stravu, z níž si mohou vybrat to nejlepší, což prospívá i jejich vývoji. „Pokud se kráva pase osm hod v kuse, znamená to, že nenašla ideální potravu, a má hlad. Náš skot ale tráví pastvou zhruba čtyři až šest hodin denně, a zbytek času už přežvykuje, což pomáhá jeho růstu,“ přiblížil Kalný.
Zdravější zvířata žijící v přirozenějším prostředí samozřejmě vedou i ke kvalitnějším produktům, přičemž kromě samotného masa se to týká rovněž mléčných produktů. „Naše jídlo je nutričně bohaté, má zdravější tuky, lépe využitelné proteiny, více mikronutrientů a neobsahuje žádnou chemii. Věříme, že to je něco, co naši zákazníci oceňují,“ shrnul šéf farmy Mitrovský Angus.
Hovězí játra jsou plná vitamínů a minerálů
Způsob hospodaření farmy Mitrovský Angus zaujal mimo jiné českou společnost Trime, která se zabývá výrobou doplňků stravy ze surovin lokální produkce. Firma totiž už dlouhou dobu hledala dodavatele pro svůj zcela nový produkt, jimž jsou hovězí játra v kapsli.
Právě játra patří k takzvaným superpotravinám, jelikož obsahují obrovské množství zdraví prospěšných látek, které člověk obvykle nepřijímá v dostatečném množství. Týká se to především vitamínů, jako je třeba vitamin A, B2, B5, B12, D3 a K2, minerálů typu železa, selene, zinku a mědi, ale i dalších látek jako cholin, koenzym Q1 či kyselina hyaluronová.
„Pro náš produkt jsme chtěli najít skutečně kvalitní játra od českého skotu, který bude pasený na zdravých loukách právě v režimu regenerativního zemědělství. Sehnat potřebné množství takovýchto jater na českém trhu bylo ovšem velmi složité, přičemž alespoň částečně se nám to povedlo až díky spolupráci s farmou Mitrovský Angus,“ nechal se pro Euro.cz slyšet šéf Trimu Michal Kočí.
Firma rychle expanduje
Svůj nový doplněk stravy s názvem Beef Liver uvede Trime na trh již během několika příštích týdnů. Z důvodu omezené dostupnosti kvalitních jater ale zatím půjde jen o malé množství pro zhruba sto až dvě stě zákazníků měsíčně. Právě ve spolupráci s Kalným už každopádně vedení Trimu hledá i další kvalitní české farmáře, díky čemuž by se mohl produkt vyrábět ve větším měřítku.
„O kvalitní produkty pocházející z regenerativního zemědělství máme skutečně velký zájem, který se rozhodně netýká jen hovězích jater. Na trh bychom chtěli uvést také další organické doplňky stravy, a v příštím roce bychom se chtěli pustit rovněž do výroby fermentovaných potravin. Bude to ale záležet právě i na tom, zda a v jakém množství seženeme dostatečně kvalitní suroviny,“ doplnil Kočí.
Kromě nových produktů ve své nabídce se chce společnost více soustředit také na zahraniční trhy. Nedávno firma expandovala do Maďarska, přičemž zájem tamních zákazníků byl oproti původním očekáváním ještě vyšší. V horizontu několika dní navíc společnost poprvé vstoupí i na Pyrenejský poloostrov, konkrétně do Španělska.
„Chtěli bychom se stát lídrem v segmentu doplňků stravy v regionu střední a východní Evropy. Kromě toho plánujeme také expanzi do dalších zemí západní Evropy, která by nám měla pomoci s tím, abychom do roku 2030 dosáhli obratu 10 milionů eur, tedy asi 250 milionů korun,“ uzavřel Kočí.
