Spoustě lidí bránila jazyková bariéra v cestování a dalších aktivitách. A dlouho to vypadalo, že jediným řešením může být kouzelná rybka z knihy Stopařův průvodce Galaxií, která dokáže okamžitě porozumět jakémukoli jazyku. Nově ale existuje podobná pomůcka i v reálném světě, a to v podobě sluchátek AirPods Pro 3.
Konkrétně značka Apple slibuje, že díky novým sluchátkům můžou uživatelé poslouchat konverzace v různých cizích jazycích a rovnou uslyší jejich překlad. A na obrazovce jejich smartphonu se jim pak ještě zobrazí přepis sdělení. To vše by mělo proběhnout v řádu sekund, což znamená, že se lidstvu pravděpodobně otevírá nová éra cestování, hledání práce nebo seznamování napříč celým světem. Bude mít ale i své nevýhody.
Promyšlená, ale nedokonalá technologie
Nová technologie podle BBC ohromila i oslovené odborníky, kteří ji hodnotili jako „jeden z dosud nejvýraznějších příkladů toho, jak lze umělou inteligenci použít ke skutečnému zlepšení života lidí“. I tato pokročilá elektronika má ale zatím své mezery.
Technologický server CNET například zjistil, že software sluchátek občas do konverzace vkládá nevhodná nebo sprostá slova. Takové chyby jsou ale u raných modelů technologií běžné a vývojáři – i všechny ostatní značky, které nyní usilovně pracují na vydání podobných nástrojů – je mohou rychle odstranit vydáním aktualizací.
AI přeje cestování
Zatím umí Airpods 3 anglicky, francouzsky, německy, španělsky nebo portugalsky a brzy přibude i italština, japonština či korejština. Už v této fázi by nicméně živý překlad mohl povzbudit miliony lidí k častějšímu a cestování. Analýza z roku 2025 provedená poskytovatelem jazykových kurzů Preply třeba ukazuje, že třetina dotázaných Američanů si záměrně vybírá destinace, kde je nebude trápit cizí jazyk.
Z těch, kteří se odváží do neanglicky mluvících zemí, téměř čtvrtina uvádí, že jednoduše mluví „pomaleji a hlasitěji“, což málokdy vede k vřelému přijetí. Průzkum také zaznamenal, že 17 procent respondentů se v obavách z cizojazyčného jídelního lístku drží jídla v amerických fastfoodových řetězcích.
Okamžitý překlad může pomoci nejen jednotlivcům, kteří se tak snadněji ponoří do nových kultur a lépe navážou konverzace. Má potenciál změnit i celé sektory ekonomiky tím, že lidi vyvede z jejich známého prostředí a turistických pastí a nasměruje příjmy k malým lokálním prodejcům, jejichž angličtina není dokonalá.
Plynulost a bezpečnost v dopravě
Překlad v reálném čase by mohl být velkým přínosem i pro dopravce. Jen na newyorském letišti JFK pracuje desítky tisíc zaměstnanců v přímém kontaktu se zákazníky, kteří komunikují desítkami jazyků. Jedna jediná interakce, která se zvrtne kvůli jazykové bariéře, pak může způsobit zácpu a ochromit průchodnost haly. Některé výzkumy dokonce zjistily, že hodinové zpoždění ranního letu jedné letecké společnosti se může rychle proměnit v sedmihodinové zpoždění celé flotily. A to kvůli dominovému efektu zpožděných spojů.
Jiné ukazují, že menší letiště sice chápou nutnost vícejazyčného personálu, ale zkrátka nemají rozpočet na to, aby mu poskytla formální jazykové vzdělání. Posádky si tak často angličtinu zdokonalují poslechem anglicky zpívaných písní nebo sledováním filmů s titulky.
Ve vzduchu je v sázce ještě víc. Několik smrtelných nehod bylo totiž spojeno nedorozuměním mezi řízením letového provozu a piloty. A zdánlivé banality jako silný přízvuk nebo podivný slang se zde stávají smrtelným nebezpečím. Někdy navíc dochází k záměně, i když obě strany mluví stejným jazykem. A právě v těchto scénářích by mohly překlady s podporou umělé inteligence pomoci. I když bude pravděpodobně stále zapotřebí školit lidi, aby měly AI nástroje k dispozici co nejjasnější dialog.
Zaniknou jazykové školy?
Stejně jako kalkulačky změnily lidský přístup k matematice, překlady pomocí umělé inteligence můžou snížit lidskou motivaci mluvit jinými jazyky. Proto jazykové školy, tlumočníky a překladatele nejspíš čekají náročné časy.
„AI lektoři jsou mezi mými zákazníky už teď populární,” vysvětluje Ying Okuse, zakladatelka společnosti Lingoinn, která zprostředkovává pobyty v čínských, tchajwanských a singapurských rodinách s výukou mandarínštiny, Vnímá to ale jako pozitivní trend, který by mohl poptávku dokonce zvýšit:
„Mezi tím, co nabízí AI a intenzivním zážitkem z pobytu v zahraničí v reálném světě je ale podle ní značný rozdíl. Aplikace totiž zatím nedokážou dekódovat neverbální signály. Průměrný Ital dokáže vyjádřit téměř vše pouhým pohrdavým pohybem brady, zatažením víčka nebo políbením špičky prstu. Britové a Australané zase často používají své nejsilnější urážky jako jakési „sociální pojivo“ k utužení vztahů s blízkými přáteli. To vše je třeba pochopit na základě reálných zkušeností.
„Tento způsob učení přesahuje rámec digitálních obrazovek. Jazyk je v konečném důsledku o spojení, o porozumění lidem, kultuře a emocím,” uzavírá Okuse.
