Ceny potravin po celém světě prudce rostou a viníkem je čím dál častěji extrémní počasí způsobené klimatickou změnou. Nová studies názvem Climate extremes, food price spikes, and their wider societal risks (v angličtině k přečtení zde) však ukazuje, že dopady těchto extrémů nejsou jen ekonomické – hrozí také zhoršením zdraví a sociální nestabilitou.
Uvedené změny se týkají široké škály potravin, jejichž ceny v posledních letech dramaticky vzrostly kvůli klimatickým podmínkám, které byly „tak extrémní, že překročily veškeré historické hodnoty před rokem 2020,“ uvádí studie vedená Maximillianem Kotzem z Barcelona Supercomputer Center.
Předchozí výzkumy se soustředily hlavně na to, jak změna klimatu dlouhodobě ovlivňuje ceny potravin prostřednictvím poklesu výnosů a narušení dodavatelských řetězců. Nová studie se však zaměřuje na konkrétní příklady z několika zemí, kde v uplynulých třech letech způsobilo extrémní horko, sucho nebo silné deště náhlý cenový skok.
Od kakaa až po rýži či olivový olej
Jedním ze zmíněných příkladů je růst ceny kakaa. Vlna veder začátkem loňského roku v Ghaně a Pobřeží slonoviny, které se podílejí na světové produkci této suroviny téměř 60 procenty, způsobila růst cen kakaa o neuvěřitelných 280 procent. S podobnými dopady se potýká také káva.
Podobně je na tom zelenina ze západních států USA, jejíž cena vystřelila v listopadu 2022 meziročně o celých 80 procent. Stalo se tak poté, co Kalifornie a Arizona čelily v létě téhož roku extrémnímu horku a nedostatku vody. Anebo ceny zelí v Jižní Koreji, které vzrostly loni v září po srpnové vlně veder o 70 procent.
Sucho během let 2022 a 2023 v Itálii a Španělsku zase vyhnalo loni v lednu cenu olivového oleje v Evropě o polovinu vzhůru. Stejně tak sucho v Mexiku vedlo k nárůstu cen ovoce a zeleniny o pětinu. A největší vlna veder od roku 1946 způsobila růst ceny rýže v Japonsku téměř o 50 procent.
Nejen rostoucí ceny, ale i společenská nestabilita
Růst cen potravin pak často vede nízkopříjmové domácnosti k omezování konzumace zdravých a výživných potravin, protože ty stojí samozřejmě víc než méně výživné alternativy. Studie však upozorňuje i na „společenská rizika“, protože zmíněné cenové šoky mohou přispět ke zdravotním komplikacím, například k podvýživě, cukrovce druhého typu nebo k srdečním onemocněním.
Rostoucí ceny potravin také přispívají k vyšší inflaci, což může v některých případech vyústit v politické nepokoje či společenskou nestabilitu, varují autoři výzkumu. „Dokud nedosáhneme nulových emisí, budou se extrémní výkyvy počasí jen zhoršovat. Už teď ničí úrodu a zvyšují ceny potravin po celém světě. A lidé si těchto rostoucích cen všímají čím dál víc a vnímají je jako druhý nejvýraznější dopad klimatických změn, hned po častějších vedrech,“ podotýká Kotz, který působí i v Postupimském institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu.
Krize životních nákladů
Závěry studie jen rozšiřují stále početnější výzkumy o tom, jak klimatická změna ovlivňuje nejen zemědělství a potravinářství po celém světě. „Nedostatek v dodávkách nevyhnutelně ovlivňuje trh a zvyšuje ceny pro spotřebitele. Navíc je tento dopad umocněný stále napjatější situací ve světě, kde je globální obchod pod velkým tlakem kvůli konfliktům či obchodním a celním sporům,“ uvedl pro CNN profesor populační ekologie na Univerzitě v Leedsu ve Velké Británii Tim Benton.
Při pohledu do budoucnosti je jasné, že lidstvo bude čelit světu, kde je volatilita normou a trvalá „krize životních nákladů“ novým standardem. „Čím déle budeme otálet s řešením klimatické změny, tím více nás budou tyto jevy ovlivňovat,“ dodal na závěr Benton.
O to znepokojivější jsou aktuální kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož tým se podle The Guardian pokouší zvrátit vědecké závěry o vlivu skleníkových plynů a deregulovat environmentální politiku Spojených států. Místo urychleného řešení klimatické hrozby tak hrozí další ztráta času – s reálnými dopady na ceny potravin, zdraví lidí i sociální stabilitu.