Menu Zavřít

Od studia řemesel žáky odrazuje strach z nízkého výdělku i horšího uplatnění na trhu. Ve svém oboru zůstává jen čtvrtina absolventů

8. 5. 2024
Doba čtení: 4 minuty
Autor: Depositphotos
  • Zájem o studium řemesel je mezi žáky devátých tříd oproti maturitním obrům několikanásobně nižší, některé obory tak bojují s nenaplněnými kapacitami
  • Od studia nematuritních oborů mladé lidi zpravidla odrazuje vidina nižšího výdělku, ale také fakt, že celá řada zaměstnavatelů maturitu vyžaduje
  • V Česku je dlouhodobě nedostatek řemeslníků, který je zčásti způsoben tím, že starší pracovníky nemá kdo nahradit

Ačkoli se o řemeslu říká, že má zlaté dno, zájem o jeho studium na učilištích je oproti středním školám s maturitou výrazně nižší. Na denní nematuritní obory podalo přihlášku necelých 32 tisíc zájemců, což je skoro čtyřikrát méně, než se hlásilo na střední s maturitou. Celková kapacita učilišť s výučním listem je přitom zhruba o 17 tisíc míst vyšší, uvádí ČTK.

Samozřejmě existují i výjimky. Na obory, jako je například automechanik či kadeřník, se hlásí více deváťáků, než je volných míst. Celá řada jiných s naplněním kapacit ale bojuje, což z dlouhodobého hlediska přináší existenční problém pro mnoho odvětví.

Ne všechno mohou dělat roboti. Lidský cit pro materiál je nenahraditelný, říká designérka porcelánu. Ze zániku řemesla strach nemá
Přečtěte si také:

Ne všechno mohou dělat roboti. Lidský cit pro materiál je nenahraditelný, říká designérka porcelánu. Ze zániku řemesla strach nemá

Ostatně, nedostatek kvalifikovaných řemeslníků je něco, co Česko už nějakou dobu trápí. „Je to způsobeno odchodem starších řemeslníků do důchodu a nedostatečným přísunem nové generace. Mladí řemeslníci totiž často po vyučení opouští své obory kvůli nižším počátečním výdělkům,“ vysvětluje pro Euro.cz šéf pracovního portálu Welcome to the Jungle (WTTJ) Honza Klusoň.

Známka vytrvalosti a disciplíny

Málo pracovní síly je aktuálně například mezi vyučenými plynaři, na stejný problém ale naráží firmy napříč celou energetikou. „Nejen naši technici stárnou a my už dnes víme, že nové generace plynařů budou pro českou energetiku klíčové,“ komentuje Alžběta Šedivá z HR týmu skupiny GasNet, která je provozovatel největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. Důležitý obor bude hlavně kvůli odklonu od uhlí, jež postupně nahradí emisně šetrnější plyn.

Podle Kateřiny Legnerové z katedry personalistiky FPH VŠE jsou nematuritní obory pro žáky devátých tříd neatraktivní hlavně kvůli strachu z horšího uplatnění na trhu práce. Zaměstnavatelé totiž maturitu často vyžadují, a to hned z několika důvodů. 

„Se zvyšujícím se využíváním moderních technologií je nutností určitá míra znalostí. I obsluha strojů vyžaduje specifické kompetence. Dalším důvodem je to, že pokud má kandidát maturitu, musel prokázat disciplínu. Také schopnost připravit se na maturitní zkoušku a úspěšně ji zvládnout,“ říká s tím, že pro zaměstnavatele je něco takového znakem vytrvalosti a ambicióznosti daného uchazeče.

Řemeslo má zlaté dno a digitální budoucnost. Šéfové českého Boltu založili online platformu pro malíře pokojů
Přečtěte si také:

Řemeslo má zlaté dno a digitální budoucnost. Šéfové českého Boltu založili online platformu pro malíře pokojů

Na druhou stranu je třeba říct, že čistě úrovní vzdělání se zaměstnavatelé při výběru pracovníků ani zdaleka řídit nemohou. Ostatně, jak i sama Legnerová tvrdí, dobří řemeslníci maturitu mnohdy nepotřebují: „I nematuritní obory mají budoucnost. Stále bude určité procento lidí, kteří nemohou nebo nechtějí studovat delší dobu. Může to být i z důvodu zaměření na praxi. Chtějí raději pracovat než studovat teoretické základy. Tam vidím potenciál.“

Negativní stránky chybějící maturity by na druhou stranu mohli pocítit ti řemeslníci, jež budou pracovat pro firmy. Většina z nich má totiž mzdové tabulky či pásma nastavená podle kompetencí, tedy i podle úrovně vzdělání. Pokud ale bude řemeslník pracovat takzvaně sám na sebe, bude se výše výdělku odvíjet čistě od jeho schopností.

Hlavně, ať jsou rodiče pyšní!

Dalším z důvodů, proč většina uchazečů upřednostní maturitní studium, je dle ředitele Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice Martina Valenty tlak ze strany rodičů. Ti zpravidla chtějí, aby jejich dítě dosáhlo co nejvyššího vzdělání – mnohdy bez ohledu na jeho studijní předpoklady, zájmy a přání. „Stává se, že deváťák doma slýchá větu: no přece nepůjdeš jen na učňák! Podobně rodiče odkládají rozhodnutí o profesním směřování. Žáci bývají často silou tlačeni na gymnázium, přestože na jiném typu školy by byli šťastnější,“ konstatuje ředitel.

Rodičům by v tomto ohledu poradil, aby vlastní ambice potlačili a svým dětem naslouchali a respektovali jejich názor: „Ne každý je studijní, gymnaziální typ. Technické nadání a šikovné ruce jsou obrovskou devízou. Navíc stále vzácnější, a proto čím dál lépe finančně ohodnocenou.“

Dovednosti, které škola nenaučí

Že je nevhodný výběr střední školy a také konkrétního učebního oboru velmi častým jevem, potvrzuje i lednový průzkum GasNetu mezi 315 mladými absolventy odborných škol a učilišť realizovaný prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Podle toho ve „svém“ oboru pracuje jen 23 procent mladých absolventů učilišť.

Na druhou stranu, ti, kteří v oboru zůstali, jsou se svým rozhodnutím ze čtyř pětin spokojení. Obdobná nálada panuje „jen“ u 36 procent „přeběhlíků“, přičemž stejná část jich je momentálně spokojena se svým měsíčním výdělkem. V případě absolventů, jež ve vystudované oblasti setrvali, si příjmy ze zaměstnání chválí na 66 procent z nich.

WT100

Školství je jako skanzen. Děti připravuje na svět, který už neexistuje, říká zakladatel vzdělávací aplikace Edhance
Přečtěte si také:

Školství je jako skanzen. Děti připravuje na svět, který už neexistuje, říká zakladatel vzdělávací aplikace Edhance

Podle Klusoně se mnoho lidí pro změnu kariéry nakonec rozhodne i proto, že v novějších dynamických oborech vidí více příležitostí. Jako příklad uvádí třeba IT nebo digitální marketing. „Tyto oblasti totiž často vyžadují aktuální dovednosti, které nejsou standardně vyučovány ve školách. Dalším důvodem může být i náročné hledání uplatnění v oboru,“ míní.

Vzápětí dodává, že svoji roli může hrát rovněž ekonomická nejistota, která nutí jednotlivce hledat možnosti v jiných oborech, zvláště když v jejich původním oboru chybí příležitosti. „Někteří lidé také mohou přecenit své schopnosti a zkoušejí se dostat na lépe placené nebo prestižnější pozice,“ podotýká s tím, že největší poptávku ve WTTJ dlouhodobě pozorují v sektorech dopravy a logistiky, výroby a IT. V těchto oblastech jsou kromě technicky vzdělaných pracovníků včetně inženýrů, IT specialistů, lékařů zapotřebí také lidé na odborně kvalifikovaných pozicích – tedy svářeči, technici a řidiči.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).