Čtyři roky války na Ukrajině spolu s některými plány a názory amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně změnily bezpečnostní situaci v celé Evropě. V minulých dekádách byl zdejší obranný průmysl spíše na okraji zájmu, nyní se však rychle dere do popředí a dokonce patří mezi nejrychleji rostoucí segmenty.
Velký podíl na tom samozřejmě mají navýšené rozpočty jednotlivých zemí. Podle odhadu Evropské rady dosáhly vloni celkové výdaje členských států Evropské unie na obranu přibližně 381 miliard eur, tedy asi 9,2 bilionu korun. Od roku 2020 tedy došlo k nárůstu o necelé dvě třetiny, přičemž v současnosti tvoří tyto výdaje zhruba 2,1 procenta hrubého domácího produktu EU.
Je podle vás nutné zvyšovat výdaje na obranu?
Ještě větší nárůst je pak patrný v oblasti investic do obrany. Zatímco před šesti lety dosahovaly v členských zemích EU pouhých 52 miliard eur (téměř 1,4 bilionu korun), odhad pro loňský rok hovoří již o 130 miliardách (necelých 3,2 bilionu korun), což představuje navýšení o 150 procent.
Dříve neinvestovatelný sektor, dnes jedno z nejrychleji rostoucích odvětví
Rozvoj evropského obranného průmyslu se odrazil i na rostoucím počtu firem, které se tomuto odvětví věnují. Podle dat společnosti Tracxn je v Evropě aktuálně přes 380 aktivních defence startupů, které se zabývají vývojem bezpečnostních a vojenských technologií. K nim patří třeba autonomní drony, senzory využívající umělou inteligenci či systémy pro kybernetickou ochranu infrastruktury.
Dále s přibývajícím počtem specializovaných firem souvisí taktéž zvyšující se zájem o toto odvětví ze strany rizikového kapitálu (VC). Ačkoliv ještě v roce 2020 tvořily obranné technologie jen necelé jedno procento veškerých VC investic v Evropě, loni už byl jejich podíl 6,2procentní. I to naznačuje, jak rychle se z kdysi téměř neinvestovatelného sektoru stalo jedno z aktuálně nejrychleji rostoucí odvětví na Starém kontinentu.
Nutno navíc zohlednit také další faktory, jako například skutečnost, že počet evropských defence fondů se za uplynulé tři roky z dřívějších osmi násobně rozrostl. Mezi ty nejaktivnější v současnosti patří třeba NATO Innovation Fund, který spravuje zhruba miliardu eur. Dále tu jsou například investoři jako Keen Venture Partners, Presto Tech Horizons nebo OTB Ventures, jež aktivně vyhledávají deep tech projekty ve všech členských zemích Severoatlantické aliance – i díky nim Evropa alespoň částečně dohání náskok Spojených států, kde je obranný venture kapitál etablovaný už mnoho let.
Evropa buduje vlastní kapacity
Zvýšený zájem rizikového kapitálu o evropský obranný průmysl potvrzuje mimo jiné investor Joachim Enegaard z fondu Rockaway Ventures, který spadá pod českou investiční skupinu Rockaway Capital. Podle něj se spolu s celkově rostoucím důrazem na investice do obrany a obranných inovací ze strany politiků i soukromých subjektů zároveň zvýšila též aktivita samotných zakladatelů startupů.
„Faktory, které historicky omezovaly obranný průmysl, se nyní mění k lepšímu. V Evropě totiž v poslední době vzniká a získává financování rostoucí počet ambiciózních obranných startupů, což dokládá, že tržní podmínky se výrazně posunuly. Díky tomu se z ní postupně stává trh, na němž mohou obranné inovace skutečně růst,“ shrnuje Enegaard pro Euro.cz.
Za současnou změnou stála dle jeho názoru nejen nová bezpečnostní situace vzniklá ruskou invazí na Ukrajinu, ale i skutečnost, že Evropa se již nemůže v oblasti své bezpečnosti bezvýhradně spoléhat na Spojené státy. Naopak zdůrazňuje potřebu toho, aby disponovala všemi potřebnými obrannými kapacitami a kompetencemi přímo na vlastním území.
Faktorů hovořících ve prospěch rozvoje obranného průmyslu je každopádně podle Enegaarda mnohem více: „Tržní poptávka je nyní výrazně vyspělejší než před pěti lety. To se týká i zájmu státních institucí a penzijních fondů o rané investice do obranných technologií. Řada změn z posledních let má navíc přirozené časové zpoždění a bude trvat, než se plně promítnou do praxe.“
Technologie sama o sobě nestačí
Ačkoliv obranný průmysl zažívá v posledních měsících boom, existuje celá řada aspektů, které jeho rozvoj nadále přibržďují. Jako například nejrůznější regulace omezující export samotných vojenských technologií, ale také pokročilých čipů nebo výkonné výpočetní techniky. V praxi tedy může dojít k tomu, že i když startup vyvine kvalitní produkt, který zaujme armádu i komerční zákazníky, bez exportní licence ho nelze legálně vyvézt ani do jiné členské země NATO. A přesně takové situace mohou jinak úspěšný růst obranných firem zkomplikovat.
„V obranných technologiích dnes rozhoduje soulad s pravidly (compliance) skoro stejně jako samotný produkt. Startup, který má od začátku jasno v duševním vlastnictví, exportní klasifikaci a bezpečnostních procesech, dramaticky snižuje investorům regulatorní riziko. Díky tomu projde procesem důkladného prověření podniku (due diligence) o měsíce rychleji a získá lepší podmínky při fundraisingu, protože ho netíží právní nejistoty. Právní připravenost se tedy stává investovatelnou hodnotou sama o sobě,“ vysvětluje naší redakci Ivan Sagál, partner advokátní kanceláře Bird & Bird.
Podobně celou situaci vnímá také partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Podle něj bývá problém třeba v tom, že zakladatelé startupů při prvním setkání s investory často ani nevědí, jestli jejich technologie patří do čistě obranného, nebo i civilního (dual-use) režimu. Právě to ovšem zásadně ovlivňuje export, certifikace a celou strategii, jak se dostat k zákazníkům.
„Opakovaně v regionu střední a východní Evropy vidíme, že technicky silné týmy mají produkt dál než firmu. Naší rolí proto není jen dodat kapitál, ale pomoct od začátku nastavit strukturu tak, aby byla škálovatelná, investovatelná a připravená obstát u armádního i komerčního procurementu,“ říká Šíma.
Odvětví vzrostlo i po útoku na Írán
S rozvojem evropského obranného průmyslu mohou dále pomoci aktuální geopolitické události, jako je ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Právě obranný sektor totiž patří k jedněm z mála odvětví, jež v podobných krizových situacích obvykle rostou.
Dokazuje to ostatně i zpráva agentury Reuters, podle níž v posledních dnech posílily akcie největšího evropského zbrojního koncernu BAE Systems, klíčového dodavatele obranných technologií Rheinmetall nebo italské společnosti Leonardo, která se zaměřuje na výrobu vrtulníků, radarů, senzorů a systémů elektronického boje. Nejedná se ale jen o krátkodobý trend, jelikož třeba akciový index evropských obranných firem STOXX Europe Targeted Defence za poslední rok stoupl o téměř 50 procent.
Možná ještě důležitější je každopádně fakt, že pozitivnímu vývoji v evropském obranném průmyslu věří samotní investoři. „Evropa má šanci vybudovat vlastní šampiony v defence tech. Má talenty, má trh a má i politickou vůli. Ale uspěje jen tehdy, když investoři, právníci a zakladatelé začnou spolupracovat od samého začátku, protože u obranných technologií se nehraje jen o valuace a exitovou strategii. Jde o strategickou nezávislost, bezpečnost a stabilitu, která vyžaduje něco víc než jen chytré algoritmy – chytře postavené firmy,“ uzavírá Šíma z DEPO Ventures.
