Pokud dnes chtějí cestující letět z jednoho konce Afriky na druhý, často musí přestupovat na vzdálených letištích, jako je třeba Londýn, Paříž nebo Dubaj. Může za to především fakt, že na černém kontinentu dosud téměř neexistují velké přestupní uzly. Už brzy by to ale mohlo změnit nové Mezinárodní letiště Bishoftu, které aktuálně vzniká poblíž etiopského hlavního města Addis Abeba.
Práce na obrovském projektu za zhruba 12,5 miliardy dolarů (asi 260 miliard korun) byly podle CNN zahájeny začátkem letošního roku, přičemž k dokončení současné první fáze s dvěma přistávacími drahami a kapacitou 60 milionů cestujících ročně by mělo dojít do konce roku 2030. Výhledově je ale v plánu další rozšíření až na 110 milionů cestujících ročně. To je přitom o čtyři miliony více, než kolik lidí loni odbavilo vůbec nejrušnější letiště na světě v americké Atlantě.
Za celým projektem stojí státní letecká společnost Ethiopian Airlines, která je v současnosti největším africkým dopravcem co do velikosti flotily, počtu přepravených cestujících i příjmů. Generální ředitel aerolinky Mesfin Tasew uvedl, že firma do výstavby letiště investuje zhruba čtyři miliardy dolarů, zbývajících osm miliard dolarů by pak měli zajistit různí investoři ze Spojených států, Číny nebo Itálie.
Klíčový uzel i pro nákladní dopravu
Důvod pro výstavbu obřího letiště je poměrně jasný. Addis Abeba je již nyní jedním z hlavních leteckých uzlů v Africe, ale současné mezinárodní letiště Bole rychle dosahuje své maximální kapacity a nemá už žádný prostor pro expanzi. Bishoftu, jež se má zaměřovat právě na tranzitní cestující, by mohlo Ethiopian Airlines pomoci získat dominantní postavení na celém kontinentu, který je považován za jeden z nejrychleji rostoucích leteckých trhů na světě.
„Chceme dosáhnout toho, aby nové letiště bylo pro Afriku tím, čím je Dubaj nebo Dauhá pro Blízký východ – významným regionálním centrem se silným mezinárodním propojením,“ popsal ambiciózní plány aerolinky její šéf Tasew.
Stejně důležitou roli má ale letiště hrát také v nákladní dopravě, jelikož se počítá s výstavbou rozsáhlé infrastruktury schopné odbavit 3,73 milionu tun nákladu ročně. „Africké letecké společnosti v současnosti zaznamenávají nejsilnější růst poptávky po nákladní dopravě na světě, meziročně o 15 až 16 procent, což je výrazně více oproti celosvětovému průměru 5,5 procenta. Úspěch projektu bude ale záviset i na logistice v okolí, tedy na silnicích, železnicích, spolehlivých dodávkách elektřiny a celních službách,“ shrnul Landry Signé, odborník na africkou ekonomiku z Arizonské státní univerzity.
Architektura inspirovaná Etiopií
Význam Bishoftu má podtrhnout i mimořádná architektura, za jejímž návrhem stojí známý ateliér Zaha Hadid Architects. Ten má s podobnými projekty bohatou zkušenost, jelikož v minulosti pracoval třeba na futuristickém hvězdicovitém terminálu na letišti Daxing v Pekingu nebo na terminálu ve tvaru lotosu v indické Bombaji.
I tentokrát se architekti inspirovali místní přírodou, přičemž každý ze čtyř výběžků hlavního terminálu (prstů) má jedinečný vzhled inspirovaný rozmanitou krajinu a kulturou jednotlivých regionů země. „Chtěli jsme dát tranzitním cestujícím pocit toho, jaká je Etiopie – aby ji mohli cítit a dotknout se tak Afriky,“ řekl ředitel letecké sekce ateliéru Zaha Hadid Architects Cristiano Ceccato.
Důraz byl kladen rovněž na udržitelnost, takže při výstavbě budou používány hlavně místní materiály. Dokončené terminály pak bude pohánět převážně solární energie a jejich součástí bude i propracovaný systém pro sběr a využití dešťové vody, například pro napájení nově vzniklých mokřadů.
Úspěch letiště není jistý
Nové letiště Bishoftu, které etiopský premiér Abiy Ahmed Ali popsal jako „největší projekt letecké infrastruktury v historii Afriky“, bude ale muset vyřešit i několik poměrně závažných problémů. Kvůli stavbě muselo být přesídleno přes 15 tisíc lidí, přičemž někteří obyvatelé místním médiím sdělili, že dosud nedostali žádnou kompenzaci ani náhradní bydlení. Signé přitom varoval, že pokud se tato tvrzení potvrdí, mohlo by to odradit některé zahraniční investory, pro něž by účast na kontroverzním projektu mohla představovat reputační riziko.
Otázkou je rovněž to, zda se velkorysou kapacitu letiště skutečně podaří naplnit. I šéf Ethiopian Airlines totiž přiznal, že aerolinka sama o sobě tak velký úkol nezvládne. „Letecká dostupnost v Africe stále výrazně zaostává za tím, kde by měla být. Musíme proto spolupracovat s dalšími africkými leteckými společnostmi, abychom zajistili bezproblémové spojení do všech regionů,“ uvedl Tasew.
Problémů, které můžou ohrozit úspěch letiště, je ale mnohem více. „Skutečný pokrok v oblasti propojení Afriky jde nad rámec pouhé infrastruktury. Bude totiž záviset na implementaci důležitých mezinárodních politik – na pokroku v oblasti jednotného afrického trhu letecké dopravy, liberalizaci vízového režimu a na trvalém růstu poptávky po létání,“ uzavřela Christy Tawiiová, regionální manažerka pro Afriku a Blízký východ v analytické společnosti Euromonitor International.
