Kdysi to bývala malá a nenápadná budova uprostřed pouště s jednoduchou ranvejí pouze z písku. Ještě v 60. letech 20. století tento areál používalo jen pár letadel k doplňování paliva na cestách do vzdálených destinací, jako je Indie nebo Austrálie. Dnes už je ale všechno jinak.
Mezinárodní letiště v Dubaji (DXB) je jedním z hlavních center světové letecké dopravy. V roce 2024 prošlo tamními obřími halami s luxusním interiérem a nákupními centry podle BBC více než 92 milionů cestujících. Díky tomu je DXB vůbec nejrušnějším vzdušným hubem na světě pro mezinárodní cestující, přičemž spolehlivě předčí i nejvytíženější evropské letiště Londýn Heathrow.
Dubaj přitom rozhodně není jediným významným leteckým uzlem v Perském zálivu. Konkurenční letiště v Abú Dhabí a katarské metropoli Dauhá dohromady odbaví dalších asi 87 milionů cestujících, přičemž většinu spojů z těchto tří letišť zajišťují místní aerolinky Emirates, Etihad a Qatar Airways. Právě jejich výnosný byznys se ale nyní ocitá v ohrožení.
Rušení letů poškodilo reputaci
Současné komplikace leteckých společností v Perském zálivu jsou způsobené americko-izraelskými útoky na Írán, kvůli němuž byly na různou dobu uzavřeny vzdušné prostory většiny zemí v regionu. Už to aerolinky značně poškodilo, jelikož statisíce pasažérů nemohly nastoupit na svůj let. Podle analytiků společnosti Cirium bylo od začátku konfliktu zrušeno více než 30 tisíc spojů pouze do regionu Blízkého východu.
Lidé cestující z Asie či Austrálie do Evropy nebo dále na západ museli mnohdy vzít zavděk alternativu v podobě autobusů, které je dopravily do bezpečnějších oblastí, potažmo strávit v tamních hotelech několik dní navíc. To se v prvních fázích konfliktu týkalo i hromady Čechů, pro které zejména Spojené arabské emiráty představují oblíbenou dovolenkovou destinaci během zimních měsíců.
Vypuknuvší válka, která se i s ohledem na nové informace přicházející z USA, jež se podle všeho chystají vyslat do Íránu pozemní vojsko, rozhodně nezdá být u konce, nutí lidi přehodnocovat své dosavadní cestovatelské zvyklosti. Řada z nich se bude chtít oblasti Perského zálivu v nejbližších měsících vyhnout, což přirozeně pro tamní aerolinky a provozovatele letišť znamená velký problém. Tím spíš když značná část cestujících tyto vzdušné přístavy využívá jen k přestupu – konkrétně v Dubaji na DXB je to téměř polovina všech pasažérů, v nedalekém Abú Dhabí asi 54 procent, zatímco v Kataru je podíl bezmála tříčtvrteční.
Tranzitní doprava je pro region klíčová
Zaměření na tranzitní dopravu bylo od samého začátku jedním z hlavních důvodů současného úspěchu leteckých společností působících v Perském zálivu. Umožnila to především skvělá geografická poloha regionu zhruba v půlce cesty mezi Evropou a Asií. Dnešní nejmodernější letadla navíc dokáží doletět mnohem dál, než jak tomu bylo dříve, což rovněž představuje celkem zásadní výhodu.
„Do tří hodin letu od Perského zálivu se nachází Střední východ, indický subkontinent i hranice Číny, což dohromady tvoří obrovský trh. Letecké společnosti z Perského zálivu navíc dokázaly vybudovat velmi silnou síť nejen velkých metropolí, ale také menších regionálních center, což umožnilo létání pouze s jedním mezipřistáním,“ vysvětlil James Hogan, bývalý generální ředitel společnosti Etihad Airways.
Mezi další klíčové faktory, jež pomohly tamním aerolinkám na výsluní, bylo úspěšné zvládnutí problematiky přestupů, respektive minimalizace času k nim potřebného. „Vytvořily nesmírně efektivní provozní systém, díky kterému přilétá v hodinovém časovém okně až sto letů, přičemž o hodinu nebo dvě později už cestující odlétají do jiných směrů,“ popsal hlavní analytik společnosti OAG John Grant.
Dubaj může nahradit Singapur či Bangkok
Ačkoliv do vypuknutí války v Íránu současný systém leteckých dopravců fungoval bez problémů, nyní se ukazuje, že bude podroben těžké zkoušce. „Je jasné, že obchodní model aerolinek z Perského zálivu bude ohrožen, a to tím více, čím déle bude konflikt trvat. Pokud se totiž lidé necítí bezpečně při cestování, protože mají pocit, že někde uvíznou třeba kvůli dronu, napáchá to spoustu reputační škody, i když bude dron zachycen,“ uvedl Kristian Coates Ulrichsen, expert na Blízký východ z Bakerova institutu v Texasu.
S jeho názorem se ztotožnil i výkonný ředitel konzultační společnosti Aviation Advocacy Andrew Charlton: „Pokud konflikt skončí rychle, letecké společnosti ze zemí Perského zálivu znovu získají pevnou půdu pod nohama, protože pravděpodobně zaplaví trh levnými letenkami. Čím déle se to ale bude táhnout, tím více cestujících najde alternativní způsoby létání přes konkurenční uzly, jako je Singapur, Bangkok, Hongkong nebo Tokio.“
Je zřejmé, že druhý scénář by s největší pravděpodobností znamenal, že se lidem cestování letadly prodraží. Pakliže by totiž byly aerolinky ze zemí Perského zálivu mimo provoz, konkurence z Evropy a Asie by zvýšenou poptávku sama o sobě pokrýt nezvládla, neboť na to jednoduše nemá dostatek strojů. Což by logicky znamenalo jediné, a sice vyšší ceny letenek.
Vrátí se cestující? Odborníci se neshodnou
Jak to nakonec s aerolinkami z Blízkého východu dopadne, si nyní experti netroufají odhadnout. Spíše pesimisticky se k dané situaci vyjádřil třeba Johannes Thomas, generální ředitel společnosti Trivago, specialisty na cestovní ruch.
„Moje intuice mi říká, že dopad na aerolinky bude dlouhodobější, a to kvůli našemu vnímání bezpečnosti. Myslím, že než budou současné obavy lidí plně překonány, bude to trvat možná dva až tři roky,“ odhadl.
O něco pozitivněji se naopak k současnému konfliktu na Blízkém východě postavil bývalý generální ředitel Etihad Airways Hogan. „Toto je sice velká krize, ale časem se vyřeší. Podobné problémy jsem ostatně viděl už v minulých letech. Někteří lidé mohou být v začátcích znepokojeni, ale cestovatelé se vrátí. Jsem opravdu velmi optimistický ohledně toho, co může Perský záliv nabídnout,“ uzavřel.
