Není to otázka peněz nebo času, ale dobrého nápadu. Lidé jsou dnes na e-shopech schopni prodávat třeba i popcorn, říká šéf Shoptetu

V poslední době se na české e-commerce scéně doslova roztrhl pytel s takzvanými online tržišti. Přišlo Allegro, Temu, nyní i turecký Trendyrol. Svůj marketplace má Kaufland a tak dále. Není jich podle vás v Česku už příliš?

Český a slovenský trh se historicky vyvíjely trochu jinak než trhy okolní. Například v Německu totiž zcela jasně dominuje Amazon, v Polsku je lídrem Allegro, zatímco v Rumunsku je to eMAG. Na všech těchto trzích máme jednoho dominantního hráče, ale u nás je to trochu jinak, přičemž důvodů je vícero.

V Česku máme zhruba 50 tisíc e-shopů, což je v přepočtu na počet obyvatel snad nejvíc v celé Evropské unii. A i když vloni segment e-commerce jako takový poklesl, tak z našich čísel vyplývá, že e-shopům, které fungují na naší platformě – což je asi 30 procent trhu –, se ve skutečnosti naopak docela dařilo a rostly v průměru o nějakých 16 procent.

Tím chci říct, že ten prostor je u nás vyplněn právě takovýmito menšími a středními hráči, což velkým online tržištím ztěžuje život, takže nemohou narůst do takových rozměrů a těšit se z tak výsadního postavení jako v zahraničí. Navíc nutno podotknout, že řada z nich k nám vstoupila de facto ve stejnou dobu – ať už je řeč o Kauflandu, Allegru, či Trendyolu. A tak zatímco malé e-shopy pokračovaly v růstu i během letošního prvního kvartálu, velcí hráči zůstávají za vlastním očekáváním a začínají si uvědomovat, že to u nás nebudou mít tak lehké jako u sebe doma.

Jinými slovy, pro další velký marketplace už u nás moc místa není, chápu to správně? Nebo se sem snad v dohledné době někdo další chystá?

Prostor tu asi ještě je. Konec konců, Česko je z pohledu zemí Visegrádské čtyřky (V4) nejrozvinutějším e-commerce trhem vůbec. Dalším tržištěm, které by do Česka mohlo vstoupit, může přirozeně být onen Amazon. Byť nutno podotknout, že žádné konkrétní plány k tomu prozatím uvedeny nebyly.  

Kdybyste měl jednotlivá tržiště popsat a říct, jak moc se liší jejich obchodní strategie, co konkrétního byste vypíchl?

Tak například Trendyrol je známý tím, že doma v Turecku prodává široké spektrum věcí, přičemž ale expanduje zatím jenom s módou a svůj marketing hodně opírá o lokální influencery. V případě Kauflandu mi naopak přijde, že nevyužívají tolik svoji síť kamenných prodejen. Tedy ne tolik, jak bych čekal. Nemají tyto segmenty vůbec propojené, což je z mého pohledu trochu škoda.

Co se Allegra týče, u něj se hodně hovoří o tom, jestli odkup Mallu byl, nebo nebyl dobrým tahem. Z Mallu se totiž postupně stává pouze jakýsi prodejce na Allegru, takže je přirozené, že se objevují názory, podle kterých tuto značku spíš postupně zabíjejí. Já osobně si ale myslím, že jejich strategií bylo koupit v Česku někoho, kdo zde již má vybudovanou fyzickou infrastrukturu a přes koho sem mohou přenést vlastní silnou základnu polských prodejců.    

Technologii mají Češi zmáknutou, horší je to s péčí o brand

Vloni tuzemská e-commerce scéna utržila podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) celkem 185 miliard korun. Což je však ve srovnání s rokem předcházejícím o šest procent méně. Čím to?

Trh jako celek poklesl, jelikož se zhoršila ekonomická situace a spotřebitelé přestali tolik utrácet. My jsme každopádně v našich datech na naší platformě, kterou používá už asi 40 tisíc e-shoperů, viděli něco docela jiného. Viděli jsme, jak malé a střední e-shopy, navzdory všeobecnému trendu, rostou. Meziročně si vloni polepšily o zmíněných 16 procent.    

<a>Kde se tyto protichůdné jevy vzaly?

Malým a středním e-shopům se daří více než velkým obchodníkům z několika důvodů. Zaprvé, výsledky těchto podnikatelů reflektují současné ekonomické změny, jako je inflace, ale zároveň ukazují, že čeští zákazníci často dávají přednost podpoře malých a středně velkých podnikatelů. Dále, menší e-shopy často nabízí specifické druhy zboží a mají pevně danou skupinu loajálních zákazníků. A nakonec, právě kvůli své velikosti jsou tito podnikatelé více flexibilní a schopní rychle reagovat na změny v tržních podmínkách, což je činí konkurenceschopnějšími.

Povězte mi prosím, respektive zkuste prosím vyjmenovat, které faktory e-shopům aktuálně brání v ještě větším růstu, než jaký jste u nich vloni spatřovali. Jsou to například nějaké finanční aspekty, nebo jde o technologii, znalosti či schopnost využívat moderní nástroje typu umělé inteligence a podobně?

Co se technologií týče, ty mají zdejší e-shopy z velké míry již ošetřené. I malí internetoví obchodníci mají dnes díky platformám, jako jsme my, k dispozici stejné nástroje jako Alza a další.

Co je možná trochu brzdí, jsou právě ty znalosti. Ještě podle mě nemají vychytané, jak pracovat s brandem, jak si udržet zákazníka, jaké všechny služby mu v průběhu nákupního procesu poskytnout a tak. Na druhou stranu, když to porovnáme s okolními trhy, tak si stále myslím, že jsme na tom i v tomto ohledu velice dobře. Potíž je, že český zákazník je velmi náročný, a proto zde určitý prostor pro zlepšení ještě rozhodně je.

Další věc, kterou bych možná zmínil, je schopnost expandovat. Český trh je poměrně malý, takže dřív nebo později řada e-shopů narazí na jeho limity a řekne si, že jestli má dále růst, tak musí expandovat. Jenže zopakovat úspěch z domácího trhu i v zahraničí může být docela náročné. A utvrzují se v tom i velká online tržiště, jak jsem uvedl na začátku. Expanze do zahraničí je velmi komplexní záležitostí, takže v tomto ohledu se podle mě mohou české e-shopy ještě hodně věcem přiučit.

A jaký potenciál v sobě v souvislosti s e-commerce ukrývá ona umělá inteligence? Co vím, tak IKEA začíná experimentovat s tím, že si díky ní mohou lidí navrhnout interiér vlastního bytu. Tak kdy si budou moci zákazníci takto na dálku vyzkoušet i oblečení?

E-shopeři dnes umělou inteligenci využívají třeba právě při těch expanzích, kdy jim pomáhá s překlady a lokalizací či popisem produktů a tak podobně. Také se hojně využívá v rámci marketingu a marketingových kampaní, které dokáže spustit na několik kliků, a tím tak zefektivnit způsob, jak se co nejrychleji dostat ke svým zákazníkům. Kdy si budou lidé takto zkoušet oblečení, ale bohužel netuším.

Stejné technologie pro malé i velké

V čem se české e-commerce prostředí liší od těch zahraničních? Má nějaká konkrétní specifika? 

Myslím si, že český zákazník je v rámci středoevropského regionu tím nejnáročnějším, co se kvality služeb týče. A nejen kvality služeb, ale také pokud jde o rychlost dodávky, nákupní zkušenost, komunikaci s e-shopem či možnost vrácení zboží. V tomto ohledu jsme tedy velice daleko, a i proto je česká e-commerce nejdále z celé V4.

Tlak ze strany zákazníka je zde velký, což je dáno obrovskou konkurencí na trhu. V tom přepočtu e-shopů na obyvatele jsme tady v Česku vážně unikátní. Stejně tak jako v podílu tržeb e-commerce na celý český retail, neboť ten dosahuje nějakých šestnáct, sedmnáct procent. 

Je pravda, že založit vlastní e-shop nebylo nikdy snazší? Co všechno je pro to potřeba udělat a kolik peněz a úsilí to člověka stojí?

Založit e-shop můžete dneska de facto zadarmo. A ani z hlediska času to není nic náročného, protože e-shop si člověk může na platformách, jako je ta naše, „vyklikat“ v podstatě za jeden víkend.

Chtěl bych navíc zdůraznit, že tyto platformy kolikrát nabízejí velmi sofistikovaná řešení, která používají i ty největší e-shopy na trhu. Konkrétně třeba my používáme stejnou platební bránu, jako má Alza, Rohlík či Netflix. V tomto ohledu došlo v posledních letech k velkému posunu vpřed.

Dneska je to tedy především o dobrém nápadu. Je potřeba přijít s něčím unikátním, co dokáže naplnit potřeby zákazníků, a je potřeba se těm zákazníkům také patřičně věnovat. Z hlediska technologie, peněz a času už jsou ty náklady minimální.  

Založit e-shop je jedna věc, tou druhou ale je udržet ho při životě. Kolik procent e-shopů se nedožije jednoho roku? 

Podnikání v sektoru e-commerce je jako každé jiné podnikání. Vlastně by se dalo říci, že je to takový malý startup. Ten vyžaduje svoji péči a drive, což si ne každý uvědomuje. Stejně jako na startupové scéně, ne z každého se stane velká firma, což pro některé ani nemusí být jejich cílem. Pokud někdo chce s e-shopem skončit, má možnost ho prodat například přes Eshopiste.cz, což je takové tržiště e-shopů. Tam jsme v průběhu existence tohoto projektu evidovali přes dva tisíce e-shopů, které získaly nabídky od více jak 8700 investorů.

Nápadům se meze nekladou

Co Češi kupují na internetu nejčastěji?

Jedná se především o elektroniku a její příslušenství, jako například mobilní telefony. Zároveň ale prodeje ovlivňují trendy, jako jsou třeba doplňky stravy, parfémy. Samozřejmě také nakupují podle sezóny, tedy módní produkty a věci do domu a na zahradu.  

Napadne vás nějaký obor, u kterého založení e-shopu vyloženě smysl nedává?

Přiznám se, že tím, kolik e-shopů v Česku máme, tak jsem stále více a více překvapený, co všechno se dá na internetu prodávat. Jsou to kolikrát věci, o kterých člověk ani nevěděl, že existují. Vím, že někdo na internetu prodává třeba héliové balónky nebo popcorn.

Dříve si lidé mysleli, že se nikdy nebudou na internetu prodávat auta, ale jak vidíte, dneska už to není žádný problém. Takže tomuhle se podle mě meze příliš nekladou.

Jak se z finančního hlediska daří vám jako Shoptetu? S jakými plány a cíli jste vstoupili do letošního roku?

Vloni se nám podařilo vyrůst o 40 procent na nějakých 600 milionů korun. Ještě důležitější pro nás ale je růst našich zákazníků, a to o zmíněných 16 procent, i když trh jako celek klesal.

Letos bychom přirozeně chtěli také růst v dvojciferných číslech, přičemž očekáváme, že i celý e-commerce sektor poroste. V rámci prvního kvartálu se e-commerce trh jako celek vrátil k růstu na úroveň čtyř procent. Takže uvidíme, jak to půjde dále.