Nejistá sezona

PROVOZOVATELÉ KIN A MULTIPLEXŮ Divácky atraktivní snímky podpořené masivní reklamní kampaní. Právě to přivádí do biografů diváky. Pokud filmoví producenti zrovna nechrlí trháky, sály a pokladničky kin zůstávají prázdné. V loňském roce tržby kin opět začaly růst. Otázkou však je, na jak dlouho.

PROVOZOVATELÉ KIN A MULTIPLEXŮ Divácky atraktivní snímky podpořené masivní reklamní kampaní. Právě to přivádí do biografů diváky. Pokud filmoví producenti zrovna nechrlí trháky, sály a pokladničky kin zůstávají prázdné. V loňském roce tržby kin opět začaly růst. Otázkou však je, na jak dlouho.

Češi zase začali chodit do biografu. Po výrazném propadu v roce 2005 se tržby kin loni opět dostaly nad úroveň jedné miliardy korun. Návštěvnost dosáhla 11,5 milionu lidí, což představuje zhruba dvoumilionový meziroční nárůst. „V kinech se totiž objevily filmy, které diváky zaujaly v masovém měřítku,“ říká ředitel distribuční firmy Falkon Jan Bradáč. Například v prvním pololetí loňského roku promítala kina hned sedm filmů, jejichž návštěvnost překročila hranici dvě stě tisíc diváků.

Radují se ovšem především multiplexy, kterých je v Česku v současné chvíli devatenáct a připadá na ně téměř 80 procent tržeb. „V loňském roce činil náš obrat zhruba půl miliardy korun. Letos počítáme se stejným obratem,“ říká David Horáček, generální ředitel společnosti Palace Cinemas Czech, která provozuje čtyři multiplexy v Praze a dva v Brně.

KOPIÍ JE NEDOSTATEK

Obliba multikin stoupá, a to hned z několika důvodů. Předně je tu oboustranně výhodná spolupráce mezi multiplexem a distributorem filmu. Vzhledem k malému počtu kopií dává distributorská společnost přednost tomu, kdo film prodá nejvíce lidem.

„Počet kopií není pevně daný. Vždy se odvíjí od komerční síly konkrétního filmu a zároveň od cenové dostupnosti. Letos se pohybuje od osmi do třiačtyřiceti kopií. U průměrných titulů jich bývá devatenáct až pětadvacet. Výběr odběratele závisí na dvou aspektech, ekonomickém potenciálu kina či multikina a také na tom, zda má v nabízeném termínu pro náš titul volno v programu,“ vysvětluje Jan Bradáč.

„I když je kopií více, na malá kina se stejně nemusí dostat. Multiplexy si totiž někdy berou hned dvě, aby mohly hrát film častěji,“ upozorňuje Přemysl Šoba, místopředseda Asociace provozovatelů kin.

HLÍDÁME SI PODÍL Z TRŽBY

Cenu vstupného si provozovatelé kin stanovují sami. Distributor ji nemůže nijak ovlivnit. „My si hlídáme pouze svůj podíl z tržby. Jeho výše nikdy nepřesahuje padesát procent,“ říká Bradáč. Podle něj však neexistuje žádný ceník ani předem fixně daná dohoda, neboť o každém titulu distributor vyjednává s provozovatelem kina samostatně. Svoji roli sehrává i momentální poptávka a nabídka.

„Jedinou výjimku představují opravdu malá kina v menších městech a na venkově. Ta hrají filmy řádově deset až dvacet týdnů po premiéře a jejich tržby jsou tak malé, že náš procentuální podíl již nepokryje ani nejnutnější náklady spojené s manipulací. V případě těchto kin, která jsou v drtivé většině provozovaná a dotovaná místními úřady, navrhujeme fixní částku za jeden hrací den konkrétního filmu,“ upřesňuje Bradáč.

AŽ ČTYŘMĚSÍČNÍ ZPOŽDĚNÍ Do malých biografů se nové filmy dostávají mnohem později než do multikin. „Někdy, spíš výjimečně, máme film téměř ve stejném termínu jako multikina. V extrémních případech se k nám ale dostane i po dvou měsících. Průměrně to trvá tři až šest týdnů,“ popisuje Pavel Nožička, ředitel Kulturních zařízení města Jičína a dříve nájemce jičínského biografu Český ráj. Ještě horší zkušenost má Karel Střecha, manažer kina a filmového klubu Magnet v Brně. „Když se opravdu zadaří, tak máme film s měsíčním zpožděním. V opačném případě to trvá třikrát až čtyřikrát déle,“ konstatuje. Multikina mají navíc často výhodnější podmínky. „Dříve se jednalo o spravedlivý byznys v tom slova smyslu, že se každé kino dělilo o tržbu napůl s distributorem. Multikina si ale často na principu velkoodběratelských smluv vyjednají slevu,“ říká Šoba. Distribuční společnosti na to přistupují, protože je pořád více čtyřicet procent ze vstupenky za sto dvacet korun, než polovina z lístku za šedesát. „Přitom ale, pokud by se tomu distributoři bránili, stejně by od nich multikina musela filmy brát. Co by jinak hrála? A distributor by získal více,“ upozorňuje Šoba. DÁREČEK K POPCORNU Multiplexy jsou distributory zvýhodňovány také v propagaci filmů. Premiéry dlouho očekávaných, především českých snímků, provází účast tvůrců. K zahraničním trhákům si zase divák může zakoupit speciální menu s dárečkem. Ani jedno z toho už na návštěvníky malého kina nečeká. Spokojenost zákazníků ovlivňuje také komfort a celkové zázemí kina. Diváci dávají přednost moderně vybaveným sálům, popcornu a každodennímu výběru z mnoha filmových novinek. Multikina bývají navíc součástí velkých obchodních center. „Lidé něco nakoupí, dojdou si na večeři a pak se rozhodnou, na co by mohli jít do kina,“ popisuje Vladimír Slanař z Unie filmových distributorů TELEVIZE NOVA, DVD, STAHOVÁNÍ „Pamatuji si ale, že první ránou pro provozovatele kin nebyla multikina, nýbrž spuštění televize Nova v roce 1994,“ uvádí Slanař. V té době existoval pouze jeden multiplex, a to pražská Galaxie. Vznikla z jednosálového kina v roce 1993 a v současné době patří společnosti CinemaCity. Je jedním z jedenácti multikin, která se nacházejí v hlavním městě. Další dvě jsou v Brně a po jednom v Ostravě, Českých Budějovicích, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích a Plzni. „Konkurenční prostředí se mění tím, že ve větších městech počet multiplexů narůstá. Nejlépe se nám daří v Praze,“ konstatuje šéf Palace Cinemas Czech. Na rozdíl od hypermarketů však multikina nemíří do menších měst. Neuživí se tam. Příkladem jsou Karlovy Vary: Kinosály hotelu Thermál začaly v roce 1997 celoročně fungovat jako multikino Festival. Návštěvnost ale nepokryla náklady mimo jiné i kvůli předimenzované kapacitě hlavního sálu. Návštěvnost kin je současně ovlivněna také rychlou a snadnou dostupností drtivé většiny filmů na DVD, rozmachem kabelové televize a stále snadnější dostupností domácích kin. Podle Šoby je ale nejhorším konkurentem internetové pirátství. S tím souhlasí i Karel Střecha. „Současní mladí diváci už necítí potřebu si film vychutnat na plátně. Prostě jej zkonzumují přes monitor počítače,“ tvrdí. ORIGINALITA A NADŠENCI V době, kdy je tedy v podstatě každý film lehce dostupný a domácí technologie zprostředkovávají kvalitní obraz i zvuk, musí kino nabízet něco specifického. Opravdu výdělečná jsou pouze kina ve velkých městech, kde to ale mají v rukou multiplexy. Lákají hlavně na obrovská plátna a doprovodné služby. „V Praze a okresních městech mohou prosperovat také kina provozovaná nadšenci, která nabízejí něco navíc, například artové filmy. Mohou těžit také z toho, že ne každý potřebuje k filmovému zážitku kulisu šustícího popcornu,“ vysvětluje Přemysl Šoba. U kin provozovaných městy či různými sdruženími, kterých je v České republice nejvíce, se o nějakém výdělku mluvit nedá. Přežívají díky zájmu a dotacím provozovatelů. STÁTNÍ FOND I EVROPSKÁ UNIE

Soukromá i městská kina mohou využít též dalších finančních zdrojů. Jednu možnost nabízí Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj kinematografie. Dotace fondu jsou ovšem určeny na konkrétní projekty. „Navíc je takto možné získat jen polovinu potřebných prostředků. Ovšem kino musí mít prostředky na celou investici, protože příspěvek dostane až zpětně,“ vysvětluje Šoba. (Poskytování dotací se řídí zákonem č. 241/1992 Sb. Jeho plné znění i potřebné formuláře jsou k dispozici na www.mkcr.cz.)

V roce 2002 se Česká republika připojila k programu Evropské unie Media, na podporu evropské kinematografie. Biografy splňující určitá kritéria se tak mohou stát členy evropskě sítě spolupracujících kin Europa Cinemas a získat finanční podporu. Její výše je definována v individuálních smlouvách. „Podmínky jsou ovšem poměrně tvrdé a je těžké je v záplavě komerce dodržet,“ upozorňuje Slanař. Biograf musí mít minimálně 70 sedadel, alespoň dvacet tisíc platících diváků a 520 představení ročně. Třicet procent programu navíc musí tvořit zahraniční evropské filmy.

Menší kina se ale mohou pro získání členství a podpory spojit. „Do sítě se z malých kin nově dostalo například kino Panorama v Boskovicích, takže je vidět, že se s těmi tvrdými podmínkami někteří poprat dokáží,“ konstatuje Slanař. Mezi členy Europa Cinemas jsou například pražská kino Aero, Evald či Bio Illusion. Z mimopražských jsou to mimo jiné plzeňský Eden nebo Hvězda v Uherském Hradišti. Také síť multikin Village Cinemas využila této možnosti a v Praze na Andělu hraje evropské filmy dvakrát týdně.

NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH

Nejúspěšnějším loňským filmem byl tuzemský snímek Účastníci zájezdu režiséra Jiřího Vejdělka. Do kin se na něj přišlo podívat 788 126 lidí, kteří za vstupné utratili 76,313 milionu korun. Také druhá příčka patřila českému filmu, a to Rafťákům, které loni vidělo 692 447 diváků; tržby za vstupné na tento film činily 66,381 milionu korun. Na třetím místě skončil s návštěvností 674 005 lidí a tržbami 57,985 milionu korun americký film Doba ledová 2 - Obleva.

TRŽBY ČESKÝCH KIN

(v milionech korun)

2000 166* 593

2001 383* 818

2002 592* 946

2003 742* 1084

2004 772* 1106

2005 608* 855

2006 787* 1043

* z toho multikina

Pramen: Unie filmových distributorů ve spolupráci s deníkem METRO